143: Můj bratr je ďábel!

20. února 2009 v 22:12 | Arvari |  Story for those who...
"Jo, jasně. Chápu. Jsi úžasnej, Tommíku."

Jonne vstoupil do obývacího pokoje, sklonil se k Jannovi a krátce ho políbil. U ucha stále držel telefon.
"Cože?" řekl vzápětí. "Ne, neocumlával jsem se s ním! Proč myslíš, že jsem se-"
Jann vyprskl smíchy. Emily, která s ním hrála pexeso, se široce zaculila.
"Jo tak," zamrkal Jonne. "Jsi parchant."
"Ještě před chvílí byl úžasnej," zahihňala se Emily.
"Ty nebuď drzá, mladá dámo!" varoval ji Jonne. "Bráško, takže mě budeš informovat?"
Jann vítězoslavně otočil dvě rozhodující kartičky.
"Kdybys radši dávala pozor, miláčku," mrkl na Emily.
"Fajn, bráško," zasmál se Jonne. "Díky za všechno. Mám tě rád. Papa."
"Jonne, táta je na mě zlej!" postěžovala si Emily, když Jonne zastrčil telefon do kapsy a přisedl si vedle Janna.
"Máš dávat pozor, miláčku," poradil jí Jonne.
"Ale..."
"Hm, ty jsi moje srdíčko..." zamumlal Jann. "Pojď sem, dej mi pusinku..."
"Ale no tak, nechte toho! Ještě to na mě zanechá psychické následky!" postěžovala si Emily.
"Na tobě, beruško?" ušklíbl se Jann. "Jsi zvyklá nás vídat při mnohem divočejších líbačkách..."
"Ale správně bych neměla bejt!" poukázala Emily. "Správně bych Jonneho nejspíš neměla ani znát, protože když vám to nevyjde-"
"Tak to ani nevyslovuj!" přitáhl si Jann Jonneho blíž k sobě. "Nám dvěma to vyjde. Nám už to přece dávno vychází, ne? Jsme sladkej pár!"
"Někdy až přeslazenej," konstatovala Emily.
"Mladá dámo-"
"Nebuď drzá," doplnila otce Emily. "Jasně, já vím. Jonne, o čem jsi mluvil s Tommim?"
"A krom drzosti nebuď především zvědavá!" napomenul dceru Jann. "Jonne, o čem jsi mluvil s Tommim?"
"Hej, tohle není fér!" ohradila se Emily.
"Ale je," pohladil ji Jann po vlasech. "Jonne?"
"Řeknu to velice stručně," zachechtal se Jonne. "Můj bratr je ďábel!"
"Copak provedl?" zajímal se Jann.
"Víte, jak má máma v léčebně ten blbej požadavek, že nechce, abychom ji navštěvovali já, Ville nebo Tommi... No, Tommi vymyslel způsob, jak se s ní spojit jinak."
"Telefon?" nadhodila Emily.
"Ale... To by nebylo ďábelský," mávl rukou Jonne. "Tommi vyslal statečnou výpravu. Babičku a... tátu. Dneska za ní byli. A měli jednoduchej úkol. Přemluvit ji, aby přijala i nás..."
"Měli úspěch?"
"Ne, sluníčko. To by bylo moc jednoduchý. Ale... Táta za ní prej chce jezdit. Chce ji podporovat. A přemlouvat. Tommi říkal, že to skoro vypadá, jako by do ní byl zamilovanej. Nevím jestli ještě pořád nebo zase, nebo jako by se zamilovával... Ale byla by to bomba, ne?"
"Myslíš? Prošli si spoustou věcí. A všichni říkají..."
"Že rozbitej vztah se nemá slepovat," přerušila ho Emily.
"Přesně... Jsou to tak tři roky, co se máma rozešla s chlapem, se kterým předtím byla. Nebo... Jo, tři nebo dva roky, určitě. Ke konci se šíleně hádali. Pak mysleli, že bez sebe přece jen nemůžou být... A hádali se dalších šest měsíců. A vaši, Jonne, to je kapitola sama pro sebe!"
"Jo, rozvedli se a oba chlastali, ale co?" frkl Jonne. "Já věřím tomu, že by třeba ještě mohli být spolu!"
"Jsi až moc romantickej," vzdychl Jann.
"A ty jseš strašnej pesimista! Jak s tebou vůbec vydržím?!"
"Tak hele, lásko, já nejsem pesimista! Ještě pořád věřím tomu, že jednou budu vyprodávat stadiony..."
"Snílek a optimista jsou dvě úplně rozdílný věci! A neříkej mi lásko, když se hádáš!"
"Já se hádám? Ty se hádáš! Fajn, jinej příklad ze života. Celý to naše společný turné jsem věřil tomu, že mi jednoho krásnýho dne přestaneš ve vzteku říkat buzíku!"
"Jani!" vytřeštil Jonne oči. "Je tu Emily!"
"A co?" pohodil Jann hlavou. "Ať ví, že člověk se může zamilovat do sebevětšího parchanta. I kdyby se pak mělo ukázat, že ten parchant je nenapravitelnej romantik, kterej nejvíc ze všeho miluje hrnek horký čokolády, zapálený svíčky a rozvalování se u televize, v náručí svýho miláčka..."
"Promiň, ale po tom romantikovi jsi už začal popisovat sebe," poukázal Jonne.
"Blbečku blonďatej," políbil ho Jann po vlasech. "Miluju tě. Uvidíme, jak se to s tvejma rodičema vyvine, dobře?"
"Chceš na to uzavřít sázky?"
"Já? Já osobně se zásadně nesázím! Ale můžeš se zeptat Kristiana, ten by určitě měl zájem."
"Kristian?!"
"Proč mám pocit, že tě to sázení přešlo, lásko?"

NÁSLEDUJE: Povídám, že budeš ZA MNOU!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charlotte Charlotte | Web | 21. února 2009 v 12:33 | Reagovat

Ale ale, pročpak se nechce Jonne s Kristiankem sázet? :DD

2 sweet.pandemonium sweet.pandemonium | E-mail | Web | 21. února 2009 v 13:56 | Reagovat

Jo, taky nechápu :D

3 hatta hatta | Web | 21. února 2009 v 14:14 | Reagovat

Nápodobně XD Ale věřím tomu, že to bude zase všechno dobrý i bez sázek  ;)

4 Alexis Alexis | 21. února 2009 v 18:26 | Reagovat

přešlo ho hodně  rychle, sázet s Krisem mi přijde asi tak duchaplný jako rozeběhnout se proti jedoucímu vlaku

5 Glendora666 Glendora666 | Web | 21. února 2009 v 20:27 | Reagovat

co by som dala za to byt emily :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama