Kapitola 10/36

12. ledna 2009 v 18:43 | Arvari |  Negative na prknech
Inu, zpět do současnosti

Zpět na vleku v nejmenované africké - é, asijské - kurva, evropské zemičce
"No tak, bože! Ještě jsi mi neráčil odpovědět!" zavrčel Ville, než seskočil z vleku. "Migé si válí prdel dole v hotelu a já tady zatím-"
"Tak frčíme dolů, ne?" zeptal se Antti, když taktéž dorazil nahoru a upevnil si vázání.
"Ne! TY pojedeš pěkně pomalu!" upozornil ho Ville.
"Ale to já přece neumim!"
"Naučíš se," ušklíbl se Ville, zvedl se ze země (kde seděl od chvíle, kdy vystoupil z vleku), doskákal k Anttimu a zezadu ho popadl kolem pasu. "A teď prostě dělej to, co já."
"To snad nemyslíš vážně!" snažil se ještě Antti protestovat, ale nakonec se byl nucen prostě podvolit a kopírovat Villeho pohyby.
"Kurva, Antti, prohni se trošku v těch kolenou, vždyť seš jako prkno!" křičela na něj zdola Helena. "No vidíš, že to jde!"
"Bravo!" zajásal Christus, když ti dva šťastně a bez pádu dojeli pod kopec.
"Zvládnul jsi to!" poplácala Helena Anttiho po rameni. "A teď zase všichni nahoru!"
"Už běžím, kočičko," mrkl Nakki na Helenu a jako první se vydal k vleku.
"Aspoň na chvíli se ho zbavím," oddechla si Helena a sama se zařadila až na úplný konec fronty.
"Můžu tě ho zbavit klidně nadobro, pokud chceš," usmál se Larry.
"To bys byl zlatíčko," políbila ho na tvář.
"Mademoiselle, ručím vám za to, že zítřka se už Nakki nedožije," zašeptal jí Larry do ucha.
"Hej, vy dva!" ječel Antti, jež už byl na vleku. "Pojedete nebo se tam hodláte začít oblejzat?!"
"Už jedeme, neboj, Anttísku!" vykřikl Larry v odpověď. "Dáma má přednost," usmál se a kousek poodstoupil, aby Helena mohla pohodlně nasednout na vlek. Za to ho dívka odměnila sladkým úsměvem. Larry vyjel nahoru jako poslední a hned se zařadil do skupinky, stojící čelem ke dvěma "instruktorkám".
"Takže, kluci!" začala Helena.
"A dámo," dodal Nakki s pohledem upřeným na Jonneho.
"Zavři klapačku, klávesáku debilní!" vyjel na něj Jonne.
"Se nemusíš hned urážet, slečinko," provokoval Nakki. Jonne jen zaťal pěsti (aspoň natolik, jak to přes rukavice dokázal - čili prostě jen tak ohnul prsty) a jeho poznámku přešel mlčky.
"Už jste v klidu?" ujistila se Helena. "Fajn. Takže, chtěla jsem vám jen říct, že tady budeme ještě zhruba hodinku jezdit, ale pak musíme jít udělat oběd, ať tady neumřeme hlady!"
"A Viivi bude obědvat s náma?" zeptal se okamžitě Nakki.
"Jo, budu," kývl Ville. "Ale na MĚ si koukej nechat zajít chuť, machýrku!"
"Nespolíhej, že to někdy udělám, krásko," vrhl po něm Nakki jasně balící pohled.
"Nechte toho!" přerušila je Helena rázně. "Nakki, seš jak malej kluk! Zajímalo by mě, kolikrát si dáš na hubu, než budeš dole! Tak jedem!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama