Kapitola 12/15

20. února 2009 v 19:24 | Arvari |  Jonneho účes
Malý metrosexuálek Jonne v akci.


"Měli bychom ho trošku vzpamatovat," poznamenal Tommi. "Ta kadeřnice už má přijít, ne?"
Ansa se zadívala na hodinky. "Ještě deset minut."
"Nemůžu uvěřit, že v tomhle stavu je už skoro hodinu," zadíval se Nakki na zpěváka, který seděl ve svém křesílku a velké, šťastné oči třeštil před sebe.
"On snad doufá, že mu ta baba přidělá zpátky vlasy," zavrtěl Christus smutně hlavou.
Jonne sebou prudce trhl. "A ne snad?!"
"Ne, Jonne. Nepřidělá," oznámil mu příkře Antti.
"Proč ne?!" vytřeštil Jonne oči ještě víc. "Přece by je mohla o malinko-"
"Ne, nemohla!" zavrčela Ansa.
"Proč NE?!" zopakoval svou zoufalou otázku Jonne.
"Nahrávací společnost rozhodla, že krátké vlasy ti sluší víc," konstatovala Ansa.
"CO?!" zaječel Jonne.
"COŽE?!" vřískl Christus.
"To nemůžeš!" vyděsil se Tommi.
"Počkat! C-co nemůže?!" vytřeštil Jonne oči.
"Ty to nechápeš?" nechápal Jay.
"C-co se děje?" rozhlížel se zděšeně Jonne.
"Oni chtějí... oni chtějí..." blekotal Nakki.
"CO?" zoufal si Jonne.
"Bože, to přeci nemůžou!" došlo i Larrymu.
"To mu neudělají!" zavyl Christus.
"To NÁM neudělají!" křičel Antti.
"P-p-počkat..." vykoktal Jonne. "Já už nejspíš tuším..."
"Jonne, nahrávací společnost si přeje, aby sis vlasy již nenechal dorůstat," oznámila Ansa.
"T-t-to jako už..." vydechl Jonne.
"Nikdy," přisvědčila Ansa.
Nikdy... nikdy... nikdy...
Ta slova se Jonnemu neustále opakovala v hlavě, zatímco jeho tělo se nezadržitelně blížilo k zemi. Toho dne již poněkolikáté. Skoro se mu zazdálo, že už to začíná být trapné. Ale nedalo se nic dělat, musel dostát své pověsti. Splnit očekávání. Všichni čekali, že omdlí. Všichni. Takže to prostě udělal. Bez jediného hlesnutí... omdlel.
"Už zase?!" protočil Christus panenky.
"Jonne, vstaň," vzdychl Antti.
"Nemluvte na mě! Já jsem omdlel!" odsekl Jonne.
"Anso, jako jejich MANAŽER musím protestovat!" začal Tomi vzdorovat poslovi nahrávací společnosti.
"Ano, ale určitě to chceš, drahý?" vykouzlila Ansa úsměv, kterým by ani sám ďábel nevítal nový přírůstek v pekle.
Tommi zazmatkoval, ale jen na kratičký okamžik. "Ano, Anso!" odvětil vzápětí. "Jako manažer Negative musím a CHCI protestovat proti krutým podmínkám, ve kterých je nutíš pracovat! Takhle z nich nic duchaplného nedostaneš! Jediné, čeho docílíš, bude to, že náš zpěvák bude i nadále nejvíc ze všeho připomínat KUŘE!"
Ze země se ozval potlesk.
"Bravo, Tommi," pogratuloval svému bratrovi Jonne. "Byl jsi statečný."
Tommi hrdě vypjal hruď. "Děkuji. Já vím."
"Ansa se ještě nevzpamatovala," zahihňal se Nakki.
Posel nahrávací společnosti skutečně ještě stál bez hnutí a ústa otvíral a zase zavíral jako ryba na suchu. Občas vydal podivný zvuk, značící zřejmě šok.
"Opravdu, Tommi," pokračoval Jonne. Ignoroval Nakkiho poznámku i následný smích zbytku Negative. Jen se škrábal na nohy, obličej rudý, v očích blesky.
"B-bratříčku, je ti... dobře?" zaváhal Tommi.
"Opravdu, Tommi," zopakoval Jonne. Postavil se před svého bratra a upřeně se mu zadíval do očí. "Velmi, velmi odvážný jsi byl při svém projevu. Zvláště pak v té části, ve které jsi mě nazval KUŘETEM, můj milovaný bratříčku!"
"Jonne?" polkl Tommi.
"Tommi, já VÍM, že vypadám jako něco, co proletělo turbínou letadla! Vím, že vypadám jako by mi při potápění v jezeře ošmikal vlasy motorovej člun! Vím, že vypadám jako kdyby moje peříčka byly v něčí peřině! VÍM TO! Nemusíš mi to neustále připomínat, protože já mám doma ZRDADLO a v něm se moc dobře VIDÍM každý ráno! Tak buď tak laskav a už se nezmiňuj o tom, že na mý hlavě kdy sídlily nádherný, ale především DLOUHÝ vlasy, ano?!"
"S-s-s-s-s-s," syčel Tommi.
"A nesyč na mě!" rozkázal Jonne.
"Stačilo jen požádat," dostal ze sebe konečně Tommi.
"Žádám!" vřískl Jonne. Nato se otočil k Anse. "A pokud jde o TEBE a nahrávací společnost, nech si zajít chuť na to, že bych si svoje vlásky nechal krátký! I kdyby mi měly růst až ke kotníkům a kdybych je měl tahat po zemi, už NIKDY si je nenechám ostříhat! Nůžky na moje krásný vlásky už nikdy, NIKDY nesáhnou, je to jasný?!"
Ansa se nezúčastněně zadívala z okna. "Tak to bych asi měla poslat pryč tu kadeřnici, co právě dorazila. Fajn, jdu jí říct, že náš zpěvák nechce upravit tu spoušť na svojí hlavě..."
"NÉ!" zařval zoufale Jonne.
Vzápětí seděl na nejbližší židli, spořádaně, klidně a dokonale rovně. "Hlavně ty roztřepený konečky, prosím. Nedá se na to koukat..."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama