80: Co jsi mu udělal tentokrát?

17. ledna 2009 v 17:42 | Arvari |  Story for those who...
Z výtahu se vypotácela vysoká postava. Na zádech měla značně ospalého blonďáka a v patách nevrlého a taškami obtěžkaného manažera.

"Zase?" vzdychl Christus.
"Přirozeně," hekl Jann. "Nechcete ho někdo sundat?"
"Chceš se mě snad zbavit?" zamumlal Jonne.
"Lásko, neber si to osobně, ale jsi těžkej."
"Lásko, neber si to osobně, ale to mě vůbec nezajímá."
"Ukaž, já tě ho zbavím," vykročil Jay.
"Ne!" zakňučel Jonne. "Jannie, prosím, nedej mě! Sluníčko moje milovaný..."
"Najednou se lísáš a jsi miloučkej," zasmál se Jann. "Ještě cestou výtahem jsem byl hnusnej parchant, pitomej buzerant a idiot..."
"Co jsi mu udělal tentokrát?" mrkl Christus.
"Jako vždy. Odvážil jsem se ho vytáhnout z postele," zazubil se Jann. "Ale já za tu jeho únavu nemůžu, jasno?"
"Ne? Ale hele, to je zajímavý. Tak povídej, maličkej..." vyzval ho Larry.
"Ani to nezkoušej, buzerante jeden," zabručel Jonne.
"Lásko, já nemůžu za to, že jsi se včera dožadoval repete. No, vlastně hned dvou, že ano? Chtěl jsi znova a znova a znova..."
"Pokud mě budeš ještě chvíli zesměšňovat, rozejdu se s tebou," varoval Jonne.
"Na to bys neměl, blondýnku. A teď už slez."
"Proč? Můžeš mě přeci nést až do tourbusu..."
"Proč bych to dělal?"
"Miluješ mě přeci, nebo ne?"
"Bože můj, ty jsi neuvěřitelnej!"
"Taky tě moc miluju, sluníčko," pošeptal do Jannova ucha Jonne, načež položil hlavu na přítelovo rameno.
"No jo, Jannie," poplácal Janna po druhém rameni Antti. "Láska je hrozná. Nutí člověka dělat přímo neuvěřitelný věci..."
"Třeba všem přiznat něco, co tají od puberty," neodpustil si Christus.
"Zavři hubu, ty buzerante pitomej," frkl Jonne.
"Nápodobně, homoušku," přejel Christus prsty po spodní části Jonneho zad.
"Janne, ať si mě nedobírá."
"Bez urážky, blondýnku, ale ty sis začal."
"Tak víš co? Pusť mě. Já slezu a do toho tourbusu dojdu sám!"
"Ne, to nedojdeš. Mně se líbí mít tě na zádech."
"Hm, mně taky. Jsi tak krásně teploučkej..."
"Tohle nebyla narážka, viď?"
"Co myslíš?"
"Ty moje pašátko..."
"Chro chro. A ty jsi zase můj koník. Tak hyjé..."
"No, Jonne, koník jsi byl včera ty. A já se projížděl, vzpomínáš?"
"Janne, jsou věci, co by nikdy neměly bejt vykecaný."
"Jako by ty tvý kluky mohlo ještě NĚCO překvapit."
"To je fakt, nemůže. Už jdeš k tomu tourbusu?"
"No jo, proboha. Už běžím..."
"Tak běž. Já si zatím schrupnu."
"Jak krásný pohled na dva čerstvě zamilované," vzdychl Tommi při pohledu za odcházejícím Jannem. "Jen kdybych jim JÁ nemusel táhnout tašky!"

NÁSLEDUJE: Já za to nemůžu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama