68: Tak co se stalo?

17. ledna 2009 v 16:10 | Arvari |  Story for those who...
"Jannie," oslovil mladého muže zpěvavě Christus.

"Jsem unavenej," zamumlal Jann.
"Jannie, já si chci povídat..." poutal na sebe Christus pozornost.
"Ale já ne," odbyl ho Jann.
"Ale já ano..."
"Kristiane, tak už mě nech na pokoji!"
Christus se zvedl ze sedadla vedle Janna.
"Tak jo. Fajn. Ale už mi netvrď, že ses přes tu svou velkou lásku k Jonnemu přenesl, protože zcela očividně nepřenesl! Už abys byl doma. Přál bych ti, abys na něj zapomněl..."
"Chrisi, počkej," chytil Jann kytaristovu ruku. "Omlouvám se..."
"Čím to, že předstíraný naštvání u tebe vždycky zabírá?" dotázal se Larry.
"Ty si radši čti, lásko. Nechtěl sis mě všímat, tak nevšímej!" vyplázl na něj Christus jazyk. Obrátil se znovu k Jannovi.
"Pokud si chceš uchovat dobrou náladu, měl by ses ale vážně zaměřit na někoho jinýho," vzdychl Jann.
"Ne, broučku, chci si všímat tebe," pohladil ho Christus po tváři. "Co taky můžu jinýho dělat, když tvoje skupina na tebe nemá čas?"
"Hele, já s ním strávil půl hodiny!" ohradil se Tender. "Ano, přiznávám, pak jsem se nechal vyhnat těma jeho kecama."
"Co myslíš?" pousmál se Jann na Christuse. "Vydržíš tu dýl?"
"Jo. Když se směješ, už je to dobrý," mrkl Christus. "Tak co se stalo?"
"No, já..."
"Noční můry?"
"Možná by to s nima bylo i srovnatelný."
"Tak copak?"
"Ale nic. Jen Jonne si přivedl na pokoj holku. Šestnáctiletou! Odpanil ji a ještě si nedával pozor..."
"Dává si ho vždycky. A má negativní výsledky na všechny pohlavně přenosný nemoci," pokýval zamyšleně Christus. "A je neplodnej, samozřejmě. Takže měl jistotu, že tu holku ničím nenakazí a ještě ke všemu ji nedostane do maléru..."
"Přesně tímhle se hájil!" vykřikl Jann. "Panebože, vy jste oba naprosto stejný!"
"To se ti jen zdá," zavrtěl Christus hlavou.
"Nepovídej!"
"Vážně zdá," ozval se znovu Larry. "Jukka je totiž mnohem divočejší než Jonne!"
"Ticho tam!" frkl Christus. "A proto jsi nemohl spát? Myslel jsi na to děvče?"
"No, popravdě jsem usnul jako mimino," pokrčil Jann rameny. "Neumím si tu únavu vysvětlit. No, prostě... Asi je mi smutno, aniž bych musel mít zvláštní důvod. I to se přece stává. Nikdy jsi to nezažil?"
"A kolikrát," pohladil Christus Jannovy vlasy. "Takže ti nemůžu pomoct?"
"Ale můžeš. Tím, že mě rozptýlíš..."
"To můžu. O čempak by sis chtěl povídat?"
"Hm... Já nevím. Něco vyprávěj."
"No, třeba ti můžu povídat o svých kytarách," nadhodil Christus.
"Nikdo tu nechce USNOUT, lásko!" konstatoval Larry.
"Nikdo se tě neptal na tvůj NÁZOR, drahoušku!" odsekl Christus.
"Ale já bych asi stejně hlasoval proti kytarám," zasmál se Jann. "Co třeba... Camilla?"
Jonne, který sám ležel na své posteli ve druhé části tourbusu, si strčil do uší sluchátka. Teď už se z toho rozhovoru nedozví nic zajímavého. Ale ze sešitu, co ukradl Jannovi...

NÁSLEDUJE: Ještě jsi vzhůru?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama