Kapitola 3/15

22. ledna 2009 v 13:00 | Arvari |  Kiss of Dawn
"Jonne!" vykřikl Ville.

"Už..." zasténal Jonne. "Chvilku..."
"Já tě tak-"
V tu chvíli Ville ucítil Jonneho nehty ve své kůži na ramenou a na jeho ruce se objevilo cosi velmi lepkavého. Jonne se kolem něj prudce stahoval, což bylo něco, co Villeho dokázalo okamžitě vystřelit na dlouhou procházku po obláčku rozkoše.
Když se sesul na postel, ještě stále hlasitě oddychoval. Jednou z jeho hrdla dokonce unikl poslední vzrušený sten. Automaticky objal Jonneho, který se k němu něžně přitiskl.
"Co mě, broučku?" usmál se blonďáček rozespale.
"Nenávidím," zamumlal Ville.
"Aha, tak proto jsi byl tak mimo, když jsem odešel."
"Jonníku..."
"A ještě víc, když jsem se vrátil."
"Blondýnečko."
Ville Jonneho políbil do slámových vlasů. Jak mu chyběl tenhle pocit po milování...
"Copak je?" zašeptal Jonne.
"Miluju tě, víš?"
"Vždyť já tebe taky."
"Ale když to říkáš takhle, vůbec to tak nezní!"
"Já usínám, miláčku."
"A to ti brání v tom, abys mi řekl, že mě miluješ?"
"Miluju tě, Ville."
Na Jonneho unavené tváři pohrával něžný úsměv. Miloval tuhle malou hru. Miloval, když se po dlouhém sexu takhle vzájemně trápili. Oba věděli, že ten druhý to nemyslí vážně, proto si toho dovolovali hodně. Zvlášť Ville. Týral svého miláčka tak dlouho, dokud z jeho úst neslyšel ta sladká slůvka. Teď byl Jonne moc unavený na to, aby zvládl debatovat dlouho. Ale stejně. Ještě jeden protiútok s radostí zvládne. Chudáček Ville, to neustojí.
"Hm... miláčku..." zavrněl něžně.
"Ano?" zívl Ville.
"Chci tě. Ještě jednou."
Villeho tvář ztuhla uprostřed zívání. S rukou částečně před ústy se šokovaně zadíval na muže, se kterým se před chvílí miloval.
"Ještě jednou," zopakoval tiše Jonne.
"Nikdy," dostal ze sebe Ville.
"Ale proč ne? Lásko!" naléhal Jonne. Teď, když na to pomyslel... opravdu toužil mít Villeho znovu v sobě. Křičet jeho jméno...
"Jonne," vzdychl Ville. "Blondýnečko."
"Co?" pozoroval ho smutně Jonne.
"Jsem unavenej."
"Natolik, aby ses se mnou nemohl pomilovat dvakrát za sebou?"
"Bojím se, že ani, blondýnečko."
"Ale Ville-"
Jonne byl umlčen prstem, který byl rázně přiložen na jeho rty.
"Teď mě chvíli poslouchej, ano?"
Jonne zmateně kývl.
"Lásko," začal Ville, "mám za sebou těžký týden. Moc těžký. Skoro jsem se s tebou nedokázal pomilovat ani jednou, rozumíš? A dvakrát... Jonne, vždyť na tohle jsem už starej."
"Nejsi!" protestoval Jonne.
"Blondýnečko, vždyť tobě je sladkých třiadvacet. Zato mně... Je mi třicet. JSEM starej."
"Ne, pořád jsi mladej!" hádal se Jonne.
"Jsem unavenej. Bolí mě záda. Bolívá mě hlava, drahoušku. A v sexu... Tobě se postaví, když chceš ty. Zato mně jen tehdy, když se chce jemu. Rozumíš tomu, co ti říkám? I kdybych měl teď dost energie na další milování-"
"Ale dřív jsi míval!"
"Dřív jsem nebyl tak unavenej."
"A kdy unavenej nebudeš?"
"Až se vyspím."
"A to bude kdy?"
"Nemusíš hned křičet," pronesl klidně Ville.
"Kdy, kulta?"
"Mám týden dovolenou. Domluvil jsem pauzu v natáčení. Seppo z toho nebyl nadšenej, ale chápe mě. Takže máme týden jen a jen pro sebe..."
"Jen týden?" fňukl Jonne.
"Pojď ke mně," špitl Ville. "Chci spát."
Jonne se Villemu stulil do náruče. Sotva to udělal, starší muž tvrdě usnul. Jonne uvažoval, jak dlouho v sobě musel dusit ty ujeté pochyby o jejich věkovém rozdílu, ty, co se mu s nimi právě svěřil. Jak dlouho se Ville Valo užírá vlastním stářím?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama