102: Tohle přece vůbec nemu-

18. ledna 2009 v 18:25 | Arvari |  Story for those who...
"Jonne, co to děláš?"

"Dobývám se ti do kalhot, sluníčko."
Jannova hlava dopadla zpět na polštář. Na jeho tváři se objevil úsměv.
"Fajn. To beru. Budeš si zase hrát?"
"Ano, lásko."
"Tak to se mi moc líbí. Chci ty tvoje šikovný prstíčky kolem sebe..."
"Tak to máš asi smůlu, Jannie. Dneska si totiž hodlám hrát pusinkou..."
"Cože?!" vyjekl Jann.
"Neječ tak, Jani. Proč se divíš? Jednou jsme k tomu museli dospět..."
"Ale kdepak, nemuseli," ohradil se Jann. "Hele, v jinejch párech třeba taky... oba neto..."
"Ovšem. Jenže já chci TO!" usmál se Jonne. "Miláčku, no tak. Nech se..."
"Vzhledem k tomu, že už mám dole kalhoty i trenýrky, mám na výběr?"
"Počkej..." zamyslel se Jonne. "Ne, nemáš."
"Že já si to nemyslel. Ty se... nesvlečeš?"
"Neboj, drahoušku. Už jdu na to."
Jonne se zvedl z postele. Velmi rychle si sundal volné džíny a odhodil je stranou. Nespouštěl oči z nahého a vzrušeného Janna.
Rukama se opřel o matraci. Jann roztáhl nohy, aby si Jonne mohl lehnout na břicho.
Tak... pomyslel si blonďák. Jdu na to. Teď to udělám. Vážně to udělám...
"Jonne?"
"Copak, Jani?"
"Tohle přeci vůbec nemu-"
Joneho jazyk vyklouzl z jeho úst a lehce olízl špičku Jannova penisu. Jann okamžitě zmlkl a tichounce zakňučel.
"Nemusím?" usmál se ďábelsky blonďák.
"Já... bože, já nevím..." vzdychl Jann.
Tentokrát Jonneho jazyk špičku penisu pomalu obkroužil.
"Tak co, nemusím?"
"Musíš," zamumlal Jann. "Sakra, ty si tohle trápení užíváš, viď?!"
"Víš, že docela i jo?" mrkl hravě Jonne.
"Bože, lásko, asi mi z tebe přeskočí," zašeptal Jann, když poprvé ucítil Jonneho horká ústa. "Tohle snad ani není možný. Takovýhle to má bejt?"
"Hm..."
"Hele, nech toho a věnuj se mi!"
Jonne poslechl.
"Ale já se ti přeci věnuju, lásko..." neodpustil si.
"Má to bejt tak fantastický, blondýnku?"
"Ty sis nevšiml, jak se u toho zmítám? Ano, má to bejt krásný."
Jannova ruka zabloudila do Jonneho vlasů.
"Přenáší se tím HIV..."
"Ty nemáš AIDS, Jannie," zavrtěl Jonne hlavou. "A nejsi HIV pozitivní. Nemůžeš být!"
"Co když..."
"Přestaň, Jannie," poprosil Jonne. "Víš, až teď jsem si něčeho všiml..."
"Čeho?" podivil se Jann.
"No, že máš..."
"Obřízku," ušklíbl se Jann. "Jo, mám."
"Kdy sis to nechal udělat?"
"Máma s tátou se na tom dohodli už když jsem byl mimino," zasmál se Jann. "Takže jsem to nemohl nijak ovlivnit..."
"Hm..."
"Jonne, sakra, už zase?"
"Nelíbí se ti to snad?"
"Ale líbí. Pokračuj... Zuby!"
"P-promiň," vykoktal Jonne. "Já nechtěl..."
"T-to... Udělej to znova..." zakňučel Jann. "T-to... jak jsi přejel zubama... znova..."
"Fakt?" zadíval se na něj zmateně Jonne. Jann kývl.
Jonne udělal to, co po něm jeho milenec chtěl.
"Bože, ano..."
Aniž by to Jann chtěl, začal se vzrušením třást. A nemohl s tím nic dělat...

NÁSLEDUJE: Fakt jsi to udělal?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama