59: Jen jedinou krizi jsme měli...

17. ledna 2009 v 14:52 | Arvari |  Story for those who...
"No, jak jsme se poznali, to víte. Jonne, ty jsi byl u toho. S Larrym jste přišli na koncert Bloodpit a divili jste se, co je to za kluka, co dokáže jednou rukou hrát, druhou se šťourat v nose... A ještě na něj tak letěj holky. No, byl jsem to já. Sir Christus."

"A kdo si tak, sakra, může říkat," zasmál se Larry.
"Líbil ses mi, zlato," prohrábl mu Christus kudrlinky. "Už tenkrát. Jenže spoluhráči v kapele by měli bejt zakázaná zóna, to jsem věděl."
"I když jinak byl Jukka ten nejdivočejší kluk pod sluncem, vážně," využil jeho nadechnutí Larry. "Chlapi, ženský, jemu to bylo jedno. Dole, nahoře, zepředu, zezadu, v posteli, na barovejch záchodech, v převlíkací kabince obchoďáku, v uličce za diskotékou... A partner pro něj byl ten, se kterým měl sex nejčastěji."
"Díky za rychlý zhodnocení mýho milostnýho života před tebou," ušklíbl se Christus.
"Až se divím, že si z toho mládí odnesl jen děcko, ale žádnou pohlavní nemoc. Ochrana je přece zbytečnost, že, lásko?"
"Zapomněl jsi filcky. Ale to byla snadno odstranitelná komplikace."
"Obdivuju tvý štěstí," ozval se Jann. "Dám krk na to, že ve chvíli, kdy já bych si nedal s někým pozor, skončím se třema rozkošnejma písmenkama."
"Měl jsem obrovský štěstí, uznávám," kývl Christus. "HIV negativní... Nemysli si, že mi nespadl kámen ze srdce, když jsem to viděl."
"To už jsme byli spolu půl roku," pohladil Larry Christusovu ruku. "Nevydrželi jsme na sebe pořád jen toužebně koukat. Ovšem dávali jsme pozor na to, aby se o nás zejména Jonne nedozvěděl."
"Nemuseli jste," vzdychl Jonne.
"To už je fuk," mávl rukou Christus. "Vydrželi jsme to dlouho. Ale teď nemusíme, což je úžasný..."
"Chrisi, a co jsi chtěl říct tím, že jste oba nevěrný prasata?" zajímal se Antti.
"No, jak to říct..." nadechl se zhluboka Christus. "Já jsem takovej, že sex neustále jen s jedním chlapem mě začne... nudit. Mám občas rád změnu. Třeba jen na jednu noc."
"On tě podvádí a tobě to NEVADÍ?!" vytřeštil Nakki oči na Larryho.
"Hele, já mám taky svoje úchylky," zamumlal Larry.
"Líbí se mu, když se může koukat na to, jak jsem s jinejma než s ním. Čuňátko moje. Nebo když pak někdo kouká na nás. Máme spoustu přátel, co jsou podobného ražení..."
"Jasně, ale Jukka BYL divokej, co?" zasmál se Jay.
"Pro tebe SIR Christus!" upozornil Christus. "A moje současná divokost je opravdu jen slabej odvar toho, co jsem vyváděl v mládí!"
"Jo, zapomněl jsem na sex se třemi až pěti muži..." zaculil se Larry.
"Zvládnul jsem i deset!" nadmul Christus pyšně hruď.
"Což ti ovšem stále ještě NEVĚŘÍM!" píchl ho Larry prstem do břicha tak, že Christus se s heknutím svalil do sedadla.
"Kluci, mám pocit, že ten váš vztah je perfektní. Taky bych chtěl najít někoho, s kým bych byl tak dlouho..." zasnil se Jonne.
"Perfektní, pravda," usmál se Larry. "Jen jednu krizi jsme měli..."
"Mám to říct já?" sevřel Christus jeho ruku.
"Prosím tě o to."
"V únoru na turné s HIM a Rasmus získal Larry pocit, že se do něj zamiloval sám velký Ville Valo. Jednoho večera mi oznámil, že odchází k němu do pokoje a mně s sebou nechce. A že chce náš vztah skončit. Naprosto mu ruplo v bedně. Měl jsem ho zpátky v posteli ještě tu noc. Brečel, prosil o odpuštění... Pár dní mi to trvalo, ale odpustil jsem mu, ano. Odpustil bych mu cokoliv. Kdyby mě dostal na smrtelnou postel, odpustil bych mu..."
"Ville Valo?" vydechl Jonne. "Já myslel, že on je heterosexuál..."
"Je," řekl Jann ještě dřív, než stihli odpovědět Christus nebo Larry. "Jen má občas rád mužskou prdelku. A Larry, předstírat, že se mu líbíš, to je přesně styl božského Villeho."
"Co?!" zaječel Jonne.
"Letos v létě, když jsem byl na pár dní v Helsinkách, mě přefikl nejkrásnější muž finské hudební scény," zívl Jann. "A přesně to o těch mužskejch prdelkách mi řekl."
"Mně taky," přiznal Larry.
"Ehm, kluci..." ošil se Jonne. "Já myslím, že půjdu radši spát. Protože jinak bych se mohl dozvědět ještě hodně věcí, který vědět nechci. Pro dnešek bylo informací dost."
"Fajn, máš k dispozici sedadla," oznámil Tommi. "Do tvý postele jsem umístil Janna, aby aspoň jednou poznal, co je to pohodlný cestování přes noc."
"Wilde!" zavrčel Jonne.
"Já se o to neprosil!" hájil se Jann. "I když neříkám, že bych postelí pohrdal..."
"Vyber si," nabídl Jonne. "První možnost jsou sedadla. Druhá sice je postel, ale s tím, že v ní budu i já!"
"A jak moc budeš přítulnej?" zajímal se Jann.
"Wilde..."
"No dobře, dobře. Mlčím. Beru druhou možnost. A jsem si vědom toho, že ruce budu držet za zády."

NÁSLEDUJE: Strč si je třeba do prdele...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama