Kapitola 43/45

4. ledna 2009 v 0:48 | Arvari |  Negative na vojně
A co se děje s nebohým Kristiankem?

Mezitím v chatce číslo dva
"Antti, mně se motá hlavička," zamumlal Christus, když se za Erikou zavřely dveře.
"Já vím, Kristianku. Taky jsem už měl otřes mozku. Pojď, dneska budeš spát na mojí posteli. Tam nahoru tě teď nedostanu, chápeš? Klidně ti podám tvoji růžovou peřinku a tvoje polštářky, ale budeš dole, abych se o tebe mohl pěkně starat," plácal Antti, zatímco Christusovi pomáhal svléct se jen do spodního prádla a lehnout si do postele.
"Pojď ke mně. Prosím," požádal Christus.
"Ale když budu ležet u tebe, nebudu se o tebe moct tak dobře starat."
"Chci tě mít u sebe, Antti."
"Dobře. Tak dobře." Antti se svlékl. Jediný kousek oděvu, který si na sobě nechal, byly boxerky s lebkami. Usmál se a natáhl se na kraj postele.
"Pod peřinu," přikázal Christus.
"Jak chceš," povzdychl si Antti. Přikryl se a přitiskl své téměř nahé tělo na Christusovo.
"Už mi není tak špatně," špitl Christus vzrušeně.
"To je moc dobře, Kristianku."
"Chci se přitulit."
"Už se tulíš."
"Ještě blíž přitulit."
"Ty nejsi gay, Kristiane."
"Antti. Prosím..."
"Pojď ke mně," zasmál se Antti, přetočil se na záda a zvedl jednu paži, aby si Christus mohl položit hlavu na jeho hrudník.
"Antti, co se mi to vlastně stalo? Nic si nepamatuju."
"Vždyť jsem ti to už říkal. Spadnul jsi do jezera a rozbil sis hlavu."
"A nebejt tebe, tak bych se utopil!"
"No..."
"Utopil bych se?"
"Řekněme, že v bezvědomí bys asi nevyplaval."
"Takže jsi mi vlastně zachránil život!"
"I tak se to dá podat."
"Antti! Antti, tys mě zachránil!"
"Kristi-"
"Nebejt tebe, umřel bych tam!"
"Kristi-"
"A už bych nikdy nemohl vzít do ruky kytaru a už nikdy bych tě neviděl!"
"Kristi-"
"A ty ses mě mohl tak snadno zbavit, ale neudělal jsi to!"
"Začínám toho skutečně litovat," zavrčel Antti.
"Cože?!" vyjekl Christus.
"Jo. Litovat!"
"Tohle myslíš vážně?"
"Smrtelně."
"V tom případě ovšem... KOUKEJ VYPADNOUT Z MOJÍ POSTELE!"
"Fajn. Jak si přeješ!"
Antti urychleně opustil Christusovo (tedy vlastně svoje) lůžko a vylezl si na horní (tedy vlastně Christusovu) palandu. Vzápětí se na zem odporoučela hromada růžových doplňků.
"Nazdar, kluci!" zaznělo od dveří.
"Ahoj, Jonne," pozdravil nepříliš nadšeně Antti.
"Tak co? Jak se cítí náš ubohej Kristianek? Chrisi, počkej, ty brečíš?" zarazil se Jonne.
"Víš, ono to docela bolí," špitl Christus. "A jestli chceš i nadále bejt takhle hlasitej, možná bys mohl v noci jít za Erikou."
"Jo, přesně to jsem vám přišel říct! V noci tady nespím! Sbohem!" odporoučel se Jonne.
"Dobrou noc, Antti," vzlykl tiše Christus.
"Kristianku," vydechl Antti a začal slézat z palandy. O pár vteřin později už zase ležel na Christusově posteli a pevně kytaristu objímal.
"Co chceš?" rozplakal se Christus. "Než jsem se vzbudil, myslel jsem, že mi říkáš lásko. Ale asi jsem se přeslechnul, co?"
"Kristianku... Já myslel, že jsem tě ztratil, když jsi tam tak... plaval..."
"Vždyť by ti to přeci nevadilo!"
"Ale vadilo. Ani nevíš jak moc..." Anttiho rty vyhledaly ty Christusovy a lehce se na ně přisály.
"Miluješ mě, Antti?" špitl Christus, když polibek skončil.
"Nejsem gay."
"Přiznej si to, kurva! Jseš do mě zamilovanej! Lítáš v tom až po uši! Stejně jako-"
"Jako kdo, Kristiane?"
"Jako... jako Jonne a Erika!" pokusil se Chris zachránit situaci.
"Nelži," usmál se Antti. "Miluješ mě, broučku."
"A jestli?" zadíval se na něj vyzývavě Christus.
"Miluju tě," pohladil ho Antti po tváři. "Miluju tě, Kristianku můj."
"Antti..." zakňučel Christus bezmocně.
"Řekni to," vyzval ho Antti.
"Miluju tě..."
Velmi brzy se v chatce číslo dvě odehrávala podobná scéna, jaká se udála již toho rána v lese. Antti s Christusem byli zrovna uprostřed největší vášně, když se otevřely dveře. Ovšem tuto skutečnost naši dva čerstvě zamilovaní vůbec nepostřehli...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama