Kapitola 2/40

20. února 2009 v 16:52 | Arvari |  Negative na turné
Zpět v domovské zkušebně, následující ráno

"Ale vážně - proč jste mi nikdo nic neřekl?!" zakňučel Jonne.
"Protože jsme ti nechtěli kazit dovolenou," povzdychl si Antti.
"Ta už zkažená byla! Nebo snad nestačí, že jsem nemohl vidět jedinej cigaretovej nedopalek, aniž bych se potom nerozplakal?" vzlykl Jonne. "A díky našemu panu Černobylu po výbuchu tam bylo vajglů víc než dost!"
"No a co jako?" odfrkl Larry. Z nosu mu elegantně vyšel obláček kouře. "To víš, mně kouřit nikdo nezakazoval, tak jsem kouřil tehdy, když jsem měl chuť! Proto jsem teď ještě pořád s Helinkou. Ale překvapilo mě, že ona se cigaret ani nedotkla..."
"Možná jí došlo, jak je to protivný!" ušklíbl se Jonne. Vzápětí zabořil hlavu do Anttiho ramene a usedavě se rozplakal.
"Jonnísku, no tak," pohladil ho Christus něžně po zádech.
"Dejte mi někdo k-k-k-k-k-k-k-," koktal Jonne.
"Kapesníčky," přeložil Antti, jehož košile začínala být dosti promočená.
"Tady máš, Jonnísku," řekl soucitně Christus, vytáhl z kapsy balíček svých růžových papírových kapesníčků s vůní jahod a podal je Jonnemu, který je vděčně přijal a vzápětí pět z nich zlikvidoval. Christus jejich promočené ostatky smutně zahodil do koše.
"A na co tady vlastně č... č... č..." zajíkal se Jonne.
"Čekáme?" napověděl mu Antti. Jonne kývl.
"No, ještě nám schází-" začal Larry, ale vtom se dveře zkušebny prudce otevřely.
"Jsme tady!" oznámil hlasitě Nakki.
"Omluvte nás, ale museli jsme koupit běžné zásoby alkoholu!" zahlaholil Jay, který, jak si všichni všimli, nesl velkou bednu s pivem.
"Dobře, v tom případě potřebujeme ještě Tommiho," poznamenal Larry.
"Na co proboha Tommi- JÉÁ!" zaječel Nakki, který přehlédl trosky růžového křesílka, které před nějakou dobou padlo za oběť Jonneho příliš prudkému dosednutí, a nikdo se ho ještě neobtěžoval vyhodit, ba dokonce ani odsunout stranou.
"Musíme dojednat podrobnosti ohledně turné," vysvětlil Antti. "Mezitím se nenápadně snažil odsunout usedavě vzlykajícího blonďáčka ze svého ramene.
"Na co to potřebujeme?" zahučelo křeslo, z nějž velmi nenápadně trčely nejrůznější klávesákovy končetiny.
"Já bych rád věděl, do jakejch měst se podíváme!" ožil náhle Christus.
"A to jako proč?" pozvedlo křeslo obočí. Nebo spíš řekněme, že kus křesla v místech, kde by se u člověka nacházelo obočí, se díky Nakkiho pokusům o osvobození pohnul.
"Musíme znát místa, kde budeme nakupovat!" zazubil se Christus.
"Nakupovat?!" vyjekl Jonne a konečně se podvolil Anttiho pokusům o odstranění své hlavy z dosahu basákova těla. Blonďák prudce vyskočil, v očích mu hořely dychtivé plamínky. "Slyšel jsem správně, že tu byla řeč o nakupování?!"
"Jo, to je ta činnost, při níž ti ubude spousta peněz a přibude neskutečný množství různejch tašek," povzdychl si Antti. "Ta, kterou Christus provozuje skoro radši než sex."
"Nakupování je rituál!" hájil své hobby Christus.
"Sex taky," zavrčel Antti.
"Pusťte mě!" zaječelo křeslo. "Já budu potřebovat ZVRACET!"
"No jo, už jdu na to," ušklíbl se Jay, konečně odložil svůj náklad (mezi všudypřítomné hrníčky od kávy a talířky od nejrůznějších pochoutek) a vydal se osvobodit nebohého klávesáka. Při této příležitosti si vzpomněl, jak musel před necelým rokem Nakkiho osvobozovat z roští. Tenkrát ho to stálo hodně škrábanců, což teď, jak doufal, nehrozilo. Ačkoliv z křesla kromě Nakkiho údů (myšleny jsou nohy a ruce, JASNO?!) trčelo i úctyhodné množství třísek.
"Koukám, že ta vojna vám byla skutečně k ničemu!" ozvalo se ode dveří. "A ta dovolená to jenom zhoršila, nemám pravdu? Běda vám, jak někdo stál venku a fotil to!"
"Ano, Tommi, jsme zlobivý kluci," sklonil Antti pokorně hlavu. "A teď povídej, proč jsi nás sem svolal."
"Řeknu vám to stručně. Dva týdny," oznámil Tommi. "Vlastně necelý. Spíš jen deset dní. Ale dva týdny zní líp."
"Dva týdny na co?" nechápalo křeslo, z jehož útrob se už ale pomalu začala vynořovat Nakkiho tvář.
"Jo, na co deset dní?" zamrkal zmateně Antti.
"Na to, abyste dali dohromady seznam písniček a pořádně je nazkoušeli!" zařval Tommi. "A běda vám, jak na tom turné uděláte jedinou chybu!"
"Můžu se na něco zeptat?" přihlásil se opatrně Christus.
"Ano?" zeptal se Tommi, v hlase přízvuk jisté nepříčetnosti.
"Nemohl bych dostat rozpis měst, ve kterých budeme vystupovat?" požádal zdvořile Chris. "Víš, já bych si totiž rád předem našel, jaká jsou v nich ta nejlepší obchodní centra."
"Na. Jsou tam i mapy," zabručel Tommi a hodil po Christusovi svazek papírů. "Ano, Jonne? Rozpis měst už má Christus. A abyste věděli, dovolil jsem si vypracovat vám i seznam všech obchodů, co by vás mohly zajímat. Jonne a Christus mají označený obchody s oblečením a velký obchoďáky. O každým zvláštní info. Pro Anttiho krámky s alkoholem. Larry prodejny tabákových výrobků. Nakki a Jay obchody s erotickou literaturou, to pokud neuspějete v těch bordelech, co tam máte taky zakroužkovaný. Vyhovuje to tak?"
"Jenže já se chtěl zeptat spíš na něco jinýho," podotkl Jonne, ačkoliv jeho hlas téměř nemohl překřičet všeobecné souhlasné mumlání.
"Tak povídej," vzdychl odevzdaně Tommi.
"Víš, já si totiž tak říkal..." kousl se Jonne do spodního rtu, "... jestli byste to čirou náhodou nemohli zvládnout bez zpěváka..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama