Kapitola 33/42

21. ledna 2009 v 12:09 | Arvari |  Negative na prknech 2
Bolestivé následující ráno

Zcela nehybná pláž. Jak už naznačuje předchozí věta, nikde se nic nehýbe - tedy pokud nepočítáme vítr (což je ovšem pochopitelné, protože ten nevidíme), palmy, moře, nejrůznější havěť, ryby ve vodě, hýbající se slunečník, hmyz, ptáky na obloze... Když se nad tím zamyslíme, zákonitě musíme dojít k závěru, že pláž vlastně vůbec nehybná není. Ovšem než nám toto došlo, objevuje se zde i jeden velmi výrazný pohyb. Jedna hromada odpadků, jež až doposud poklidně ležela na písku, se začíná zvedat a pomalu se oklepávat. Po chvíli a několika nadávkách všechny odpadky spadnou k zemi a před námi se odhaluje postava v pomačkané sukénce z trávy, podprsence ze dvou polovin kokosu a typickým květinovým věncem kolem krku. Blonďaté vlasy ještě vykazovaly určité známky toho, že předchozího večera byly spleteny do volného copu. Postava se rozhlédla kolem sebe, načež se slastně protáhla a hlasitě si zívla. Poté se znovu rozhlédla kolem sebe.
"Villíku?" zavolala. "Villísku, kdepak jsi?"
"Já nevím," ozvalo se z hromady zbytků jídla, jež se nacházela těsně vedle místa, kde předtím ležela hromada odpadků, z níž povstal Jonne.
"A já to snad vědět mám? Lásko, aspoň přibližně!" požádal Jonne. Kupodivu už zaměřil pohled na onu kupu, která skrývala jeho miláčka, a dokonce začal i zvažovat, že popadne nejbližší lopatu a začne odhazovat odpadky. To by ovšem byla manuální práce, takže ji Jonne obratem zavrhl. "Lásko, tak kde jsi?"
"Koukám přímo do očí nedojedenýmu kuřecímu stehýnku," odvětila hromada.
"Kuřecí stehýnko má oči?" podivil se Jonne.
"Jonne, pomoc! Co když to na mě zaútočí?!" zaječel Ville.
"Ale lásko, nemůžu ti pomoct, když nevím, kde jsi!" odpovídal mu Jonne. Opět si začal pohrávat s myšlenkou na odhrabání hromady, ale co když v ní Ville nebyl a on se bude namáhat zbytečně?
Jonneho úvaha byla přerušena v okamžiku, kdy se z hromady ozvalo příšerné zavřísknutí, odpadky se rozletěly všude kolem a Ville vyrazil k moři.
"Něco mi lezlo po noze! Něco mi lezlo po mý NOZE!" řval Ville.
"To je toho," zamumlal Jonne.
"Moje NOHÁ!" ječel Ville. Už dosáhl moře, skočil do něj a plaval od břehu.
"Ville! Ville! Kam plaveš?!" křikl Jonne a taktéž se rozběhl k vodě. Ovšem ještě předtím, než dosáhl poloviny své trasy, Ville vystřelil z vody a sprintoval zpět k bungalovům.
"MEDÚZY!" ječel Ville.
"Postřeh, darling," zavolal za ním Jonne.
"Medúzy! Proč mi nikdo neřekl, že jsou tady medúzy?!" vydechl Ville, když se po svém úprku zhroutil na schody svého a Jonneho bungalovu.
"V moři obvykle bejvaj medúzy," ozval se Larry, který, jak se právě ukázalo, ležel na schodech ještě předtím, než je Ville zalehl. "Očekává se, že je tam ty lidi očekávají. A kdybys teď byl tak hodnej a obtěžoval se slízt..."
"Slízt? Odkud slízt?" zamrkal zmateně Ville.
"Ze mě slízt!" upřesnil Larry.
"Z tebe slízt?" nepochopil Ville.
"Z mýho KLÍNA, ty hovado!" zavrčel Larry.
"Ach tak," došlo Villemu. "Promiň, sweetheart, já si nevšiml..."
"Tak slezeš už?!" zařval Larry.
"Odkud zase?" rozhodil Ville rukama, čímž Larrymu málem vyrazil všechny zuby a ještě zlomil nos.
"Valo!" vzlykl Jonne, který už došel až k válejícímu se páru. "Ville Valo, ty PRASE!"
"Tohle už jsem slyšel," poznamenal Ville, zatímco se pomalu zvedal z Larryho rozlámaného těla.
"Řekla ti to Jonna," připomněl Larry, neskonale vděčný všem kytarovým božstvům za to, že kosti na jeho rukou jsou celé. Za zbytek těla neděkoval, neboť o celosti některých svých ostatních kostí a kostiček silně pochyboval.
"Jo, já vím!" odsekl Ville.
"Jak jsi mi to mohl udělat?! To bych od tebe nikdy nečekal! A ty, Markkulo?! Co tvoje Helenka?! Podvádíš ji s CHLAPEM?!" vřískal Jonne.
"Hele, to tvůj miláček se na mě zhroutil!" hájil se Larry. "A měl by sis s ním promluvit o jeho panický hrůze z těch pitomejch medúz. Vždyť mě kvůli nim málem rozmačkal!"
"Broučku, proč jsi mi neřekl, že se bojíš medúz?" pohladil Jonne Villeho po vlasech. "Mohli jsme se tomu přece společně postavit, čelit tvému strachu..."
"Jonne, tohle je z dalšího pitomýho románu," konstatoval Ville.
"Ne, pořád z toho samýho," zazubil se Jonne. "Broučku, že se na mě nezlobíš? Že nejsi naštvanej na svoji blbou, žárlivou blondýnku?"
"Po tom, jak mi moje blbá, žárlivá blondýnka při svým tanečku vrtěla zadečkem před nosem? Jak bych se jen mohl zlobit?" usmál se na něj Ville.
"Fajn, další romantický usmíření," zavrčel zklamaný Nakki, jenž ve chvíli, kdy se ozval Jonneho křik, vyšel z bungalovu (spolu s Natti, Patti a Jayem), aby mohl sledovat divadlo. "Já už doufal v srdceryvný drama rozchodu a ono zase nic..."
"Li-lidi!" vyjekl náhle Larry. "Podívejte se na moře!"
"Co je s ním? Vlny, no," pokrčil Jay svými odhalenými rameny. Jediný kousek bubeníkova oblečení byl titěrný ručníček v pase.
"Podívejte se ale, kdo na těch vlnách přijíždí!" ukázal Jay na jednu velmi konkrétní část moře.
"Bože můj," vydechl Ville.
"To jsou ONI!" zaječel Jonne a s nadšeným výrazem ve tváři vyrazil k vodě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama