Kapitola 34/36

12. ledna 2009 v 19:39 | Arvari |  Negative na prknech
Na čí stranu se přikloní štěstí ve hře?

"Ty vole! Tak tady to teda žije!" pokýval Antti uznale hlavou, když se jako první (zhruba patnáct minut před ostatními) vřítil do malého baru, spojeného s vedlejší velkou diskotékou.
"Já nechci tancovat," kníkl Christus, kterého Antti celou cestu vláčel za sebou za ruku.
"Ale chceš," postrčil ho Antti ke vstupu na diskotéku. "Jenom o tom ještě nevíš. Tak pohni."
"Anttí! Já nechcí!" vzpíral se Christus.
"Ale no tak, miláčku, prosím," škemral Antti úpěnlivě. Pak ovšem koutkem oka zmerčil podezřele známou postavu a tryskem k ní vyrazil. "Migé! Migísku!"
"No tak, Antti, klid!" uhnul Migé na něj se řítící červenočerné katastrofě a začal opatrně couvat. "Hodnej Anttík. Hodnej. Zůstaň. Zůstaň, Anttíku."
"Ty jsi tak vtipnej, Migísku," poznamenal Christus. V jeho hlase byla znát jistá žárlivost - nejspíš proto, že Antti i přes značné Migého protesty visel basákovi HIM kolem krku, což se Christusovi přirozeně nelíbilo. "Antti, koukej se ho pustit!"
"Nepustím," zamumlal Antti.
"Pustíš!" strhl ho Christus dolů.
"Tak fajn, pustil jsem se," zavrčel Antti. "Ale teď půjdem chlastat, že jo, Migísku?"
"No jasný," přivětil horlivě basák HIM (čistě kvůli přehlednosti od nynějška označován jako basák č. 2).
"Tak pojď," vyrazil Antti k barovému pultu, aniž by si nadále všímal svého milovaného přítele. Migé basáka č. 1 vzápětí následoval.
"Anttísku…" kuňkl Christus. "Anttísku, proč jsi mi tohle udělal?!" fňukl a vyrazil ke dveřím. Měl v plánu elegantní dramatický odchod, v němž mu ovšem zabránilo otevření vchodových dveří, v nichž se vzápětí zjevila mohutná Jayova postava.
"Chrisi, klid," chytil bubeník Christuse za kapuci od bundy. "Kam tak utíkáš? Co se děje?"
"On potkal Migého a mě už nechce!" ukázal Christus k baru a pak se rozplakal jako malé děcko.
"Neboj, Chrisi," začal ho těšit Jonne, když i on vešel do dveří. "Antti tě přece nenechá kvůli nějakýmu pitomýmu Migému."
"Kristianku!" popadly Christuse zezadu kolem pasu ruce basáka č. 1. "Kam jsi mi zmizel, lásko? Už jsme s Migém zabrali velkej stůl pro všechny!hledal jsem tě, abych ti to moh říct, miláčku!"
"Já ti to říkal," poplácal Jonne Chrise po rameni. "Tak kde je ten stůl? Jdeme si sednout, ne?"
"Jonne, počkej," chytil ho Ville za ruku. "Já bych s tebou chtěla bejt ještě chvilku sama."
"S-sama?! A-ale proč?" zrudl Jonne.
"No, víš, chtěla bych mít chvilku klid od ostatních kluků a bejt jen a jen s tebou…" pošeptal mu Ville svůdně.
"Tak dobře, sednem si k baru, vyhovuje ti to tak?" zeptal se Jonne, nečekal na odpověď, rychle Villeho políbil a táhl ho k barovému pultu. Ville střelil pohledem po Migém, ten však jen 'nenápadně' zavrtěl hlavou.
"Jonne, počkej ještě chviličku," zastavila Viivi Jonneho těsně u baru. Ještě předtím si však přehodila svůj kabát přes opěradlo jednoho sedátka. "Já si skočím trošku poupravit líčení, nevadí ti to? Zatím nám objednej něco k pití. A pořádně silnýho. Věř mi, že dneska to budeme my oba potřebovat."
"Dobře, lásko. Tak jdi," mrkl Jonne, odložil si svoji bundu, barmanovi anglicky nahlásil, že by si dal dva absinty a díval se na to, jak se necelý metr od něj ostatní usazují kolem stolu. *To je divný,* napadlo ho, když Jay nenápadně přestěhoval Nakkiho židli (s Nakkim stále pohodlně usazeným na ní) o kousek dál od baru, aby se sám mohl posadit blíž. *Skoro to vypadá, že na nás chtěj mít co možná nejlepší výhled…*
"Jayi?" rozhlédl se zatím Nakki nejistě.
"Ano, Nakkísku?" odvětil bubeník sladce.
"Já měl před chvílí takový divný halucinace, že moje židle se vznesla, o metr dál zase přistála a ty mi najednou sedíš ve výhledu," vysvětlil Nakki svůj problém. "Nemáš tušení, čim by to asi tak mohlo bejt?"
"Nakki přiznej se! Že ty jsi pil ještě před tím, než jsme sem vyrazili?" pokoušel se Jay nějak zamluvit své stěhování.
"Proč myslíš?" ohradil se Nakki dotčeně.
"Protože se ti zdá o létajících židlích, Nakkísku," uvelebil se Jay na své židli. "Tak a teď už by to potřebovalo jen popcorn, kolu a pořádnej zvuk."
"Mám něco lepšího než jenom nějakou pitomou kolu," zasmál se Antti a vydal se k baru objednat vodku pro všechny. Tam zcela přirozeně narazil na třesoucího se Jonneho. "Jonníku? Copak se děje? Seš nějakej nervózní, nebo se snad pletu?"
"Antti, že se mnou chce Viivi o něčem mluvit?" chytil ho Jonne za ruku. "Určitě o něčem důležitým, viď? A ty o tom něco víš, že jo?! Antti, prosím, řekni mi všechno, co víš!"
"Jonne, já nic nevím. A ty se uklidni, proboha!" zatřásl s ním Antti. Kopni do sebe toho panáka a přežiješ to. Doufám."
"Co?! A jak jsi myslel tohle?!" vyděsil se Jonne.
"Ale vůbec nijak. Hele, tamhle už ti jde Viivi," ukázal Antti ke dveřím, vedoucím na toaletu. Když se Jonne otočil, Antti bleskem popadl svůj tác s vodkou a poroučel se do kinosálu… pardon, ke stolu.
"Tak jsem tady," nahlásil Ville. "Doufám, že ses mi tady moc nenudil."
"Ale kdepak, Viivi," rozzářil se Jonne.
"Teď už se nebudeš nudit určitě," namáčkl se na něj Ville.
"Jakto?" flirtoval s ním Jonne. Zcela nenápadně, pochopitelně.
"Takto," zašeptal Ville a vzápětí přitiskl své rty na ty Jonneho. Ve chvíli, kdy si byl už naprosto jistý, že uplynulo deset vteřin (ale uběhlo jich už víc než šedesát), se jemně odtrhl. V tom okamžiku se ozvaly tři zvuky. Vítězný výkřik "JO!" členů skupiny Negative, Migého zoufalé zavytí "Kurva!" a potom Jonnemu neznámý ženský hlas.
"Ville Valo! Ty prase!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama