Nevěra

18. ledna 2009 v 23:12 | Arvari |  One-shots
Autor: Arvari (Ano, zas)
Žánr: Romantikááá
Přístupnost: Zase zklamání pro úchyláčky, zase bez sexu...
Párování: Sir Christus (ex... Ne, to by bylo na dlouho)/ jeho drahá přítelkyně
Shrnutí: Kristian byl vyhozen z bytu. Nemá tušení proč. Ale on to zjistí.
Počet slov: 1077
Poznámka: Neznám nikoho z použitých slavných Finů. Tento příběh se nikdy nestal, jakkoliv pravděpodobný by se mohl zdát. No, však vy pochopíte proč.
Poznámka 2: Sama nevím, jestli tu úřaduju s Christusem v Negative nebo ne. Takže si prosím sami zvolte, jak si ho představíte...


"Minno, prosím, tak mi to aspoň-"
"Řekla jsem ti, abys vypadnul!"
"Ale já to vůbec nechápu!"
"Tak já ti to vysvětlím, Kristiane!" otočila se k němu tmavovlasá dívka, v očích slzy vzteku. "Pokud odsud do pěti vteřin nezmizíš, hodím ti tuhle žehličku na hlavu!"
"Já přece nic-"
"Pět..."
"Minno, prosím."
"Čtyři!"
"Minno..."
"TŘI!"
"Dobře, dobře," vzdal se Kristian. "Já už jdu. Už jdu."
"Věci ti zítra odvezu k mámě. Sbohem, Kristiane."
"Ale..."
"Sbohem."
Nevěděl, co se stalo. Ale věděl, že dnes už se to nespraví. Přijde zase zítra. Třeba ho už bude poslouchat. Teď...

Šel přímo do baru. Nechtělo se mu domů.
Domů... Poslední měsíc byl doma u ní. U svojí Minny. Byli spolu sotva čtvrt roku, ale stejně měl pocit, teprve podruhé nebo potřetí v životě, že právě s touhle holkou by chtěl strávit zbytek života. Už dvakrát si takhle připadal, a vždycky to pak zkazil. To se teď nesmělo stát. Ale jak se zdálo, zvoral to - aniž by věděl jak. Výborně. Bravo, Sire Christusi. Ani třetí pokus nevyšel. Tak možná zase za pět let...
Ale... Jak, sakra?! Co se mohlo jenom stát? Přece byl tak milý a obětavý jako nikdy v životě, myl v JEJÍM bytě nádobí, nikde nenechával válet svoje věci, při milování vůbec nemyslel na sebe, nosil jí kytky, dárečky... Byl do ní blázen a rád to dával najevo. Skoro ze sebe získával pocit, že se stal ideálním mužem. No, Minna si to asi nemyslela.
Na barový pult dopadl stín. Kristian vzhlédl.
"Ahoj, Matti," pousmál se.
"Problémy s holkou?" pozvedl Matthau obočí.
"Jak tohle-"
"Víš, nemůžeš čekat, že za nevěru ti dá pusu na čelo a řekne ti, jak moc tě miluje."
"Kde jsi TAKOVOU-"
"Ale no tak, bráško, vážně čekáš, že právě o tobě se v Tampere něco utají? Ale to ti povím, myslel jsem, že tahle holka není jen jedna z těch tvejch záležitostí na pár měsíců..."
Kristian si strčil ukazováčky do uší a mírně jimi zakýval. Pak prsty zase vytáhl a upřel na svého mladšího bratra nechápavý pohled.
"Matti, za co že by mi neměla dát pusu na čelo?"
"Za nevěru," zopakoval Matthau. "Ale no tak, nech toho. Všichni vědí, že sis to o víkendu v Helsinkách parádně rozdal s Rakel Liekki!"
"Že o tom nic nevím..." zamumlal Kristian. "Sakra, vždyť by mě Jack zabil!"
"Říkal jsem si, že máš odvahu," poplácal ho Matthau po rameni. "No, já půjdu. Rád bych tě utěšil v tvém zoufalství, ale ráno vstávám. Kdybych si tě všiml dřív-"
"Matti, počkej," pozvedl Kristian ukazovák. "Kdo ti nakecal, že jsem spal s Rakel Liekki?"
"Počkej..." zamyslel se Matthau. "Antti. Antti Aatamila. Je to jeho nejnovější drb."
"Tak Antti," zavrčel temně Kristian. "To mě mohlo hned napadnout... Díky, Matti. A kdybys snad chtěl nějakej drb na roznášení, můžeš všem říct, že baskytarista Negative dnes za záhadných okolností ZEMŘE!"
Aniž by nadále bratrovi věnoval jen vteřinu pozornosti, začal se Kristian rozhlížet. Někde tu musel být. Vždycky tu je.
Konečně zahlédl známé rudé dredy. Vstal.
Antti Aatamilo, teď něco zažiješ...

Bytem se rozléhalo táhlé zvonění.
Minna se zaklením vylezla z postele. Snažila se usnout už dvě hodiny, ale prostě to nešlo. Nemohla přestat brečet. Zvlášť když mezi čistým prádlem našla jeho tričko.
Musela pořád přemýšlet. Jak jí to mohl udělat? Ale na druhou stranu, proč se vůbec divila? Tak perfektní chlap prostě musel mít nějakou vadu. Proč ale právě tuhle? Proč to musel být zatracenej děvkař, kterej spí s manželkou nejlepšího kámoše?!
Pomalu došla ke dveřím. Jednou rukou se opřela o chladné dřevo.
"Kristiane?" zavolala. Ani nevěděla proč. Nemusel to být on.
"Ano, já," ozvalo se.
"Jdi pryč," odpověděla a otočila se k odchodu.
"Beruško, počkej! Mám tu někoho, kdo by ti rád něco vysvětlil!"
Chtěla jít pryč. Nechtěla poslouchat jeho výmluvy. Ale byla zvědavá. Zatraceně.
Otevřela dveře.
"Ten někdo má deset vteřin," oznámila.
"To mu bude stačit," kývl Kristian. "Aatamilo, spusť."
"Ahoj, Minno," pozdravil Antti, jehož dredy neodbytně svírala Kristianova ruka, stejně tak jako jeho rameno. "Víš, podívej, věc se má takhle. Občas se stane, že si s klukama, teda jako kámošema, chápeš, no, prostě si z někoho sem tam jakože tak trošku vystřelíme. A občas to jsou vtípky fakt povedený, třeba když... Jau! Ehm, jasně, asi víš, kam mířím. Prostě se stalo to, že teď jsme se rozhodli nějak napálit Kristianka, našeho drahého, milého... No jo, už přecházím k věci. Prostě je všeobecně známo, že jsi jeho holka a že je do tebe úplnej blázen, a to on je, věř mi, no, prostě jsme vymejšleli, jak ho napálit, a najednou nás napadlo, uděláme to přes ni! Ehm, no, uznávám, tohle byl jeden z našich slabších kousků, ale to víš, někdy jseš nahoře, někdy dole, důležitý je, že to celý byl vtip a Kristian tě nikdy, ale nikdy nepodvedl! Takže ho můžeš klidně vzít zpátky, on tě časem požádá o ruku, vezmete se, pořídíte si domeček, roztomilý štěňátko čivavy, osm dětí a budete šťastný až do smrti!"
Minna pomalu zamrkala.
"Ahoj, Antti," pronesla nakonec.
"Ahoj, Minno," zamával nenápadně Antti.
"Báječně," zavrčel mu Kristian do ucha. "A teď zmiz a už NIKDY si ze mě nestřílej, jasno?"
"Ano, Sire. Jistě, Sire. Sbohem, Sire!" využil Antti toho, že Kristian konečně povolil své sevření, a rozeběhl se dolů po schodech.
Minna se na Kristiana váhavě zadívala.
"Já..."
"Miluju tě," usmál se Kristian.
"A já tebe," zašeptala. "Omlouvám se. Kdybych se tě na to nejdřív normálně zeptala, mohli jsme si tohle všecko ušetřit."
Udělal krůček vpřed. Objal ji a políbil do vlasů.
"Nezlobím se," řekl tiše. "Ale pokud bys snad chtěla nějak překřičet výčitky svědomí, můžeš mi slíbit, že odteď si o všem nejdřív promluvíme, lásko."
"Slibuju," zamumlala.
"Nikdy bych tě nepodvedl. Žádná blondýnka, zrzka, černovláska ani jakákoliv jiná by mi nestála za to, abych tě ztratil."
"Ty jsi brouček..."
"Hej, dej pozor! Když si mě umačkáš, nebudu ti už k ničemu!"
"Promiň..."
"To nic. Přece jsem silnej chlap, něco vydržím..."
"A co třeba... odnýst mě do postýlky?" zívla Minna. Konečně se jí začaly klížit oči.
"Jen pokud tam s tebou budu moct zůstat," zaculil se Kristian.
"Ne, ty můj malej růžováčku. Ty dokonce budeš MUSET."
"V tom případě jdeme. Doufám, že ráno nikam nemusíš?"
"Kdepak. Volala jsem, že jsem nemocná. Myslela jsem, že budu celej den zalezlá v posteli a brečet na krachem svý životní lásky..."
"A místo toho budeš celej den zalezlá v posteli... a tvoje životní láska tě nenechá ani na minutku vydechnout, jak budete řádit!"
"To zní slibně, broučku."
"Jen si počkej. Ještě budeš prosit, abych toho nechal..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Viileä Viileä | 18. ledna 2009 v 23:41 | Reagovat

Chudák holka,ráno nebude moct chodit. První koment,já mám první komet,heč! :D Anttiho bych na místě zabila :D A mně zabije mamka,jestli neodejdu spát... :D

2 enkeli enkeli | 19. ledna 2009 v 10:43 | Reagovat

Anttiho bych za tohle asi zabila. :D

3 sweet.pandemonium sweet.pandemonium | E-mail | Web | 19. ledna 2009 v 19:54 | Reagovat

Myslím že bych se hodně postarala o nějakou hnusnou odplatu na Aatamilu.. :D

4 Arvari Arvari | Web | 20. ledna 2009 v 15:18 | Reagovat

Jak tak na to koukám, tak... Chudáček Anttítko... XD

5 Viileä Viileä | 20. ledna 2009 v 16:09 | Reagovat

Ještě ho lituj:D Spíš chudák jeho želva...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama