Kapitola 37/40

20. února 2009 v 17:23 | Arvari |  Negative na turné
19. únor 2006, Zürich, poslední den turné

"Pusťte mě ven!" rozléhalo se autobusem, jedoucím ještě setmělou krajinou.
"Nakki! Vzpamatuj se!"
"Ne, Christusi! Koukejte mě pustit! Smilujte se, dovolte mi odejít z tohohle zkurvenýho tourbusu, nechte mě JÍT!"
"To nejde, Nakki!"
"Proč by to nešlo? Všechno jde, když se chce! A já teď chci ven, chci se protáhnout, chci se vyspat na nějakým pohodlným místě!"
"To nejde!"
"Proč ne?! Já chci jít spát do pole kaktusů! Kurva, pusťte mě na vzduch!"
"Nakkísku, prosím tě, pochop, že nemůžeš!"
"A proč ne?!"
"Protože ještě pořád jedeme!"
"Ale já to VÍM!"
"Kokkonene, kurva, zavři TLAMU!"
"Ne!"
"Kdo mu zacpe hubu, dostane večer v hotelu ten nejlepší pokoj!"
Sotva o minutu později se na podlaze tourbusu svíjel nejen umlčený, ale také spoutaný klávesák.
"Tak ti to vyhovuje, Tommíku?" zaculil se Jonne na svého bratra.
"Nejradši bych ho vyhodil ven," zavrčel Tommi, na což Nakki zareagoval horlivým kýváním. "Budit mě o půl sedmý ráno. Kurva, já mám kocovinu..."
"Mně se nezdálo, že jsi aktivně chlastal s náma?" promnul si Christus spánky.
"Asi se pozvracím," zamumlal Tommi a naznak se svalil do své postele.
"Takže nezdálo," přejel si Christus prsty po čele.
"Nezdálo, méďo," potvrdil mu Antti.
"Jo, lidi, byla to pařba," odsouhlasil Jay. "Taky ses bavila, co, lásko?"
"Moc," potvrdila dívka v jeho náručí.
"A co jste vlastně vy, holky, dělaly?" otočil se Larry na svou milou.
"Prohlížely jsme si s Helenou katalogy s kouzelným dětským oblečeníčkem," rozplývala se Natti, v jejímž klíně spočívala Nakkiho hlava.
"Ty jste jako vzaly kde?" zamrkal Jay.
"V obchůdku s dětským oblečeníčkem. Ve Vídni," usmála se Helena. "Tam jsme taky něco nakoupily."
"A proč jsem to ještě neviděl?!" zaječel Larry.
"Slavil jsi, jak Tommi sejmul Ylönena," pokrčila Helena rameny.
"Já sejmul Lauriho?!" zaječel Tommi.
"Flaškou do hlavy," připomněl mu Jonne. "Že ti chrápal s milovanou."
"Pak si to asi budu muset nechat vyprávět," poznamenal Tommi.
"Hele, andílku..." přitulil se Larry ke své drahé polovičce. "Myslíš, že bych se na ty věci pro miminko mohl podívat... teď?"
"Ale jistě," usmála se zářivě. "Tak jen pojď. Pojď vedle."
Oba milenci zmizeli v tourbusovém obýváku.
"Prosím, kluci," ozvala se po chvíli Natti a zadívala se na Jonneho, který se zdál být nejpřístupnější možnou obětí psího pohledu. "Nemůžete už Nakkiho rozvázat? Nemohli byste... pro mě?"
"Pokud už nebude křičet," upozornil ji Christus. "Já mám pěknou opičku a chci ještě jít do postele."
"Nebude křičet. Určitě ne. Že je to pravda, Nakki?" švitořila Natti, ačkoliv muž v jejím náručí divoce vrtěl hlavou.
"Fajn," podvolil se Jonne, vstal a sundal Nakkimu roubík, primitivně vyrobený z jedněch na pódiu sebraných kalhotek.
V okamžiku, kdy byla klávesákova ústa volná a údy rozvázány, tourbusem se opět rozlehl šílený jekot.
"VÉN!" vřískal Nakki.
"Christusi, co to děláš?" zaznělo z buňky, do které se před chvílí uchýlili Christus a jeho ďáblík.
"VÉN!"
"Chci mu jen splnit přání!" odsekl Christus.
"Co? To ne! Koukej s tím přestat, Kokkonene!" zaječel Antti na klávesáka.
"Chci odsud!" rozplakal se Nakki. "Už tu nevydržím ani MINUTU! Slitujte se!"
"Už tu ani vydržet nemusíš," poznamenal Tommi při pohledu z okénka. "Jsme před hotelem. A pokoje jsou už-"
Hlasité 'VŽUM' mizejícího klávesisty Tommiho řeč dočasně přerušilo.
"-zamluvené," dokončil manažer poté, co se tourbus během chvíle vyprázdnil. "Jen netuším, kam se tak ženou, když ty rezervace musím stejně vyřizovat já."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama