103: Fakt jsi to udělal?

18. ledna 2009 v 18:28 | Arvari |  Story for those who...
Jann vyčerpaně ležel na posteli. Jen s vynaložením obrovské námahy od sebe dokázal odlepit oční víčka a zadívat se na Jonneho tvář, která se nad ním skláněla.

"Bože, lásko..." zamumlal.
"Líbilo?" zašeptal blonďák.
"Zatraceně, ANO!"
"Vážně?"
"Proč mi nevěříš? Ano, byla to naprostá fantazie! Ale... kam to šlo, Jonne?"
"Kam myslíš?" usmál se Jonne.
"Proboha, snad jsi to-"
"Spolkl," kývl Jonne.
"Fakt?!" vytřeštil Jann oči.
"Fakt..."
"Fakt jsi to udělal?"
"Bože... Ano, fakt jsem to udělal!"
"Ehm... A?"
"A? Moc mi to chutnalo..."
"Fakt?"
"Ještě jednou se takhle zeptej, a přerazím tě!" varoval ho Jonne.
"Chceš říct tajemství, blondýnku?"
"Povídej."
"Mně to nechutná vůbec," ušklíbl se Jann. "Ale zároveň mi to nevadí. Dokážu to spolknout..."
"Ale kvůli mně nemusíš!"
"Musím. Kdybys pokaždý viděl svůj výraz..."
"Neutahuj si ze mě laskavě!"
"Promiň, lásko. To jinak nejde..."
"Nech toho, nebo ti podrobně popíšu, jak ses u toho tvářil ty!"
Jann se krátce zasmál.
Ale pak, najednou, mu přes mysl zase přelétl ten černý mrak, který před chvílí tak namáhavě zapudil. Co když...
"Jonne, co když jsem pozitivní?" špitl.
"Co? Ne, lásko. To nejsi!" ujistil ho Jonne.
"Když já... Mám příšernej pocit, Jonne. Pokaždý, když si na to vzpomenu. Pokaždý! Zas toho chlapa cítím. A pořád myslím na to, že když si nedával pozor se mnou, nedává si ho s nikým. A že jsem mohl chytit naprosto cokoliv. A jakej jsem idiot, že jsem tohle dopustil. Jonne, vždyť mám dítě! Mám tebe! Já nechci umřít, ještě ne!"
"Sluníčko, no tak..." obtočil Jonne ruce kolem vzlykajícího Janna. "Neplakej. Nenakazil tě ničím. Pokud ano, nikdy si to neodpustím, lásko..."
"Jonne, to, co jsi teď dělal..." řekl tichounce brunet.
"Ano, miláčku?"
"To nesmíš. Až do testů to nesmíš dělat."
"Testů?"
"Mejch HIV testů, kvůli kterejm musím ještě zavolat kamarádovi doktorovi... Ale Jonne, prostě to nesmíš, ano? Ne bez kondomu. A... nesmíš to polykat. NESMÍŠ!"
"Ale-"
"Protože spermatem se to přenáší. Jonne, slíbíš mi to?"
"Dobře. Slibuju ti to," kývl Jonne. "A kdy asi tak budou... ty testy?"
"To se ještě uvidí," vzdychl Jann. "Chceš je taky?"
"Možná... pro jistotu. Pak budeme zaručeně vědět, že si nemusíme dávat pozor."
"Nebo že si ho musíme dávat těch deset let, který mi tak budou zbejvat..."
"Nemluv tak, Jannie. Dopadne to dobře. Jsem si jistej..."

NÁSLEDUJE: Už máš, co jsi chtěl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama