126: Takhle je to tu pořád?

19. ledna 2009 v 17:52 | Arvari |  Story for those who...
Jonne seděl na gauči, levou polovinou těla se opíral o Janna, pravou rukou objímal Emily. Na klíně měl obrovskou misku plnou zmrzliny a šlehačky, v levé ruce lžíci.

Chtělo se mu šťastně vrnět. Bylo mu tak dobře, tak krásně.
Sledoval, jak Ville, Tommi, Kirsi a Tarja hrají karty. A on tu mohl sedět a objímat Janna a jeho dcerušku. Bylo mu víc než krásně.
Nabral si další plnou lžíci zmrzliny. Náhodou se právě v tu chvíli podíval vpravo. Tak spatřil mlsný lesk v očích malého děvčátka. Krátce střelil očima po lžíci, pak otočil ruku a zmrzlina se octla přímo před ústy Emily.
"Dej si, mrně," usmál se Jonne.
"Díky!" zaculila se Emily.
"Nemáš zač," mrkl Jonne, když zmrzlina zmizela v jejích ústech. "Jestli chceš, dojdi si pro lžičku a dej si se mnou. Mně už ze vší tý zmzliny začíná bejt šílená zima!"
Emily ihned vyskočila z pohovky a rozeběhla se do kuchyně. Jonne se otočil na Janna.
"Ty si nedáš?" zašeptal.
"Ne, díky," pousmál se unaveně Jann. "Ale jsi zlatíčko, že se s ní dělíš."
"Já vím. Zasloužím si za to pusinku?"
"Ty si zasloužíš pusinku úplně za cokoliv, blondýnku."
Stihli si vyměnit jen kratičký polibek. Pak se totiž Emily už vřítila zpátky do obývacího pokoje a šipkou se vrhla na gauč.
"Taky jsem ti vzala lžičku, tati," oznámila.
"Jsi hodná, beruško, ale já nebudu. Nějak nemám chuť."
"Ty nemáš chuť na zmrzlinu? Janne, nemáš horečku?!" ozvala se vyděšeně Tarja.
"Ne, mami, nemám horečku," vzdychl Jann.
"Táto!" zamračila se Emily. "Snad zase nezačínáš!"
"S čím bych měl asi tak začínat?"
"S dietou!"
"Proč bych asi tak měl začínat s dietou?"
"Co kvůli tomu otřesnýmu špeku, co máš na břiše?"
"Ten už se tam moc dlouho neohřeje, na to se spolehni!"
"Ha! MÁM TĚ!" vykřikla vítězně Emily.
"Zlatíčko, myslím, že bychom skutečně měli začít uvažovat o způsobech, jak RADIKÁLNĚ snížit tvé přehnaně vysoké IQ!" zavrčel Jann.
"Jani, promiň, ale o jakým špeku to ta holka mluví?" zadíval se na Janna pátravě Jonne.
"Copak ty nevíš? Přímo o tomhle!" stiskl Jann jediné mírně vystouplé místo na svém břiše. "Jen se koukni. Vypadá to odporně! Přímo nechutně! Zvedá se mi žaludek ze sebe samýho..."
"Tohle je u tebe špek?!" vytřeštil Jonne oči. "Tommi, sundej tričko!"
"Nebuď drzej, miláčku, nemuselo by se ti to vyplatit!" frkl Tommi. "Mohl bych ti něco hodit na tu tvou blonďatou hlavinku!"
"Vždycky byl přecitlivělej na narážky na svou postavu..." zamrkal sladce Jonne. "Lásko, no tak. Tohle není hnusnej špek. To je moc rozkošnej malej špíček..."
"Ne, je to hnusnej špek," protestoval Jann.
"Ne, je to malej, rozkošnej špíček. A mně se moc líbí. Jsi díky němu velice osobitej. Vyčníváš z tý řady vychrtlejch zpěváků..."
"Tobě se to říká, když jsi jedním z těch vychrtlejch..."
"Ale no tak, lásko. Miluju tě. Miluju tě i s tím tvým špíčkem..."
"Fakt?" popotáhl Jann.
"Ano, sluníčko," zašeptal Jonne.
"Emily, podej mi tu lžičku," natáhl Jann ruku.
"Takhle je to tu pořád?" zeptal se Ville, když se Jann pustil do zmrzliny.
"Ne, ale velmi často," odvětila klidně Kirsi.
"Fíha... Asi se budu stavovat častějc. Je to totiž docela zábava..."

NÁSLEDUJE: Proženu si hlavou kulku!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama