69: Ještě jsi vzhůru?

17. ledna 2009 v 16:10 | Arvari |  Story for those who...
Bledé světlo měsíce dopadalo na postel. Paprsek se jemně zatřpytil na černém saténu povlečení.

Nebesky modré oči se šťastně zadívaly z okna. Rty hrály něžným úsměvem. Prsty, které osvětlovala namodralá zář, si pohrávaly s jedním pramínkem andělsky blonďatých vlasů. Tvář se ani nepohnula.
Dveře tiše klaply. Jonne se neotočil. Neměl důvod. Moc dobře věděl, na koho čeká. Nereagoval na tiché kroky. Jen zavřel oči.
Jemné ruce něžně stiskly jeho boky. Ucítil horký dech na svém krku. Zaklonil hlavu tak, aby mohla spočinout na rameni muže, který stál za ním.
"Ještě jsi vzhůru?" zašeptal příchozí.
"Musel jsem počkat."
Jonne pootevřel oči. Zadíval se do Jannových čokoládově hnědých. Cítil, jak se ruce pohnuly. Jemně se přesunuly na zadeček. Zastavily.
"Chyběl jsem ti?" usmál se Jann.
"Neskutečně moc," zamumlal Jonne. "Lásko..."
Ruce se znovu přemístily. Tentokrát vklouzly pod tričko. Konečky prstů pohladily hebkou kůži.
"Taky jsi mi chyběl. Ani si to neumíš představit."
Jonne se zachvěl. Tiše vzdychl.
"Jannie, potřebuju tě."
"Potřebuješ?"
"Potřebuju, abys mě pomiloval..."
Otočil blonďáka k sobě. Ruce zase zabloudily na zadeček.
"Ty jeden hříšnej kluku," zazubil se. "Nezdá se ti, že toho máš na sobě trošku moc?"
"Tak to ze mě všechno sundej," usmál se Jonne. "A dej mi pusinku. Tolik se mi stýskalo..."
Jejich jazyky spolu prudce bojovaly, když se ti dva pomalu, klopýtavě, blížili k posteli. Trička našla svou cestu do nejzapadlejších koutů místnosti, džíny skončily na podlaze, spodní prádlo bylo odhozeno.
Jonne ležel na černém povlečení. Zrychleně dýchal. Ve tvářích se mu odráželo světlo měsíce. Jann se tyčil nad ním. Prohlížel si ho. To štíhlé tělo. Těch několik chloupků u kořene penisu. To roztoužené tělo...
Sklonil se. Jonneho nohy okamžitě objaly jeho pas. Svými rty přikryl blonďákovy. Jen na okamžik. Na kratičký okamžik, který měl za úkol jen prodlužovat vzrušení.
"Jsi připravenej?" zeptal se tiše.
"Kapka lubrikantu by velmi pomohla..." odpověděl Jonne.
"A jak tě znám, tubička je připravená pod polštářem, protože jinak bych se tě musel pustit..."
"Jsi fantasticky chápavý, Janne..."
Jonne zakňučel, když Jannovy rty přejely po jeho krku. Zároveň ucítil vlhké prsty, které se snažily probojovat skrze jeho úzký vchod.
"Neboj," špitl Jann. "Budu něžný..."
"Já vím, hlupáčku. Vždycky jsi..." zajel Jonne prsty do jeho vlasů. "Tohle je taková nádhera..."
"Chceš mě?"
"Ano..."
Nehty bezděčně zaryl do Jannových zad. Zase cítil ten známý tlak. Tu známou bolest. Tu bolest, na které se v tak krátké době stal tolik závislým. Bolest, které vlastně téměř ani neexistovala. Protože to byla slast...
Zasténal. Na čele mu zaperlilo několik kapek potu.
Jann zastavil.
"Všechno v pořádku?"
"Neodvažuj se přestat," vydechl Jonne. "P-prosím..."
Jann stáhl boky zpět. Poté jimi pomalu pohnul zase dopředu. Zpět... dopředu... zpět... dopředu...
"Ano!" zaskučel Jonne.
"Zásah?"
"Sakra, že ty máš vždycky tak pitomý otázky..."
"Že tebe to ještě překvapuje, blondýnku..."
Nepřestával se dívat do Jonneho očí. Ten mu láskyplný pohled opětoval. Ale přesto Jann vnímal, že Jonneho zrak se rozostřuje, oči nevnímají svět kolem...
Jedna ruka se pustila ramene a vklouzla mezi dvě těla. Dvě zpocená těla, která se o sebe třela vlhkou kůží...
"Janne!"
"Jen do toho..."
Tichý výkřik. Jonneho pohled upřený do stropu. Nevidoucí oči. Neuvěřitelně rychlý dech.
Jann začal ztrácet svůj rytmus. Ještě ne. Ještě ne! Chtěl si tenhle pocit vychutnávat co nejdéle.
"Jonne..."
S každým přírazem zpomaloval. Vlny orgasmu se přes něj valily jedna za druhou. Ruce už odmítly nést váhu těla.
Jann si opatrně lehl vedle Jonneho. Pevně ho sevřel do náruče.
"Miluju tě..." zamumlal blonďák.
Jann vtiskl krátký polibek na jeho mokré čelo. "A já tebe, lásko. Měl by ses otřít."
"Za chvíli. Teď chci jen ležet..."
"Tak lež, lásko. Jen lež. A já tě budu chránit, přísahám."
"Víš, že po sexu jsi vždycky hrozně rozněžnělej?"
"Vadí ti to?"
"Ani v nejmenším. Prosím, nikdy mě nepouštěj."
"Nepustím, Jonne. Přísahám, nikdy..."

NÁSLEDUJE: Chci si promluvit
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama