156: Máš prů... švih, tati!

31. března 2009 v 21:33 | Arvari |  Story for those who...
Auto, v němž seděli čtyři lidé, zabočilo na příjezdovou cestu velkého domu. Zastavilo.

"Hrdličky!" zasmál se Jann. "Přestaňte se k sobě laskavě na dálku tulit, jsme doma!"
"No a?" usmála se Kirsi a pevněji stiskla Tommiho ruku. "Mně se takhle líbí."
"Mně taky, drahoušku," mrkl Tommi. "Jen doufám, že chlapci nezlikvidovali tourbus!"
"Hele, nepodceňuj mý kluky!" ohradil se Jonne. "To, že je necháš pár hodin bez dozoru, neznamená, že začnou všechno ničit!"
"Aha, takže všechny ty vaše extempore, co jsem vždycky musel řešit, zlikvidovaný hotelový pokoje, TELEVIZE vyhozený z okna..."
"To byla Christusova vina!"
"Jasně, on to řekl. Ale ty, broučku, ty jsi ho POSLECHL!"
"Jannie, jdeme domů," oznámil Jonne. "A oni dva ať si tu vrkají třeba do soudnýho dne. A abys věděl, Tommi, jsi ZLEJ!" vyplázl blonďák na bratra jazyk.
Jann protočil panenky, rozepl svůj bezpečnostní pás a vystoupil. Blonďák už pádil ke dveřím.
"Srdíčko, počkej..." řekl Jann. "Počkej na mě, prosím. Něco ti za to dám..."
Jonne se otočil. "Na to slyším!" Nechal Janna dojít až k sobě, dokonce si nechal i položit dlaně kolem pasu. "Tak co?" naklonil zvědavě hlavu. "Co pro mě máš?"
Jann se sklonil a lehce, opravdu jen lehounce se dotkl svými rty jeho.
"Miluju tě," zašeptal. "Moc tě miluju."
"Ale, snad tě tak nerozněžnili ti dva?" zaculil se Jonne.
"Právě, že rozněžnili," vzdychl Jann. "Víš, co bych měl teď chuť udělat?"
"Hm... copak?" špitl Jonne a jazykem pošimral Jannův krk.
"Hej, no tak!" zahihňal se Jann.
"Tak co bys chtěl udělat?" flirtoval Jonne.
"Hádej," kousl ho Jann něžně do ušního boltce.
"Nevím," zavrněl Jonne.
"Chtěl bych tě teď vzít do náruče, vyjít až nahoru do naší ložnice, položit tě na postel, pomalu tě svlíknout, líbat tě po celým těle, CELIČKÝM těle, okusovat tě, dráždit tě skoro k nepříčetnosti, donutit tě škemrat a vyhrožovat... A pak si tě vzít, pomalinku, pomilovat tě tak, jako jsem tě ještě nikdy nepomiloval, milovat tě třeba půl hodiny, bez přestávky..."
"A pak kdo vrká," zasmál se Jonne.
"Hm, já... A přiznávám se dobrovolně," zabručel Jann. "Lásko..."
"Myslíš, že bys tak dlouho vydržel?" pozvedl Jonne obočí.
"Klidně i dýl, kdyby to bylo nutný..."
"Ale bez zastavování!"
"Zkusit se to může, ne?"
"Už si nejsi tak jistej."
"Ale jsem!"
"Tak pojď a dokaž mi to..."
Jonne cítil, jak se špičky jeho nohou odlepují od země.
"Ale no tak!" zapištěl. "Postav mě! Stejně mě nedoneseš až nahoru!"
"No to si piš, že donesu!"
"Hm, tak fajn. Dones." Jonne položil ruce kolem Jannova krku. "Ale varuju tě. Jestli mě pustíš na schody, roztrhnu tě vejpůl!"
"A jak to asi tak provedeš, lásko?"
"Přes anální oblast. Další otázky?"
"Ne... Vlastně jo. Otevřel bys dveře?"
Jonne spustil jednu ruku dolů a líně stiskl kliku hlavního vchodu.
"Máš zač," usmál se zářivě.
"To je mi jasný..."
Jann vešel do haly. O dveře šatny nezavadil ani pohledem, koneckonců, je léto, takže boty má suché a poměrně čisté, a vydal se rovnou ke schodišti. Právě ve chvíli, kdy poprvé zvedal nohu, postřehl svým periferním zrakem malou osůbku stojící u dveří kuchyně. Otočil hlavu a zatvářil se nechápavě.
"Máš prů..."
"Emily!" napomenul ji rozhořčený hlas.
"...švih, tati," zakončilo děvče a strčilo si do úst lžičku zmrzliny. "A máma taky."
"A kurva," polkl Jann.
"A pak to dítě nemá mít takovej slovník," poznamenal Jonne.
"Emily, řekni laskavě svému otci, aby zůstal stát přesně tam, kde je, a počkal na mě! Jen co vyndám z trouby ten koláč, jdu ho seřezat!"
"Slyšel jsi?" dotázala se Emily.
"Ne!" popřel Jann.
"Jannie, neměl jsi ty dneska sekat trávník?" zamyslel se Jonne. "A Kirsi měla mýt okna, viď?"
"Ale kdepak, to bylo až ZÍTRA!"
"Ach tak," pokýval Jonne.
"Myslím, že babička už jde," oznámila Emily. "Pokud chcete utíkat, už bych bejt váma začala..."
"Fajn, takže úprk do schodů. A se závažím," zafuněl zničeně Jann. "Nebo mám statečně přijmout trest?"
"Utíkej a nekecej!" zapištěl Jonne, když se za Emily objevila Tarja.
Jann se zasmál a vyrazil...

NÁSLEDUJE: Antti, PŘIBRZDI!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alexis Alexis | Web | 31. března 2009 v 21:46 | Reagovat

zdrhééééééj*křikla želva a začala se plazit*

kdo neviděl Carcoolcu nepochopí

2 Glendora666 Glendora666 | Web | 31. března 2009 v 22:06 | Reagovat

nech sa "rozneznuju" castejsie :D:D:D mam rada ich romanticke rozhovoryy :D

3 hatta hatta | Web | 31. března 2009 v 22:17 | Reagovat

Já se...směju XD Neví někdo proč? XD

4 Viileä Viileä | 1. dubna 2009 v 9:36 | Reagovat

to není žádnej průšvih...:( žádný talíře,boty,krev? :D tyjo,ale zdrhat s jonnem v náručí... janni,seš dobrej! :D

5 Charlotte Charlotte | Web | 1. dubna 2009 v 16:20 | Reagovat

Wow, se závažím a do schodů... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama