Kapitola 6/38

20. února 2009 v 20:23 | Arvari |  Negative a svatba
Snad je aspoň politujete...


Katastrofa vpadla do zkušebny přesně v jedenáct nula nula.
"VOJÍNI!" ohlásil se generál Aatamila.
"Musel se řítit nejmíň stovkou, aby se sem dostal tak brzo," zavrčel Christus.
"Nestěžuj si, lásko. Bez něj bysme neměli šanci," odpověděl mu tiše Antti.
"Měli," odporoval polohlasně Jonne.
"Taky myslím, že zvládli, dohadoval se Nakki."
"Neměli bysme šanci!" zasyčel Antti.
"Jak nám, kurva, může armádní generál pomoct s přípravou svatby?" napadlo Jaye.
"Super otázka, zlato. Na to se ovšem ptej našeho vojína Aatamily!" odsekl Christus.
"Prostě nám pomůže!" oznámil klidně Antti. Pod povrchem však již tiše bublal vzteky.
"Jo? Bude aranžovat kytičky?" zapitvořil se Larry.
"Já vám říkám, že nám pomůže, tak nám, kurva, do prdele, POMŮŽE! A jestli se vám to nelíbí, tak se vůbec žádná svatba taky konat nemusí!" vybuchl Antti.
"A-Antti?" zakoktal se Christus. "To bys mi neudělal, že ne?!"
"Pokud si nepřestaneš stěžovat, tak UDĚLAL!" zaječel Antti.
"N-ne, lásko, to ne! Ne, neopouštěj mě!" vzlykl Christus a padl Anttimu k nohám. "Já tě miluju! Já tě potřebuju! Nemůžeš mě přeci jen tak nechat! Vždyť se máme brát! ANTTI!"
"A jestli ze sebe nepřestaneš dělat šaška-" začal Antti.
"Tak nic!" zaburácel generál.
"D-dědečku?" zamrkal Antti.
"Jak bys tomu chlapci mohl tak ublížit?! Copak nevidíš, jak kvůli tobě trpí?!" hřímal generál.
"P-pane?" vydechl Christus.
"Kristiane, vstávej," vyzval mladíka generál. "A od této chvíle mi můžeš říkat Antti."
"Dědečku!" zalapal Antti po dechu.
"Ty mlč!" okřikl ho generál.
"A-Antti...! oslovil generála opatrně Christus. "Já... Nechci, abys byl na Anttíska ošklivý."
"Takže mu odpustíš jeho hanebné chování?" nakrčil generál nos.
"Ano, odpustím," usmál se Christus.
"Miláčku!" vypískl Antti, načež mu skočil do náruče.
"Je to hezké, vidět je tak," poznamenal generál.
"Ano, to rozhodně," konstatoval Tommi.
"Jsou rozkošní," rozplýval se Jonne nad právě se něžně líbajícím párečkem.
"Já k sobě chci Helenku!" popotáhl Larry.
"Natti!" zajíkl se Nakki.
"Patti," zamumlal Jay.
"KDOKOLIV!" zaječel Jonne.
"Už zas?" protočil Tommi panenky.
"Sežeňte mi někdo chlapa!" požadoval Jonne.
"Časem," odvětil Antti.
"Chci ho hned!" posmrkával Jonne.
"Chvíli to vydržíš," informoval ho Larry.
"Chlapa!"
"Po svatbě!" zaječel Christus.
"Dobře," pípl Jonne.
Generál chvíli vyčkával, jestli ještě někdo promluví. Poté si odkašlal a předstoupil před nervózně postávající skupinku.
"Vojíni," začal mírně. Proti své vůli začínal mít ty chlapce rád. Už k nim nedokázal být tak tvrdý, jak by bylo nutné.
"Posloucháme, pane!" zasalutoval Christus.
"Před námi stojí nelehký úkol!" konstatoval generál. "Máme mnoho práce, ale jen velmi málo času! Tato operace si proto žádá co?"
"Plánování!" vykřikl Antti.
"Ano!" zařval generál. "Musíme vytvořit dobrý plán a striktně ho dodržovat! Pokud toto dokážeme, svatba se uskuteční! A bude ještě lepší než ta plánovaná! Všechno bude dokonalé, to vám přísahám!"
"Čím začneme, pane?" zeptal se Tommi.
"Správná otázka, vojíne!" pochválil ho generál. "To je něco, nad čím se musíme skutečně zamyslet! Liimatainen, zápisník a tužku!"
"Ano, pane," vzdychl Jonne.
"Já myslel vašeho bratra. Ale když už jste se tak ochotně nabídl, vojíne..."
Jonne Tommiho v duchu proklel za to, že se odvážil mít stejné příjmení jako on. Pak popadl ten pitomý černý bloček a ošklivou, fádně šedou tužku a čekal na generálův plán.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama