Kapitola 21/42

21. ledna 2009 v 11:53 | Arvari |  Negative na prknech 2
Jonneho čeká šok...


"Veřejný pláži?" zamrkal Jonne a udiveně se díval za odcházejícím Anttim.
"Jo, veřejný pláži, co je na tom?" pokrčil Nakki rameny.
"A tohle je jako co?" ukázal Jonne za sebe, směrem k moři.
"To? Tvoje pláž, co by to bylo?" ušklíbl se Jay.
"Počkej, počkej. Chceš mi říct, že mezi TOUHLE PLÁŽÍ-" Jonne opět ukázal za sebe, "-a TAMTOU PLÁŽÍ-" Jonne ukázal o pár desítek metrů dál, kde byla namačkána hlava na hlavě, "-je nějakej rozdíl?"
"Pojď se mnou," chytil ho Larry pod paží a odvlekl ho na kraj prázdné pláže, kde se nenápadně krčila malá tabulka s nápisem. "Přečti to," vyzval Jonneho Larry.
"Co mám udělat?" vytřeštil Jonne oči.
"Nešaškuj laskavě," vrazil mu Larry pohlavek.
"Soukromá pláž. Majitel - Jonne Aaron Liimatainen. Vstup pouze na přímé pozvání," odříkal poslušně Jonne. "Hele, tak co vy tady děláte? Já vás zval?"
"Ano, Jonníku, tys nás na tu pláž pozval," zavrčel Larry. "Ale teď, když už máš jasno v tom, že tohle je tvoje pláž a tamhleto veřejná, můžeme jít."
"Hele, to je Kristian, co tamhle pobíhá s tou velkou tyčí?" ukázal Jonne směrem k bungalovům.
"Mám pocit, že jo," kývl Larry.
"Nepokouší se právě sám sebe umlátit?" pozvedl Jonne obočí.
"Pokouší," kývl znovu Larry.
"Tak počkat..." zarazil se Jonne a upřeně se na Larryho zadíval.
"On se pokouší sám sebe umlátit!" vyjekl Larry a zděšeně Jonnemu jeho pohled opětoval.
"Kristiane!" zaječeli náhle oba naši inteligentní jedinci a rozběhli se k růžové postavičce, která si vytrvale omlacovala hlavu dřevěnou tyčí.
"Kristiane, dej to sem!" křikl Larry a pokoušel se Christusovi sebrat sebevražednou zbraň.
"Proč?!" zakňučel Christus a snažil se Larrymu vzdorovat - nutno říct, že se mu to dokonce částečně dařilo.
"Christusi, přece to celý neskončíš jen proto, že jste se s Anttim rozešli!" domlouval mu Jonne. Zároveň řádně pomáhal Larrymu vyrvat Christusovi tyč.
"Jenže Antti byl můj!" ječel Christus. "Můj tvrdej-"
"Árgh!" zařval Larry, jediným prudkým trhnutím Christusovi sebral jeho zbraň, načež jí začal do růžového kytaristy prudce bušit.
"Larry! Larry, přestaň!" křikl Jonne a skočil Larrymu na záda, jako by doufal, že ho tím zastaví.
"Řekl přede mnou slovo TVRDEJ!" zuřil Larry. Stále bušil do míst, kde předtím ležel Christus. Ten se ovšem už dávno odvalil stranou a teď sprintoval k moři.
"Já chtěl říct, že Antti je můj tvrdej rocker!" zakřičel Christus.
"Cože?!" vyjekl Larry, přímo uprostřed rozmáchnutí se. Vzápětí ztratil rovnováhu a zhroutil se naznak, přímo na Jonneho.
"Jaú!" zakvičel blonďáček.
"Pokud mě laskavě omluvíte, jdu se utopit!" ozvalo se z té části pláže, na které se momentálně nacházel Christus.
"Cože?!" zaječel Larry a prudce vyskočil na nohy.
"To teda ne!" Jonne se pracně zvedl na všechny čtyři, aby se následně mohl namáhavě dostat do polohy, ve které ho nesly už jen dvě končetiny. Ne, ruce to nebyly. Ona jistá končetina také ne.
"Tak na co čekáte, pánové?" zeptal se Nakki.
"Za ním!" přikázal Jay. On i výše zmíněný klávesák si před bungalovy postavili lehátka, do nichž se elegantně složili, v jedné ruce pivo, v druhé cigaretu. Pohodlně se rozvalovali, při čemž sledovali divadelní představení, které se právě odehrávalo před jejich zraky.
"Kristiane!" vřískl Jonne a rozběhl se za růžovým kytaristou. Larry mu byl v patách.
"Je to docela slušná komedie, co?" nadhodil Jay, když ti dva proletěli kolem lehátek.
"Trošku fraška, nezdá se ti?" odvětil Nakki a nevzrušeně pozoroval Jonneho a Larryho úprk.
"Hlavní je, že to pobaví," mínil Jay. Pak si notně potáhl z cigarety.
"Hele, už ho skoro mají," poukázal Nakki na menší obrat v situaci.
"Myslíš, že vědí o tý obrovský vlně, která se na něj řítí?" pousmál se Jay.
Vzápětí se po pláži rozneslo zoufalé trojhlasné "NÉ!", následované hlasitým šplouchnutím.
"Teď už vědí," pokýval Nakki.
"Vypadají jako zmoklý slepice," konstatoval Jay.
"Jo, to je asi ta nejlepší definice," zasmál se Nakki.
Zhruba po dvou minutách se naše promočená trojice dostala až ke dvojce, která se v tu chvíli bezmocně svíjela smíchy.
"Doufám, že jste si tu podívanou užili," zavrčel Larry. Z jeho kudrlinek výhrůžně odkapávala voda.
"Jdu se usušit," oznámil Christus a zapadl do svého bungalovu, odkud se vzápětí ozval hysterický pláč. To když Christus spatřil první Anttiho věc. Konkrétně se jednalo o červená plyšová pouta.
"Hele, kluci..." kousl se Jonne do spodního rtu. "Kde je Ville?"
"Ville?" zamrkal Nakki a zmateně se rozhlédl kolem sebe.
"Ville! Můj Ville Valo!" zaječel Jonne. "Vzpomínáte, takovej skoro průhlednej, vysokej, tmavý vlasy, cígo v hubě!"
"Já vím kdo je Ville Valo. Já jen nevím KDE je!" přiznal Jay.
"V-Villísku?" pípl Jonne.
"Mluvil tady někdo o cigaretách?" zavolal Ville. Vzápětí otevřel dveře bungalovu, který spolu s Jonnem obýval.
"Villísku!" vyhrkl Jonne a vrhl se svému miláčkovi do náruče. "Proč jsi byl uvnitř? Co jsi tam dělal?!"
"A co jsi dělal ty? Koupal ses oblečenej?" cvrnkl Ville Jonnemu do nosu.
"Hned ti to povyprávím," slíbil Jonne. "Pojď dovnitř a osuš si mě..."
"Tak, další záhada zdárně vyřešena, milenecké problémy nehrozí," ušklíbl se Nakki, když se za hrdličkami zavřely dveře.
"Do prdele!" zaklel Larry. "A já si Jonnemu ještě pořád neřekl o číslo na Helenku..."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama