19: Ale já tě prosil...

26. prosince 2008 v 23:05 | Arvari |  Story for those who...
...

Jonne se přišoural do hotelové jídelny. Chtěl si přisednout ke stolu, u kterého se hlasitě smáli členové Negative a Rose Avenue. Vtom si všiml Tommiho, snídajícího opodál. Vzdychl a udělal několik dalších kroků. Rozvalil se na židli naproti svému bratrovi.
"Jdu si pro svůj ortel," oznámil.
"Počkej, až přijde i Jann," odvětil Tommi.
"A nemohl bys mi prostě..."
"Řekl jsem, abys POČKAL!"
"Tommi-"
"Nechal bys mě nasnídat, prosím?!" vyštěkl Tommi.
Jonne tiše polkl. Tommi musel hodně špatně spát. A ještě pořád hrozně zuřit. Protože takového bratra neznal. Většinou se uklidnil mnohem rychleji...
Ve dveřích se objevila další osoba. Jann Wilde, oblečený v džínách s mírně rozšířenými nohavicemi a bílém tričku, neupravený a s velkými slunečními brýlemi na nose. I on postřehl, že manažer si přivlastnil stůl dál od členů kapel. Posadil se vedle Jonneho.
"Jdu si pro ortel," špitl.
Jonne se překvapeně otočil. Pozorně si Janna prohlédl. Jak ten kluk mohl, aniž by předem slyšel Jonneho slova, říct po příchodu skoro totéž?!
"Super," pokýval Tommi.
Jonne si uvědomil způsob, jakým na druhého zpěváka zírá. Ihned se odvrátil.
"Tommi?" zeptal se blonďák nejistě, když Tommi neprojevil ani tu nejmenší touhu začít komunikovat.
"Něco jsem ti řekl, ne?!" zavrčel Tommi.
"Co jsi mu řekl?" zeptal se zmateně Jann.
"Jonne ti to rád poví," odbyl ho Tommi.
"Máme ho nechat nasnídat," vysvětlil Jonne. "Asi si taky dojdu-"
"Seď!" přikázal Tommi. Právě odložil svůj šálek, ze kterého ještě před okamžikem upíjel kávu. Teď zaměřil svou pozornost na oba mladíky před sebou. "Serete mě, víte to?"
"Tommi..." zamumlal Jonne.
"Drž hubu!" zařval Tommi. "Mluvím já."
Jonne sklopil oči. Předstíral, že ho nesmírně zaujal vzorek na ubrusu.
Tommi se opřel lokty o stůl, prsty propletl před obličejem.
"Takže, mí drazí pánové," začal. "Polovinu noci jsem strávil tím, že jsem se pro vás snažil vymyslet adekvátní tresty. Pokud se chcete zeptat za co, nedělejte to. Oba to VÍTE. Nakonec jsem dospěl k rozhodnutí, které zařídí nejen vaše potrestání, ale zároveň vás naučí i vycházet spolu. V rámci možností."
Tommi se odmlčel.
"Ehm..." odkašlal si Jann, když manažer dobrou minutu nepokračoval. "A trest je?"
"Jonne se bude nucen vzdát pohodlí našeho tourbusu. Od této chvíle cestuješ s Rose Avenue, bratříčku. Janne, pro tebe to bude spíš lekce než trest. Až se mu naučíš vzdorovat, možná tě ho zbavím..."
"Tommi!" zaskučel Jonne.
"Máš nějaký problém?" zadíval se na něj Tommi.
"Ty mě s ním chceš zavřít do jedný prťavý plechovky!" řekl zoufale Jonne. "Ale já tě prosil..."
"Ano, Jonne. Prosil," přisvědčil Tommi. "A co jsi udělal při nejbližší vhodné příležitosti? Sám jsi našel Janna a začal jsi ho ponižovat. Tvůj problém, Jonne, není ten, že když Janna vidíš, nedokážeš se neposmívat. Tvůj problém je, že ty se posmívat CHCEŠ, i když ho právě nevidíš. A to se odnaučíš. Zbavíš se toho. Neobměkčíš mě. Ode dneška cestuješ s Avenue."
"Ale ta jejich skořápka-"
"Se díky tvojí váze nerozpadne, neboj."
"Tommi, ale já ho tam nechci!" vyhrkl Jann. "Prosím tě, tohle mi nedělej..."
"Bohužel, Janne," zavrtěl Tommi hlavou. "Jak jsem řekl. Bude to tvá životní lekce."


Následuje: Vítej v pekle, blondýnko
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama