Kapitola 21/38

20. února 2009 v 21:38 | Arvari |  Negative a svatba
Pátek, dva dny do svatby

"Do prdele, zkurvenej telefon, furt to jen zvoní a zvoní, chvilku pokoje to člověku nenechá, jen život to otravuje, do hajzlu, čím jsem si já právě TOHLE zasloužil?! Ať už to konečně zmlkne, já chci mít svatej pokoj!"
"Jíhá!" trval na svém telefon.
"Já to vyzvánění poznávám," zamumlal Juha.
"Jíhá!" vřeštěl mobil.
"Kurva!" vytřeštil oči náhle zcela probraný Jonne. "Já právě nadával Nokče!"
"Komu?!" pozvedl Juha unavené obočí.
"Jíhá!" představila se Nokča.
"Svý růžový Nokčince!" vyjekl Jonne a vrhl se k telefonu. "Miláčku, zlatíčko, prosím, odpusť mi, já nechtěl, lásko..."
"Takhle se neomlouváš ani mně!" poznamenal Juha.
"Tobě jsem neublížil!"
"Že ne? Včera jsi mě pokousal!"
"Vážně? Kde?"
"Tak to se radši ani neptej."
"Juho, miláčku, zlatíčko-"
"Neměl bys radši zvednout Nokču?"
"Proč?"
"Třeba ti někdo chce něco důležitýho."
Jonne pohledem zkontroloval displej. Byl právem hrdý na to, že už se naučil najít jméno volajícího. Ušetřilo mu to mnoho starostí. "Jen Tommi..."
"Hm... Ale co když něco potřebuje?"
"Jo, říct mi, že další tetička zaklepala bačkorama a já budu znova dědit. Díky, nechci. Ale chtěl bych tebe. Juho..."
"Jonne, polib mi prdel. A zvedni ten telefon!"
"Promiň, ale dvě věci najednou dělat nemůžu. Takže kdybys byl tak laskav a vybral si..."
"ZVEDNI TO!" zařval Juha.
"Jíhá!" podpořil ho telefon.
"Nemusíš na mě hned tak křičet," popotáhl Jonne, zvonící telefon hodil na přikrývku, pod kterou se vzápětí uraženě schoval.
Juha okamžik vyčkával, jestli se Jonne náhodou neodurazí, ale když se tak nestalo, rozhodl se přijmout hovor sám.
"Ano, Tommi? Tady Juha," ohlásil se do sluchátka.
"J-Juho..." vydechl Tommi. Sakra, už se to chystal položit a jet Jonneho osobně seřvat, ale pak mu rybník vypálí tenhle sexy krasaveček...
"Jo," potvrdil svou totožnost se zívnutím Juha. "Tak co je? Proč nás budíš v osm ráno? Nemá bejt všechno už náhodou připravený? Nebo máš nějaký zvláštní přání?"
"Spoustu."
Tommi nasucho polkl. Hlavně nepomyslet na ty rudý vlasy, přikázal si. Kurva, rudý vlasy, ohnivě rudý vlasy...
Juha se svůdně usmál.
"Já mám na mysli přání ohledně svatby, Tommi."
"Jo tak... No, já, jaksi..."
Ačkoliv byl tak nepříjemně vzrušen, Tommi ze sebe nakonec dokázal vysoukat pravý důvod svého telefonátu.
"Co?!" slyšel Jonne (stále schovaný) říkat svého miláčka.
Tommi odpověděl něco, co pro Jonneho nebylo zcela srozumitelné, neboť to prakticky neslyšel.
"Jak myslíš to 'odřekli', blonďáku?" dotázal se Juha.
Tommi odpověděl zřejmě o něco hlasitěji. Nebo Jonne o něco lépe špicoval uši. Přesto odpovědi stále nedokázal porozumět.
"Jo, jasně, chápu," ozval se znovu Juhův hlas. "Takže sice máme svatební síň a místo pro oslavu, ale jaksi nám na oslavu chybí... vlastně skoro všechno!"
"Cože?!" zaječel Jonne.
Juha shledal, že mobil mu byl násilím odebrán. Nyní se růžový přístrojek nacházel v Jonneho rukou.
"Bráško?" odkašlal si Tommi.
"Ví to Christus?!" vyhrkl Jonne.
"Ještě ne, já-"
"Zavolej mu!" rozkázal Jonne. "A za půl hodiny ve zkušebně!"
Nečekal na odpověď a ukončil hovor. Zachytil Juhův vyčítavý pohled.
"No co?" rozhodil rukama. "Prostě to rozchodíš!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama