Kapitola 33/40

20. února 2009 v 17:20 | Arvari |  Negative na turné
Ale co na to Tommi?


"A opravdu myslíš, že jsme to přehnali?" vyptával se Christus, zatímco v prstech jedné ruky točil obrovským smetákem. Netřeba jistě dodávat, že zmíněný předmět mu co vteřinu padal.
"Proč bysme měli?" pozvedl Jonne obočí.
"No, třeba proto, že-" začal Christus.
"Třeba proto, že nás Tommi nazval zkurvenejma sexuchtivejma idiotama s vyhulenejma mozkama a prochlastanym posledním neuronem, pokud jsme tedy v hlavě vůbec kdy měli nějakej mozek nebo neurony?" odříkal Nakki. "Nebo snad proto, že jsme podle něj odporný prasata, neschopný pochopit vznešenost lásky, kterou on pocítil k Anse? Třeba proto, že jsme udělali tu díru do podlahy, abychom si tam schovali věci nejnutnější, což podle Tommiho jen dokazuje tu zvrácenost našich duší, které se po naší velmi brzké a kruté smrti zcela jistě dostanou do pekla? Nebo kvůli tomu, že nás teď všechny čeká rituální obětování? Kvůli tomu, že náš manažer nám všem vymyslel vedlejší přivýdělek jako prostitutům? Nebo prostě jen proto, že tu před chvílí prošla Ansa s tím prasečím rypákem?"
"To ať se Tommi nedozví!" varoval ho Antti. "Sice bych nic nenamítal proti vraždě Ylönena, ale ještě na tři koncerty ho Rasmus potřebujou."
"Já jim to odzpívám!" přihlásil se ochotně Jonne.
"Ticho! Na to je tě škoda," ušklíbl se Larry.
"Svatá pravda," vzdychl Jay. "Neumím zpívat, ale stejně bych to odzpíval líp než on."
"A veškerý části s 'Ou-ou' a podobným by ze zákulisí zvládl Christus," zahihňal se Antti. "Tedy při správné péči o jeho..."
"Antti!" zahučel varovně Nakki.
"Natti by řekla, že je to sladký," upozornil ho Christus.
Při vzpomínce na dívku, které spolu se svou sestrou a Helenou čekala v hotelu, se Nakkiho tvář rozzářila jako vánoční stromeček s neodborně zapojenými elektrickými svíčkami.
"Ona mi tak chyběla..." vzdychl a padl naznak na nejbližší postel.
"Slezeš z toho?!" zaječel Christus. "Před chvílí jsem to ustlal!"
"Nech ho, Chrisi. Je zamilovanej," poznamenal se slzami v očích Antti. "Bože, nemyslel jsem, že se toho dožiju... Nebo spíš že se toho dožije on!"
"Hele, nechte si ty kecy!" okřikl ho Nakki. "Já vím, o co se snažíte. Chcete oddálit tu chvíli, kdy tam Jonne bude muset!"
"Hele, nepřipomínej mu to!" vyhrkl Larry při pohledu na náhle klepajícího se zpěváka.
"Dobrovolník byl určen zcela demokraticky!" hájil klávesáka Jay. "Nemůžeme za to, že Jonne si hned v úvodu vytáhnul nejkratší sirku!"
"Takže, pokud by to šlo už neprodlužovat..." ukázal Nakki směrem k ostatním spacím buňkám.
Jonne kývl, natáhl si gumové rukavice a objal se s Anttim a Christusem.
"No, kluci, sbohem," popotáhl hlasitě. "Měl jsem vás opravdu rád. Prosím, kdybych tam zůstal, vyřiďte Villemu, že ho miluju. A Tommimu řekněte, že i když jsme ho opravdu naštvali, uklidit tourbus byl příliš krutý trest..."
"Jonne..." vzlykl Christus, když se Jonne položil na záda, aby se mohl postupně odsunout až pod postel.
"No, nejspíš jsme ho viděli naposledy," vzdychl Larry, když poslední blonďatý dredík zmizel ve tmě.
"Co vezmeme ven první? Ten velkej pytel s nedopalkama nebo ty čtyři stejně veliký pytle prázdnejch lahví?" nadhodil po chvíli soustrastného mlčení Nakki.
"Každej jeden," pokrčil rameny Jay. "Teď, když už je nás jen pět..."
"Neříkej to před Christusem!" vykřikl Antti, neboť jeho láska se mu v náručí neovladatelně roztřásla.
"Pardon," omluvil se Jay. "Tak kdo ponese co?"
"Já vezmu ty vajgly a popel," nabídl se Larry.
"Fajn. Takže ostatní-"
"Z cestý!" zaječela náhle spací kabinka. "Vzápětí zpod ní vystřelila zaprášená postavička. "Něco se tam pohnulo! Přísahám, něco, co vypadalo jako Nakkiho ponožky, se samo od sebe pohnulo! Maminkó!"
"-vemte flašky," dokončil Nakki, když zaslechl bouchnutí dveří tourbusu. "Jonne asi čeká venku."
Skutečně, když se pět osob s obrovskými odpadkovými pytli na ramenou vynořilo z autobusu, Jonne už vesele poskakoval kolem, při čemž se neopomněl důkladně třást.
"Tvůj kabát, zlato," usmál se Christus a podal Jonnemu jeho oblíbený zimní úbor.
"D-d-d-d-d-" drkotal Jonne zuby.
"Není zač," mávl Christus rukou. "Jo, a dohodli jsme se, že to místo pod postelema prohlásíme za uklizený."
Jonnemu se očividně velmi ulevilo.
"Tak, co budeme dělat teď?" napadlo Larryho, když se zbavil svého pytle. Toho ODPADKOVÉHO.
"Já bych věděl," zablesklo se Anttimu v očích.
"Nemysli na to, Aatamilo!" varoval ho Jay.
"Postavíme si sněhuláka!" pronesl dychtivě Antti. "A budeme trénovat hod flaškou na cíl!"
"A to jako proč?" nechápal Nakki.
"No, lásko," otočil se k němu Antti, "Rasmus zatím zpěváka potřebujou. Ale poslední koncert..."
"Ďáblíku..." zavrněl Christus. "Ty jsi ďábel..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama