Kapitola 6/45

27. prosince 2008 v 0:02 | Arvari |  Negative na vojně
Generál Aatamila a jeho bohatý program.

"Vojáci!" zahájil generál Aatamila nástup. "POZOR!"
"Ááá!" zaječel Jonne, který při tom řevu (generál totiž velel přímo do jeho ucha) překvapením poněkud ztratil rovnováhu a zřítil se k zemi.
"Co to má být? Liimatainen! Vstávat!" zařval generál. "A co to máte na těch kalhotách?!"
"P-pásek," vykoktal Jonne a pomalu se vyškrábal na nohy.
"TOHLE, že je pásek?!" zatahal generál za růžový, blýskavý proužek kolem Jonneho boků.
"Ano, pane," pípl Jonne.
"Tohle si nebudete zvykat!" vykřikl generál. "Nebudete nosit pásky jen tak na ozdobu!"
"To n-není na o-o-ozdobu," odvážil se Jonne říct. "M-mně padaly k-kalhoty."
"A proč jste si nevzal menší, vojíne?" zeptal se generál sladce.
"Neměli," zastal se Jonneho Antti.
"Ptal jsem se snad VÁS, vojíne?!" obořil se na něj generál.
"Ne, pane!" postavil se Antti do pozoru.
"Tak je to správně," pokýval generál hlavou. "A teď všichni. POZOR!"
Tentokrát se všem podařilo postavit jakž takž rovně - a dokonce i do jakési kostrbaté řady.
"Tak je to správně," zopakoval generál. "Vojáci! Po následující DVA TÝDNY nechci na žádném z vás vidět nic zženštilého! To znamená především ŽÁDNOU RŮŽOVOU!"
"Co má proti růžový?" fňukl Christus.
"Všechno!" zařval generál. "A nyní se seznamte s dnešní programem! Bod jedna - běh kolem jezera! Bod dva - překážková dráha! Bod tři - plavání!"
"Jupí!" zavýskl Jonne.
"No, večer budete mluvit jinak. Kdo by při běhu náhodou nemohl, doplouží se na prostranství před chatkami," usmál se ďábelsky generál. Tímto výrazem až nebezpečně připomínal Anttiho. "Jednotko! Poklusem VPŘED!" zaječel vzápětí a jeho 'slavná' jednotka se pomalu dala do pohybu.
O deset minut a odpadlíků později
"Maminko!" zalapal Jonne po dechu.
"Já už nemůžu!" vyjádřil Christus přesné myšlenky svého spoluběžce.
"Končím!" zasípal Jonne a sesunul se na trávník u cesty, aby náhodou někomu nepřekážel.
"Já to ještě zvládnu!" rozhodl se Christus, aby se o pár minut později svalil přímo doprostřed cesty. "Fajn, tak na tu louku teda půjdem pomalu…"
"Uběhli jsme skoro dva kiláky!" sbíral se Jonne hrdě ze země.
"Z deseti," zavrčel Chris zklamaně. "Kde je vlastně zbytek kluků?"
"Nakki, Jay a Antti jsou tamhle za tou zatáčkou," vypočítával Jonne na prstech. "Ville před pěti minutama odpad a dvě kočky s nim. A Larryho jsem od startu neviděl."
"Tak jdem zpátky," otočil se Christus na břicho, vzepřel se na všechny čtyři a vyrazil.
"Hele, to vypadá jako podprsenka," poznamenal Jonne, když po pár minutách cesty dorazili ke keříčku, ze kterého nenápadně vykukovalo šest nohou. Zároveň se z něj ozývaly hlasité vzdechy. A na větvičkách skutečně visela podprsenka.
"Nevšímej si toho," mávl Chris rukou, ale díky tomu ztratil rovnováhu a vzápětí svou bradou elegantně rozoral cestičku.
"Nevšímám. A ty koukej vstát, musíme jít," poručil mu Jonne. "A sundej si z hlavy ty Villeho tanga… Villeho tanga?!"
"Ale no tak, já myslel, že si toho nevšímáš," zasmál se Christus a ležérně odhodil růžová tanga. Ačkoliv vzápětí se za nimi zoufale otočil. To už ho ale Jonne zase táhl pryč.
"Hele, další nohy!" zaječel blonďák, když se dostali na dohled od parkoviště. Vedle lesní pěšiny rostla vysoká tráva, z níž trčely dvě nohy v maskáčových kalhotách. Nad celou scenérií se vznášel jemný, namodralý dým.
"A někde tady hoří!" vyděsil se Christus.
"Kde?!" zvedlo se z trávy houští tmavých vlasů, následované Larryho zděšeným obličejem.
"Larry! Proč se tady válíš v trávě?!" vyjekl Christus, dosud poněkud rozklepaný z neexistujícího požáru, který pocházel (jak jinak) od Larryho zapálené cigarety.
"S cígem se blbě utíká," odhodil Larry vykouřenou cigaretu na pěšinku. Vzápětí vytáhl další ze svých milovaných Vicky.
"Tak pojď, ty náš zdroji kouřovejch efektů," vzal ho Jonne kolem ramen a vedl k louce, kde se měl konat příští nástup.
"Ha ha, Jonníku, ha ha," vyfoukl Larry další oblak dýmu, jímž málem zadusil Christuse, který šel těsně za ním.
"Copak, chceš to snad popřít?" dloubl Jonne kytaristu do žeber. Zatím už vyšli na prosluněnou louku u chatek.
"Vážně netuším, o čem to mluvíš," zadíval se Larry na jasné nebe. Vzápětí se rozkašlal a následně bezmocně svalil do trávy.
"Larry! Co ti je?!" vytřeštil Christus oči.
"Č-č-čerstvej vzduch!" zasípal Larry. "Nesvědčí mi!"
"Fuj, já se lek," svezl se Jonne do trávy.
"Až mi změk," připojil se k nim Christus.
"Tobě?" zadíval se na něj Larry nedůvěřivě.
"Co zas-" začal Jonne, ale byl přerušen právě přibíhající, již poněkud prořídlou jednotkou generála Aatamily. Popravdě, doběhli jen dva lidé - generál osobně a jeho vnuk.
"Páni, já nemůžu!" připotácel se Antti k malé skupince členů Negative, padl do trávy a hlavu si položil do Christusova klína. "Sakra, Christusi! Tlačí mě tvoje spona od pásku!" začal si stěžovat, když se mu podařilo malinko vydýchat.
"Já nemám pásek," vydechl Christus.
"Tak budeš muset přibrat, máš moc tvrdou kostrč," hádal se dál Antti. Larry zatím nepřítomně doutnal a tomuto rozhovoru nevěnoval sebemenší pozornost. Jonne 'nenápadně' pokukoval po děvčatech.
"To není kostrč," přivřel Christus slastně oči.
"Tak co to je?" podařilo se Anttimu konečně najít pohodlnou pozici.
"Neřeš to, Anttíku," začal si Chris omotávat kolem prstu jeden z Anttiho dredů. A v této pozici čekali, až se ostatní běžci milostivě doplazí…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama