Kapitola 27/36

12. ledna 2009 v 19:29 | Arvari |  Negative na prknech
Negative se opět přesvědčují, jak krutý je život na horách.

"Kluci, no tak!" snažila se jim Helena domluvit. "Vy to nechápete? Ahtimu se přece klidně mohlo něco stát! copak je to tak těžký, odházet pár metrů sněhu?"
"Jo!" odvětili kluci sborem.
"Koneckonců, pokud se mu něco stalo, je to jen a jen dobře," přitáhl si ji k sobě majetnicky Larry. "Aspoň mi už po tobě nebude lízt."
"Tak má o ni zájem, to je toho," zvedl Jay oči v sloup.
"Hele, miláčku," začala si Helena pohrávat s Larryho kudrlinkami. "A co kdybys to odhrabal ne kvůli Ahtimu, ale kvůli mně? Já totiž jinak budu moc a moc smutná, mazlíčku… A když budu smutná, tak mě večer určitě bude bolet hlava a budu smutná ještě víc, taky budu protivná a rozhodně na tebe nebudu moct bejt tak miloučká, jako jsem byla včera večer…"
"Kluci, převlečte se, vezměte si lopaty a padejte kopat," nařídil Larry, přehodil si Helenu přes rameno a vydal se po schodech nahoru. "Já dorazím, jen co si tady vyřídím jednu velice důležitou záležitost."
"Ehm, kluci?" odkašlal si Jonne nejistě. "Zdá se mi to, nebo nás Larry právě poslal hrabat, zatímco si šel pořádně užít s Hel?"
"Přesně to udělal. Vy jste takový tři malý ubožátka," usmál se Ville. "Já zůstanu tady a pošlu za váma Anttiho s Christusem, až se ty broučínci dostatečně vyřáděj."
"A nechceš se taky malinko vyřádit?" nabídli mu najednou Nakki a Jonne.
Ville se opatrně podíval z jednoho na druhého. "Odpověď pro Nakkiho - leda tak za použití minimálně dvaceti litrů chloroformu. Odpověď pro Jonneho - zlato, nespěchej tak. Vždyť noc je tak dlouhá…"
"Dobře, já se jdu oblíct," vyskočil Jay z pohovky. "Aby noc nebyla dlouhá jen proto, že budem ještě pořád hrabat."
"Jasně, já taky jdu," zvedl se Nakki uraženě. "Tady o mě očividně už není zájem."
Jonne stál a zíral, dokud ti dva nezmizeli na schodech. Pak se pomalu otočil k Villemu. "Viivi? To o tý noci jsi myslela vážně? Nebo jsi to řekla jen proto, abys naštvala Nakkiho?"
"Co myslíš?" položil mu Ville ruce kolem krku, přitáhl si ho k sobě a pak dlouze a vášnivě políbil.
"Bože můj," vydechl Jonne, když pětiminutový polibek skončil. "Promiň, ale já se jdu oblíct a pak hned padám ven. Musím se zchladit, jinak tohle nedopadne dobře."
"Ach jo, ty chlapi," povzdychl si Ville a s úsměvem pozoroval Jonneho, mizejícího v prvním patře. *Ježiš, Valo, tobě už ta Viivi leze na mozek! Vždyť ty seš přece taky chlap!*
"Tak jsem tady, Viivinko!" hlásil se o pět vteřin později Nakki.
"Věř mi, že i když to na sobě nedávám znát, tak v hloubi srdce bych nejradši začala samou radostí skákat metr do vzduchu a navíc se asi brzo rozpláču štěstím," odsekl Ville otráveně.
"Ale no tak, kočko," objal ho Nakki kolem ramen. "Nedělej zase fóry, já vím, že ty teď chceš to samý, co já."
"Tvoji smrt?" zeptal se Ville naivně. "Neřikej, že bys byl na mě tak hodnej a dobrovolně spáchal sebevraždu! Ačkoliv pokud ne, já ti mileráda pomůžu z nějakýho okna skočit!"
"Miluju drsný holky," přitiskl si "ji" k sobě Nakki ještě blíž. Vtom na svém stehně ucítil něco, co tam každopádně nemělo co dělat. "H-holky?!"
"Copak se děje, Nakkísku?" nasadil Ville svůj přirozený hlas, namísto dosud používané fistulky. "Něco není podle tvých plánů?"
Nakki od Villeho bleskově odskočil. "V-Viivi! T-ty s-s-seš-"
"Pojď sem," popadl ho Ville za ruku a odtáhl do jídelny. "Ať to nikdo neslyší."
"V-V-Viivi?! T-ty n-n-nejseš?!" vytřeštil Nakki oči.
"Poslouží ti tohle jako dostatečná nápověda?" vyhrnul si Ville levý rukáv svého trička, čímž odhalil své rozsáhlé tetování.
"Ville Valo?!" vykřikl Nakki.
"Drž hubu, ty vole!" sykl Ville. "Nikdo to nesmí vědět!"
"Ty vole, Ville, co tady, kurva, děláš? A převlečenej za ženskou!"
"Nakkísku, víš, co je to sázka?"
"S-sázka?" vyletělo Nakkimu obočí skoro až k vlasům. "Jo, ale co to má co dělat s tim, že seš tady převlečenej za ženskou?!"
"Vsadil jsem se s Migém, že zvládnu sbalit kohokoliv, koho mi vybere," vysvětloval Ville. "A ten kretén vybral Jonneho."
"A proto seš tady za ženskou? Nebo proto, že se ti to líbí?"
"Ne, ty pako! To si kuř že se mi to nelíbí! Ale myslíš, že Ville Valo by sbalil Jonneho Aarona?!"
"Proč ne?" podivil se Nakki, který si dle rozkazu zapálil cigaretu.
"Protože Jonne je na ženský, ty kreténe!" zařval Ville.
"Jo, tak to je ten problém…" pochopil konečně Nakki. "A o co jste se vsadili? Jen tak mimochodem…"
"Když Jonneho do tejdne sbalim, Migé bude muset celej měsíc chodit na depilace, peelingy a všechny ostatní dostupný kosmetický procedury. Když ho nesbalim, budu muset na koncertě zazpívat jednu písničku úplně nahej! A ještě k tomu s rukama za zády!"
"Fanynkám by se asi líbilo, kdybys prohrál, nemám pravdu?" ušklíbl se Nakki.
"Tohle není vtipný, ty idiote!" zuřil Ville.
"Ale Jonnemu by se asi moc nelíbilo, že si z něj děláš takovouhle ošklivou legraci…"
"Ne! Nakkísku, prosím! Klidně si před tebou i kleknu, ale neříkej mu to! Já nechci zpívat nahej! Nakki, prosím!"
"Neblbni, Ville. Neklekej si. Neřeknu mu to už jen proto, že chci vidět, jak bude reagovat, až to nakonec samo nějak vyplave."
"Nakkísku, děkuju!" políbil ho Ville samou radostí přímo na rty.
"Ville, vole, tohle je nechutný!" odtáhl se Nakki o kousek (přesněji o tři metry) dál.
"Ale s Viivi by ti to nechutný nepřišlo, co?" zašklebil se Ville.
"Nakki! Nakki, kde seš, ty idiote?" ozval se z haly Jonneho hlas.
"Do hajzlu! To je Jonne!" vydechl Nakki duchaplně.
"Kurva, co si bude myslet, když vylezem z jídelny spolu?!" zazmatkoval Ville. Pak Nakkiho popadl za kapuci jeho bundy a vláčel ho přes kuchyni až do haly. "Prostě jen dál hraj, že mě balíš," šeptl mu ještě cestou.
"Viivi? Stalo se snad něco?" zeptal se Jonne starostlivě, když se "Viivi" s Nakkim v závěsu zjevila ve dveřích kuchyně. Vedle něj stojící Jay jen tupě zíral.
"Tenhle kretén po mně vyjel!" zaječel Ville a smýkl s Nakkim na zem. "Můžete mu nějak jemně vysvětlit, že já o něj nemám ani sebemenší zájem?!"
"Já tak miluju energický holky!" hrál Nakki svou roli. "Nedám si pokoj, dokud tě nedostanu, kotě!"
"Ale dáš," popadl ho Jay a odtáhl ven.
"Očividně se taky potřebuje zchladit," poznamenal Jonne, když s "Viivi" osaměli.
"A ty potřebuješ tohle," přešel k němu Ville a jemně a krátce ho políbil na rty. "A teď už běž hrabat. Pak vám pošlu ostatní."
"Dobře, už běžím. Pa. Miluju tě," vyžádal si Jonne ještě jeden polibek na rozloučenou a odkráčel ven.
"Tak, to bysme měli…" oddechl si Ville.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama