Kapitola 17/36

12. ledna 2009 v 19:06 | Arvari |  Negative na prknech
Turnaj se chýlí ke konci...

Velké finále - Larry vs. Ahti
"Dámy a pánové, je to tu! Antti Aatamila se vám hlásí z našeho Megafinále! Jistě nás čeká extrémně napínavý souboj! Ale tak významnou událost zajisté nemůžu moderovat sám! Proto je tu se mnou můj kolega, Kristian Mikkonen! Pozdrav, Chrisi."
"Zdravím," pronesl Christus.
"No, tos nám toho teda pověděl… Takže, vážení, už dnes se to dozvíme! Za okamžik zjistíme, kdo ze dvou jezdců je lepší! Bude to Ahti nebo Larry? Už předchozí závody nám dávají tušit, že tohle bude doslova královská jízda!"
"Ale teď už pozor, budeme startovat! Tři-dva-jedna-"
"Už jedou! Larry, bojuj!"
"Úvodní skok se oběma vydařil, vedení se však bez sebemenších potíží dostal Larry Love! Ani na okamžik neváhá a jeho náskok stále narůstá!"
"A opět se blížíme ke skoku-"
"Antti, ani to nezkoušej!"
"Dobře, už o tom neřeknu ani slovo. Ano, Larry stále vede a ještě ve vzduchu stíhá předvádět extrémně náročné triky! Teď už projíždí velmi dlouhou a náročnou zatáčkou - ale co to?"
"Tak tohle bylo vyloženě nefér!"
"Ano, s tím musím souhlasit! Ahti přeskočil ohyb zatáčky, díky čemuž se dostal pořádný kus před Larryho!"
"To si ovšem Larry nemůže nechat líbit! Opět se začíná přibližovat!"
"Teď Ahti chyboval - a Larry je už jen kousíček za ním!"
"Ale oba už skočili do cílové rovinky! Bude Larry dostatečně rychlý?"
"Já myslím, že - ale to snad ne!"
"Ahti těsně před cílovou páskou Larryho prudce odstrčil, aby si dopomohl k vítězství! Diváci nesouhlasí, ale nedá se nic dělat. Larry zůstává na druhém místě a Ahti je vítěz."
"Tak, to byl překvapivý výsledek dnešního turnaje. Loučí se s vámi komentátoři Antti Aatamila a Kristian Mikkonen. A jde se chlastat!"
"Tak to jsi vážně posral," zavrčel Larry na svého soupeře.
"Další, co neumí prohrát," ušklíbl se Ahti. "Jenže polibek od krásné Heleny dostanu - bohužel pro tebe - já!"
"Pokud chceš polibek krásné Heleny, zajeď si pro něj do Tróje," odbyla ho znechuceně Helena a zvedla se k odchodu.
"No tak, Hel," řekl Jonne prosebně. "Jeden polibek snad přežiješ."
"Kvůli tobě, Jonne," přešla k Ahtimu a rychle ho políbila. "Tak, to by bylo."
"To bylo jako všechno?" řekl Ahti zklamaně.
"Řeklo se JEDEN polibek," odsekla Helena. Pak přešla k Larrymu, pohladila ho po tváři, usmála se na něj a začala ho dlouze a jemně líbat.
"A tohle bylo za co?" zeptal se Larry, když zhruba po pěti minutách přestala. Div, že neosvětloval celý pokoj, jak v tu chvíli zářil.
"Za fair play," vtiskla mu Hel další krátký polibek. "A za to, že existuješ." Další polibek.
"A tohle je za to, žes nás prakticky vzato pozvala," oplatil jí Larry tu předchozí dlouhou líbačku.
"V tom případě tohle je ze to, že jsi přijel," začala Helena pro změnu s francouzským líbáním. Nikdo si v tu chvíli nevšiml, že Antti a Christus se kamsi nenápadně vypařili. Jmenovitě - do kuchyně.
"Tady možná konečně budem mít chvilku klidu," přitiskl Christus svého milence na kuchyňskou linku a začal ho hladově líbat.
"Krisi, počkej!" zarazil ho Antti. "Musíme zamknout. Nechci,aby nás tady kluci našli v takovýhle pozici."
"To bude problém, Anttíku. Tady totiž není v zámku klíč."
"Jakto?! Proboha, copak tady nikdo nečekal, že dva lidi budou chtít udělat tak přirozenou věc, jako třeba zamknout se v kuchyni?!"
"Očividně ne, Antti. Ale neřeš to a pojď ke mně…"
"Přece tady musí někde něco bejt," rozhlížel se Antti bezradně kolem sebe.
"Řekni mi, až na to přijdeš," začal Christus rozepínat poklopec Anttiho kalhot.
"Mám to!" vykřikl Antti, přeběhl přes kuchyň a přirazil ke dveřím stůl. Pak se vrátil zpět k Christusovi a poslušně se posadil na kuchyňskou linku.
"Můžeme pokračovat?" zeptal se Christus toužebně. Antti prudce kývl. V okamžiku, kdy se jejich rty spojily, se z druhé strany místnosti ozvalo (toho dne již třetí) decentní odkašlání. Kluci nadskočili, jako by to ostatně při takovém zvuku udělalo každé slušně vychované černé uhlí.
"Kluci, další zásada. Dveře, které se otevírají ven, nelze zevnitř zajistit proti otevření jinak, než že použijete klíč," poučil je Ville. "Ten stůl mi sice poněkud brání v tom, abych šel dovnitř, ale výhled mám na vás perfektní."
"Nemoh bys náhodou ječet ještě víc?" řekl rozmrzele Christus. "Někdo v hale tě možná neslyšel."
"V hale nikdo není," pokusil se Ville elegantně přeskočit stůl, ale - dle očekávání - poněkud se mu to nepovedlo a skončil naplácnutý přímo na jeho desce.
"Ale no tak, Villísku," domlouval mu Antti. "My víme, že máš ten stůl rád. Nemusíš ho hned líbat."
"Antti, netlem se mu. Kde jsou všichni, když nejsou v hale?" dotázal se Christus.
"Vánice na chvíli přestala, tudíž Ahti sebral běžky a odjel k sobě. A ostatní zalezli do svejch pokojů a tam kdovíco kutí. No, vlastně docela přesně vím, co asi můžou vyvádět Larry s Helenou, protože ty jsou oba zalezlí v jejím pokoji," podal jim Ville podrobnou zprávu (ovšem až poté, co se s velkou námahou zvedl ze stolu).
"Jak, zalezli?" zarazil se Antti. "Vždyť je teprv pět!"
"Máme za sebou první den na prknech," připomněl mu Christus. "Já už bych si taky pomalu zalez…"
"A můžu k tobě?" zeptal se Antti svůdně.
"To je otázka? Nebo pouze konstatování toho, že v noci se tě prostě nezbavím?" chytil ho Christus za zadek.
"Jdeme si zalízt!" přeskočil Antti stůl Christus ho rychle následoval. "Dobrou, Ville! Teda, pardon! Viivi!"
"Dobrou," ušklíbl se Ville, stůl pro jistotu "elegantně" podlezl a pomalu odešel do podkrovního pokoje, který mu byl pro tu noc přidělen. Zhasl hlavní světlo a nechal svítit jen malou lampičku u postele. Převlékl se do pyžama, které si vypůjčil od Heleny, a pak konečně ze svého obličeje smyl tunu make-upu. Následně si odešel k oknu zapálit cigaretu. Po dvou hodinách a skoro dvou vykouřených krabičkách si lehl do postele a z nočního stolku vytáhl fotografii Jonneho, v rámečku složeném ze spousty malinkých srdíček. Růžových. "Lásko moje," pošeptal fotce. "Já věděl, proč si tě beru s sebou. Neusnul bych, kdybych tě u sebe dneska v noci neměl. Dobrou noc, miláčku…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama