160: Prostě VYPADNI!

14. dubna 2009 v 16:25 | Arvari |  Story for those who...
Vešel do ložnice a rozhlédl se.

Přesně dle předpokladu. Jani nikde, ale dveře koupelny byly zavřené.
Jonne došel až k nim. Zaklepal.
"Šetři síly," ozvalo se.
"Jani, proč to děláš?" zeptal se tiše Jonne.
"Aby ses zbytečně nenamáhal se zkoušením, jestli není odemčeno!" odsekl Jann.
"Ani jsem nedoufal, že bude."
"Vážně? Asi jsi mě od toho turné už poznal, co?"
"Co?!" zamrkal Jonne.
"Tam jsi ani nezkoušel zaklepat, vtrhl jsi dovnitř. Nenapadlo tě, že bych zamknul!"
"Na tom turné jsi CHTĚL, aby tě někdo takhle našel!" štěkl Jonne.
"Neřvi na mě!" zaječel Jann.
"Promiň. Jani, lásko..." Jonne si klekl. Věděl, že Jann se o dveře opírá zevnitř. "Sluníčko, prosím, odemkni. Prosím."
"Zmiz odsud!" vzlykl Jann.
"Ne. Nikam nejdu. Sluníčko..."
"Táhni!"
"Jani, prosím. Odemkni.
"Prostě VYPADNI!" zařval Jann.
"Ne!"
"Proč ne?!"
"Jani, prosím, neplač."
"Pláču a budu plakat!" zakňučel Jann. "Jonne, prosím, jdi pryč. Chci bejt sám."
"Proč, sluníčko? Co se stalo?"
"Jonne, nenuť mě," zaškemral Jann,
"Chci ti jen pomoct, lásko."
"A když ti... Když ti to všechno řeknu, necháš mě o samotě? Prosím, Jonne."
"Dobře. Jo, nechám tě samotnýho, slibuju. Ale otevři."
Jonne uslyšel Jannovo šoupání po podlaze a klíč v zámku cvakl. Jonne natáhl ruku a otevřel. Jani seděl opřený o zeď vedle dveří. Jonne k němu po kolenou přelezl. Pohladil ho po tváři.
"Lásko..."
Z Jannových očí vytékaly široké řeky slz.
"Je konec," kuňkl.
"Konec?" zadíval se na něj zmateně Jonne. "Konec s kým?!"
"Spíš s čím," popotáhl Jann. "S Avenue..."
"Cože?" vydechl Jonne.
"Avenue končí," kývl nešťastně Jann. "Dneska jsme se na tom dohodli. Prostě končíme. Dohrajeme pár koncertů... A sbohem. Bye bye, růžičky. Můžu se jít zahrabat..."
"Proboha..."
"A... Ardé," špitl Jann. "Ten to celý rozpoutal. Idiot jeden! Jakkoliv dobrý jsme přátelé, tohle mi dělat neměl. On... Vykašlal se na mě. Já vím, že to už dlouho fungovat nemohlo, protože... On chtěl bejt v čele, kde už jsem já, pořád se o tom chtěl hádat... Muselo to skončit, já VÍM! Ale nemuselo to skončit tak brzo..."
"Pojď sem. Pojď ke mně," přitáhl ho k sobě Jonne. "Miláčku, no tak. Vím, jak ti je, ale uklidni se. Moc tě prosím. Já tě takhle strašně nerad vidím..."
"Ty nevíš, jak mi je," položil si Jann hlavu na jeho rameno. "Ne, nevíš. Nedokážeš si představit, kolik se mi už rozpadlo kapel. Všechno jsem to snášel, dělal si z toho srandu, ale... Tohle mělo bejt vážný. Tohle mělo vydržet! Já prostě nemůžu nebrečet, když se mi hroutí SEN! Ty jsi měl v životě jen ty Negative!"
"Ale taky jsem v ně od prvního dne věřil."
"Od prvního dne?" ušklíbl se Jann. "Cvoku. Od prvního dne věřím jen sám v sebe. Ale když jsme se začínali prosazovat, když jsme s váma mohli jet na turné... Věřil jsem i Avenue. A k čemu mi to teď asi tak je?! Už nikdy, nikdy nebudu NIKOMU věřit, pokud jde o muziku!"
"Asi nemá smysl ti to teď vymlouvat, co?"
"Ne, srdíčko. Nemá..."
"Ale no tak, no tak. Nezačínej zase brečet. Jannie!"
"Prosím, nechoď ode mě. Neopouštěj mě. Buď tu se mnou. Já potřebuju obejmout, lásko. Potřebuju cejtit, že aspoň NĚKDO je tu pro mě!"
"Dobře, sluníčko, budu s tebou," slíbil Jonne. "Ale půjdeme do postýlky, ano? Nesmíš tu sedět na tvrdým a studeným..."
"Já chci!"
"Bez diskuse, Jani!"
"Dobře," popotáhl Jann.
"Tak pojď," pobídl ho Jonne. Vstali. "Ale ještě musím dolů. Slíbil jsem Emily..."
"Emily všechno ví," kývl Jann směrem ke dveřím ložnice.
"To si piš, že vím!" frkla dívka. "Tommi mi to řekl. Jonne, tvůj mobil."
"Jak jsi-"
"Pět, dva, šest, čtyři. J, A, N, I. Na první pokus. Jsi strašně předvídatelnej, Jonne. Táto..."
"Pojď sem, ty moje chytrolínko," zasmál se přes slzy Jann. "Pojď k tátovi..."
"Kdepak. Babička ti vzkazuje, že nemáš ani myslet na to, aby ses zabarikádoval ve svým pokoji. Máš okamžitě napochodovat dolů a dát si zmrzlinovej pohár se šlehačkou a čokoládovým zdobením."
"Velkej pohár?" otřel si Jann slzy.
"Velkej pohár," kývla Emily.
"Tak... Tak fajn," vzdychl Jann. "Dobře. Jsem ochoten podvolit se jakýmkoliv pokusům o mé rozveselení. Ale nevěř tomu, beruško, že budou nějak extra účinný, ano? Z tohohle se budu muset nějak vylízat sám..."

NÁSLEDUJE: Tiše, ať se nevzbudí!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charlottka Charlottka | Web | 14. dubna 2009 v 16:54 | Reagovat

Jo...tak jsem si to nakonec myslela správně...chudák Jannie :( Tak šup, honem dát dohromady kometky :)

2 hatta hatta | Web | 14. dubna 2009 v 17:35 | Reagovat

Mě to pak taky napadlo...Ale Jann se z toho určitě brzo dostane, ať může zformovat Kometky :) A určitě jim po čase taky začne věřit ;)

3 Alexis Alexis | Web | 14. dubna 2009 v 18:09 | Reagovat

Chudáček sluníčkovatej

Ale zase příjdou kometky!!!Ikdyž to slunko zřejmě ještě netuší......ale Arvari plánuje že ano???

4 Glendora666 Glendora666 | 14. dubna 2009 v 21:00 | Reagovat

"Nedokážeš si představit, kolik se mi už rozpadlo kapel." veta ako stvorena pre Mr. Wildeho :D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama