Kapitola 9/38

20. února 2009 v 20:28 | Arvari |  Negative a svatba
Úterý, 5 dní do svatby

"Vojíni!" vykřikl generál.
"Ticho..." zabručel Larry.
"Vojíni, vztyk!" velel generál.
"Ani omylem," zamumlal Tommi.
"Já nechci vstávat," vzdychl Jonne.
"Já taky ne!" kníkl Christus.
"Vždyť jsme v noci nic nedělali!" postěžoval si Antti.
"Vy!" zahučel Nakki.
"Jo, vy," souhlasil Jay.
"Já taky ne," oznámil Jonne.
"Myslím, že na to má vliv hlavně hodina, kdy jsme ráno vstávali," poznamenal Christus.
"Proboha, neříkej to!" zacpal si Antti uši.
"V OSM!" zaječel Christus. "Musel jsem vstávat v osm!"
"Já o půl osmý!" postěžoval si Tommi. "Ještě jsem se musel o něco... postarat..."
"Hele, bráško, ty jsi usnul?" dotázal se Jonne.
"Chrrr..." odvětil s úsměvem Tommi. "Ale daleko k tomu nemám!"
"A co sis musel zařídit, Tommíku?" vyslýchal Christus.
"Po tom ti nic není!" odsekl Tommi.
"Užíval si..." zaculil se Antti. "On si užíval!"
"Ticho!" vyjekl Tommi. "Ať tohle neslyší Ansa!"
"Užíval si sám!" vykřikl Nakki. "Sám se svojí rukou!"
"Ne!" popřel Tommi.
"Ale jo..." usmál se ďábelsky Jay. "Jak je možný, že sis musel vy-"
"To jsem teda nemusel!" zařval Tommi.
"Tommíku? Ty a Ansa jste se pohádali?" zeptal se bez špetky nějakého porozumění Jonne. "Jestli ano, klidně se mi můžeš svěřit!"
"Ne, nemůžu!" odsekl Tommi.
"Ale můžeš!" přesvědčoval ho horlivě Jonne. "Já to nikomu neřeknu, neboj!"
"A když ti dám stovku?" zamumlal mu do ucha Christus. Ovšem tak nahlas, že se to bezpečně doneslo a k Tommimu.
"Jak jsem řekl, bráško," napřímil se Jonne a natáhl ruku směrem k Christusovi. "Neřeknu to živý duši. Pokud tedy Kristiana přeplatíš."
"Lásko, nedávej mu ty peníze!" zaječel Antti. "Vždyť ještě nic neví!"
"A taky se to nedozví!" pronesl rázně Tommi.
"Ale bráško..." vykouzlil Jonne psí oči.
"VOJÍNI!" rozlehlo se v tu chvíli zkušebnou. Ze zdi se svezl nekvalitně pověšený plakát skupiny a na zemi se elegantně složil.
"Můj oblíbenej obrázek!" popotáhl Jonne.
"Můj taky!" vykřikl Christus.
"Vojíni, obrázek nechat na pokoji!" rozkázal generál.
"Pane!" pokusil se Jonne o protest.
"POZOR, Liimatainene!" zařval generál.
Jonne se poslušně postavil do pozoru a zasalutoval.
"Antti..." zavrněl Christus.
"Kristiane, povídám, nech ten obrázek!" zavrčel generál.
"Děkuji, že jsi mi ho uklidnil, dědečku," usmál se Antti, když se i sám Sir Christus postavil do vzorového pozoru.
"Musíme vyrazit," začal generál. "Já, Liimatainen a Mikkonen pojedeme pro barvy. Ostatní mezitím vystěhují nábytek, sundají ze zdí ty odporné věci, co na nich visí, a z mé dodávky sem nanosí kyblíky, štafle a štětky!"
"Štětky?" zbystřil Nakki.
"Máš Natti!" upozornil Jay.
"Generále," přihlásil se statečně Tommi. "Nemohl bych, prosím, jet místo vás? Rád pomůžu s výběrem barev, případně koberců..."
"Liimatainene!" rozzářil se generál. "Ani nevíte, jak jsem doufal, že tohle řeknete! Máte dostatečně velké auto?"
"Ano, pane," usmál se Tommi.
"Výborně. Vyražte! Kokkonen, Heimonen, Markkula a Aatamila mi pomůžou!" křikl generál.
"Kurva, štětky!" zarazil se náhle Christus. "Vždyť v deset má dorazit Juha!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama