25: Zlatíčka moje

5. ledna 2009 v 19:22 | Arvari |  Story for those who...
...

Zaklepání na dveře vytrhlo Jonneho z jeho spánku. Blonďák zvedl hlavu a zamžoural ke vchodu do pokoje.
"Co je, kurva?" zamumlal.
"Návštěva," usmál se Antti.
"Tví Negative tě jdou utěšit v tvé samotě," zazubil se Christus.
"Zlatíčka moje," zašeptal Jonne.
"Tak co? Cítíš se líp?" vyzvídal Larry.
"Když se bez tebe Antti objevil na snídani, sdělil nám, že hodláš celý den trčet v posteli," konstatoval Nakki.
"Snad ses nám nenachladil, Jonne?" zeptal se Jay.
"Budu dobrej," zívl Jonne. "Jen mě trošku škrábalo v krku. Spíš jsem teď hrozně línej."
"Tak to by chtělo vstát a někam vyrazit!" zasmál se Larry.
"Ne! Já nikam nejdu. Nikam. Chci spinkat..." protestoval Jonne.
"Ne, blonďáčku, ty nemůžeš spinkat," informoval ho Jay.
"My tě přišli potěšit svou přítomností, takže budeš hezky vzhůru a povídat si s náma," dodal Nakki.
"Něco jsme ti přinesli," rozcuchal Christus zpěvákovy vlasy.
Jonne si mlsně olízl rty. "Něco dobrýho?"
"Moc dobrýho," ujistil ho Antti.
"A co za to něco dobrýho chcete?" změřil si je Jonne podezřívavým pohledem.
"Aby ses usmál. A abys byl vzhůru, jen nelenošil a bylo ti dobře," vypočítal Kristian.
"Můžu to zkusit. Tak, co pro mě máte?"
Larry položil na noční stolek velký kelímek.
"Jahodovej koktejl!" vyjekl Jonne.
"Z rychlýho občerstvení kousek odsud."
"A tady..." vytáhl Antti z tašky, kterou nesl, velkou termosku. "Tady máme hromadu výbornýho kafe z kavárničky vedle toho fastfoodu!"
"A tu termosku jste vzali kde?" podivil se Jonne.
"Koupili," odvětil Larry. "Stejně jako tu hromadu všech sladkostí, co ti v Německu chutnají."
"Zlatíčka. Jste zlatíčka," rozzářil se Jonne.
"A máme pro tebe hromadu citronových lízátek," mrkl spiklenecky Antti.
"Krom toho jsme se rozhodli, že vynecháme oběd v restauraci dole, takže za chvíli dorazí Tommi a donese nám... hromadu kuřete a hranolek z KFC, co objevil na druhé straně, než na jakou jme šli my!" pronesl slavnostně Christus.
Jonne tiše zasténal.
"Jo, rozmazlujeme si tě," šťouchl do něj Larry. "Ale to my rádi."
"Vždyť si to ani nezasloužím," vypravil ze sebe Jonne.
"To ne," uznal Nakki. "Ale když ti není dobře, musíme o tebe pečovat!"
"Protože jinak se nikdy nedostaneš do správný pohody," doplnil Antti.
"A my chceme, abys byl v pohodě," zakončil Jay.
"Já vás všechny miluju," uculoval se Jonne.
"Čistě platonicky, že?" ujistil se Christus.
"Budeme i povídat radši o něčem jiným," požádal Jonne. "Třeba o tom, jak je tahle postel zatraceně tvrdá!"
"Tvrdá? Mně zdejší postele připadaly krásně měkoučký, oproti tomu v minulým hotelu," zasnil se Nakki.
"Ani mi o tom nemluv," mávl Jonne rukou.
"Mně ty matrace přijdou vyhovující," oponoval jim Kristian. "Pro svoje záda potřebuju tvrdou matraci!"
"Já se za tohle taky nezlobím," padl Antti na svou polovinu manželské postele. "Ale to víte, Jonneho jemné, křehké tělíčko je zvyklé na luxus vodní postele!"
"Ano!" nepopřel Jonne. "A chci domů! Chci svou postýlku a chci svůj kávovar a chci svoji televizi a svoji sbírku filmů! A chci..."
"A chceš svého staršího bratra," přerušil ho Tommiho hlas. "Chceš svého staršího bratra, který ti nese nejen výborné a nezdravé jídlo, ale také svůj notebook a SVOU sbírku filmů, na které se můžeme koukat celé odpoledne a večer!"
O chvíli později seděli členové Negative a jejich manažer v půlkruhu na posteli, před sebou měli rozložené jídlo a na notebooku sledovali animovanou komedii pro děti.

Následuje: Kdo mi co dal do pití?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama