Kapitola 32/36

12. ledna 2009 v 19:36 | Arvari |  Negative na prknech
Jak dopadlo rande?

"Jonne, nějak tady nevidim ty slibovaný motýly," otočil se Ville, jakmile se rozhlédl po blonďáčkově pokoji.
"Vážně? Ale ještě dneska ráno tady zaručeně byli," odvětil Jonne, zamkl dveře a přišel blíž k 'Viivi'. "No, aspoň můžeme rovnou přikročit k hlavnímu bodu programu…"
"Jak chceš," popadl ho Ville kolem pasu, podkopl mu nohy, hodil ho na postel a sám se svalil přímo na něj. "Takhle ti to vyhovuje?"
"Ne tak docela," usmál se Jonne, převalil Villeho na záda a přimáčkl ho k posteli svým vlastním tělem. "Mám sice rád dominantní holky, ale zrovna dneska chci bejt nahoře já!"
"Jak si jen přeješ," zamrkala Viivi svůdně.
"To si piš, že přeju!" začal ji Jonne vášnivě líbat. Vzápětí jeho ruce začaly pomaličku prozkoumávat prostor pod 'jejím' tričkem.
*Valo! Valo! Haló! Volám mozek!* začalo se náhle ozývat ve Villeho hlavě. *Ty pako, takhle zjistí, že jsi chlap! Vždyť máš ty kozy jenom vycpaný, idiote! Haló! Ozvi se! Volám mozek!*
"No, Jonne, myslím, že přece jenom preferuju tuhle pozici," zareagoval Ville na svůj vnitřní hlas a překulil Jonneho zpátky na záda. "Ale věř mi, že nakonec se ti to bude moc a moc líbit…"
"Věřím. Už věřím," vzdychl Jonne, když ho Ville začal líbat na krk a posléze hladit po celém těle. "Ach, Ville…"
"Co jsi to řekl?!" vyjekl Ville a odtrhl se od něj. *Kurva! Kurva! Kurva! Ten kretén Nakki si určitě pustil tu svoji zkurvenou hubu na špacír!*
"Já-já-já-" koktal Jonne.
"Proč jsi mi řekl Ville?!"
"Já-já-já-"
"Tak proč?!" zeptal se Ville zoufale. "A buď tak laskav a řekni něco jinýho než jenom to zkurvený já!"
"Já-já-já nevím," vykoktal ze sebe konečně Jonne.
"Co nevíš?!" zaječel Ville.
"Nevím, proč jsem ti řekl Ville, Viivi," odpověděl Jonne.
"Ach tak. A nezdá se ti náhodou, že bys to vědět měl?"
"J-já, víš, přátelím se s Villem z HIM…"
"Jo, to jaksi vím," podotkl Ville ironicky. *Kurva, Jonnísku, lásko, já přece vim, že se my dva spolu známe!*
"No a já jsem si na něj teď najednou prostě vzpomněl, sám ani nevím jak. Viivi, prosím, odpusť mi to. Zlatíčko, já tě vážně miluju! Úplně jsem se do tebe zbláznil. Tohle se mi ještě s žádnou jinou holkou nestalo!" snažil se Jonne zoufale napravit svoji chybu.
"Promiň, ale nesnesu, aby mi někdo říkal jménem jiný ženský. A ty, ty jsi mě právě oslovil jménem chlapa! Promiň, ale bude lepší, když se sbalím a zítra ráno odejdu," vyrazil Ville ke dveřím.
"Ne! Ne, Viivinko, lásko moje, to mi přece nemůžeš udělat!" snažil se mu Jonne zabránit v odchodu elegantním skokem na jeho záda a odmítnutím pustit se. "No tak, klidně si teď odejdi do svýho pokoje, vybreč se, zatrucuj si, pár dní na mě buď hnusná, ale neodcházej mi! PROSÍM!"
"Jonne, přestaň kvičet!" chytila se Viivi za hlavu.
"Ale neodejdeš mi, že ne?! Viivi, miluju tě!" ječel Jonne.
"Já tebe taky," řekl Ville po chvilce ticha.
"Vážně?" povolil Ville samým překvapením stisk a zhroutil se jistou nejmenovanou částí svého těla na tvrdou podlahu.
"Ale teď, pokud mě omluvíš, bych si šla přece jen na chvilku zatrucovat," mrkl na něj Ville.
"Jasně! Jenom když mi ráno neodejdeš," fňukl Jonne.
"Neboj. A vstaň, ať mi na tý podlaze nenastydneš," pomohl mu Ville vstát ze země. Pak mu dal ještě krátký polibek na rty. "Tohle máš na dobrou noc, miláčku."
"Dobrou noc, lásko," oplatil mu Jonne. "Miluju tě."
"Já tebe taky," usmál se Ville a otočil se k odchodu. "Hezky se vyspi."
"Ty taky," rozzářil se Jonne a zavřel dveře, aby se vzápětí po jejich vnitřní straně opět svezl k zemi. *Ona mě miluje! Miluje mě! Viivi mě miluje, tádadádada!*
"Jonne?" ozval se náhle za dveřmi Jayův nesmělý hlas. Tak náhle, až Jonne samým leknutím nadskočil.
"Co je, Jayi?" zavolal nevrle.
"Musim ti říct něco kurevsky důležitýho, tak tryskem otevři!"
"Ať je to cokoliv, tak to bude muset počkat do zejtřka! Protože já teď chci jít SPÁT!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama