22: Tvá omluva se přijímá

5. ledna 2009 v 19:18 | Arvari |  Story for those who...
...

Barevná světla ozářila pódium. Jonne cosi vykřikl do mikrofonu. Negative začali řádit.
Vytáhlý mladík se opřel o zeď mimo dohled vřískajících fanynek. Zamyšleně si prohrábl mokré vlasy. Byl rád, že už to má za sebou. Dnes byl při vystoupení obzvlášť nervózní. Jak by taky ne, když celou dobu viděl, jak Jonne stojí přesně na tomhle místě, přimhouřenýma očima ho pozoruje a čeká na sebemenší jeho chybičku. Jann upřímně doufal, že se jí ten blonďák nedočkal.
Kdosi mu poklepal na rameno. Jann otočil hlavu.
"Nechceš jít někam, kde je ticho?" přeřvával Tommi hluk koncertu.
"Proč?" zeptal se hlasitě Jann.
"Chci si s tebou promluvit."
"Už ZASE?!"
"Prosím!"
Jann kývl. Tommi ho vzal za paži a odvedl do prázdné šatny Negative.
"A jsi si jistej, že tu můžu být?" pozvedl Jann obočí. "Co na to řekne Jonne?"
"Jonne se to nemusí vůbec dozvědět," poznamenal Tommi a zavřel dveře. "Posaď se tu u nás."
"Tommi, jestli chceš zase řvát, bejt hnusnej a naštvanej, tak radši předem odejdu, ano?"
"Ne, Janne, já s tebou chci mluvit."
"Páni, to je změna od rána."
"Sedni si."
"Fajn."
Jann se rozvalil na pohovku. Tommi se posadil na protější křesílko.
"Podívej, Janne," začal.
"Ne tak arogantně, prosím."
"Promiň. Já se vlastně chci omluvit za to ráno. A za včerejšek především. Uletěly mi nervy a unáhlil jsem se. Je mi to vážně líto."
"Tvá omluva se přijímá," kývl Jann. Mírně se pousmál. "Tak co? Odpočinul sis dneska od Jonníka?"
"Jistě! A jak! Kriste, to byla taková pohoda! Mohli jsme s klukama drbat vaši skupinu a nemuseli jsme se vystavit Jonneho naštvanejm pohledům! A dokonce jsme mohli v tom pitomým tourbuse i KOUŘIT a neposlouchali jsme, že mu ničíme hlas!"
"No, tak to pro změnu poslouchala MOJE skupina, no! I když ta je zvyklá, protože já jim taky zakazuju kouřit. Ale Jonne si umí víc dupnout, jen co je pravda."
"On vážně není takovej," vzdychl Tommi. "Nikdy nebyl hnusnej a neječel. A když už, tak z legrace. Vůbec nevím, co se s ním poslední dobou děje."
"Ale kdo říká, že na moje kluky neječel z legrace? Docela si s nima rozuměl. Jen mě jaksi přehlížel. Nejspíš to tak bylo i lepší."
"Takže se choval slušně?"
"Vlastně jo. Dělali jsme si z něj legraci, uznávám. Ale i když klukům nadával, nemyslel to tak. Věřím, že je to fajn kluk. Jen přede mnou se stává arogantním blbečkem, pokud je někdo okolo. Ale stejně je to... Promiň, žvaním kraviny. Ano, choval se slušně. A vzhledem k tomu, že mě ho asi nehodláš zbavit, musím konstatovat, že v tom tourbusu to s ním vydržím. Dobře?"
"Nezasloužíš si, aby ses kvůli němu trápil, Janne. Slibuješ, že mi řekneš, kdyby to začal nějak přehánět a chovat se k tobě zase zle?"
"Když tě to potěší, slíbím to."
"Děkuju."
"A ještě něco bys chtěl? Protože já bych docela rád šel sledovat tu Jonneho sexy prdelku. Dneska ráno dostala zabrat. Nevěřil bys, jak se ty blbý sedadla klepou."
"Tak jdeme," zasmál se Tommi. "Tohle cestování pro něj bude ještě větší lekce, než jsem si vůbec představoval!"


Následuje: Noční cesta do hotelu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama