Proč nekoukat na cestu

2. dubna 2009 v 18:42 | Arvari |  One-shots
Autor: Arvari
Žánr: Ehm... Nejspíš... Ale jo, Romanťárna. Neslashová.
Přístupnost: Řekla bych, že pro kohokoliv
Postavy: Hlavní? Sir Christus. Pak Camilla a...
Shrnutí: Sir Christus se vrací z projížďky na kole. Ovšem způsobí menší... nehodu.
Počet slov: 1219
Poznámka: Nic nevím, nikoho neznám, nikdy se nestalo, ačkoliv... Nikdy neříkej nikdy... Zvlášť pokud je ve hře Christus a kolo.



"Camillo! Přestaň dělat blbiny, nebo přísahám, že tě... Do hajzlu!"
"Au!"
Sir Christus elegantním obloučkem přeletěl přes řidítka svého růžového kola, aby po krátké cestě vzduchem tvrdě dopadl na drsný povrch chodníku. Černovláska, o kterou předtím kolo nečekaně a prudce zastavilo, dosedla na zem a rukou si sevřela kotník.
"Ach jo, kurva..." zaklel Christus, zatímco se pomalu zvedal na kolena. "Do prdele..."
Otočil se a opatrně se na dívku zadíval.
"Dobrý?" zeptal se.
"Kam čumíš?" zavrčela černovláska. "Takhle ještě někoho zabiješ!"
"Promiň," zamumlal. "Moji dceru někdo naučil jezdit na kole bez držení, což ona teď velmi ráda praktikuje. Nechtěl jsem, aby si ublížila."
"Jasně, takže ty kvůli tomu budeš jezdit bez koukání a povraždíš všechny v okolí. Skvělej příklad pro dítě, vážně!"
"Omlouvám se!" zaskučel Christus. "Ale vážně jsem to neudělal schválně. Je ti něco?"
"Bolí mě kotník," vzdychla. "A asi mám slušně naražený koleno, teda v těch místech, kde se o mě zastavilo tvoje kolo..."
"No fajn. Doufám, že máš aspoň nějakou práci, kde potřebuješ hodně chodit."
"Dalo by se to tak říct," zasmála se.
"A to jsem celej já! Když ti poskytnu první pomoc, nebudeš mě žalovat?"
"To si ještě rozmyslím," zazubila se. Proboha, ten je tak rozkošnej... A dokonce se červená!
"No, tak abys věděla, koho kdyžtak žalovat. Jsem Jukka."
"Jukka Kristian Mikkonen. Já vím," mrkla.
"A kdo taky ne," poznamenal dívčí hlas kus od nich.
"Nebuď drzá, Camillo," odvětil Christus. "A neodvažuj se říct, že ti říkám, abys nedělala blbosti, když je sám dělám. Věř mi, broučku, nevyplatilo by se ti to!"
"Rozkaz, tati," mrkla blonďatá dívka.
"Radši slez z toho kola," požádal Christus. "Ukliď ho... A ukliď i moje, ano? Budeš tak hodná?"
"Jasně, tati."
"A pak skoč pro Anneli, ano? Ať se zastaví."
"Určitě bude nadšená..."
"Tohle ponechám bez komentáře, ano? A my jdem, slečno. Můžeš jít?"
"Pochybuju..." vzdychla černovláska.
"V tom případě tě budu muset vzít. Tak pojď, chyť se mě kolem krku..." zavelel Christus. "Cami, čekáme na Anneli."
"Počkej!" vyhrkla Camilla. "Klíče!"
"Jo," upamatoval se Christus. "U mě v kapse. Vylov je."
"Dobrý, mám."
"Šikulka. Teď mi z nich sundej klíč od bytu a dej mi ho do ruky..."
"Já ho klidně vezmu. Ruku chromou nemám," konstatovala černovláska.
"Fajn. Tady máš," podala jí Camilla klíč. "Aĺe bacha, táta dokáže bejt dotěrnej..."
"Camillo!" okřikl ji Christus.
"Jdu uklízet kola, tatínečku můj milovanej..."
"No proto," frkl Christus. Vešel do domu a vydal se k výtahu. "Vážně se omlouvám," řekl tiše. "Přísahám, jindy zvládám dávat pozor na cestu i na Camillu zároveň. Ale teď už jsme byli skoro doma a ona začala vyvádět kraviny a já se otočil... Přísahám, vteřinu předtím, než jsem to udělal, jsi u těch dveří nestála."
"Já vím. Promiň, že jsem vyjela. Ale ta noha fakt bolí. No, aspoň už vím, že když Sir Christus nebude doma, nemám chodit ven zadním vchodem, protože on se může přiřítit na kole..."
Christus se zamračil. Zamyšleně nastoupil do výtahu a stiskl tlačítko.
"Hele..." zadíval se na černovlásku těsně předtím, než výtah zastavil v příslušném patře. "Že ty ses přistěhovala do toho prázdnýho bytu naproti mýmu?"
"Vždycky jsem si o tobě myslela, že jsi úplnej blbec, víš to? Ale ty asi budeš docela chytrej!"
"Ha... ha... ha," zasmál se jedovatě. "Mimochodem, slečno, mám pocit, že jsi mi ještě neřekla svoje jméno."
"To bude tím, že nás vyrušila tvoje rozkošná dceruška," poznamenala černovláska. "Ale když to musíš vědět, jsem Terhi."
"Terhi," zopakoval Christus. "To je moc pěkný jméno. No, Terhi, vím, že tohle nebyl právě nejšťastnější způsob, jak tě přivítat v domě, ale... vítej."
"Díky," usmála se.
"A teď... Můžu tě poprosit, abys odemkla? Jo, a asi by nešlo, abys měla celou dobu zavřený oči, viď? Už pár dní tu mám Cami a ta mi prostě nedovolí nějak extra uklízet, takže..."
"To je dobrý. Taky nejsem zvlášť pořádkumilovná. Tak... odemčeno."
Christus prošel dveřmi, které Terhi otevřela, na okamžik zastavil a skopl své botasky. Pak zamířil do obývacího pokoje, kde položil černovlásku na gauč.
"Kde vlastně..." naklonil hlavu. "Kde vlastně pracuješ? Víš, říkala jsi, že... že tam musíš hodně chodit..."
"Patří mi taková malá cukrárnička kousek-"
"Ta nová?" zamrkal Christus. "Ta růžová? To je tvoje?!"
"Moje a kamarádky..."
"Páni! Zrovna dneska jsme s Cami jeli okolo a říkali jsme si, že tam určitě zajdeme, až zítra... A... jejda. Průšvih, co?"
"Pořádnej," kývla. "Protože takhle nemůžu ani vyrábět zákusky, ani dělat servírku, ani..."
"Počkej!" pozvedl Christus ukazovák. "Mě něco napadlo!"
"Já mám strach."
"Proč? Poslouchej. Podívej, je to moje vina, že nebudeš pár dní schopná pracovat, souhlasí?"
"Nepochybně."
"Takže by bylo jen fér, kdybych pracoval za tebe, hm?"
"Proboha, to ne!"
"Proč ne? Jsem šikovnej, rychle se učím..."
"Jenže vypadáš jako typ, kterej se ve chvíli, kdy se přiblíží k troubě, omylem sám podpálí!"
"Asi se urazím!" nafoukl Christus tváře a pravou rukou si odhrnul za ucho vlasy, které mu padaly do čela. "Abys věděla, já-"
"Ježiši..." vydechla náhle Terhi.
"Christus," opravil ji.
"Viděl jsi... Viděl jsi svoji ruku?"
"Cože?" zamrkal Christus. Pak zaměřil pozornost na své zápěstí, které bylo pokryté spoustou pomalu zasychající krve. Znovu zamrkal.
"Copak tě to nebolí?" zašeptala Terhi.
"Ne, ani ne," zavrtěl Christus hlavou. "Dobře, no, mělas pravdu. Jsem veskrze talentovanej člověk, takže takovejhle drobnějších zranění už si ani-"
"Drobnějších?! Teče z tebe krve jak z oběti masovýho vraha!"
"Nepřeháněj," zasmál se. "Furt to nemá na to, jak jsem se omylem říznul jednou v tourbuse, doteď mám jizvu přes celý předloktí..."
"A zase machruje se svejma jizvama..." ozvalo se od dveří. "No jo, celej Sir Christus. Kolikrát ti mám opakovat, že by byly mnohem efektivnější, kdyby sis je všechny nezpůsobil tím, že jsi prostě tele?"
"Tak, tohle je naše milá Anneli," představil Christus zrzku, která teď přicházela ke gauči. "Je to zdravotní sestřička a bydlí i s přítelkyní o patro níž. Bývá tu docela častým hostem, to víš, když je tu Cami... Děti si co chvíli někde rozbijou-"
"Většinou tu jsem kvůli TOBĚ," poznamenala Anneli. "Ahoj, zlato. Christus tě tu přivítal opravdu se vší slávou, co? No, dovol, ať ti aspoň podám ruku. Anneli."
"Terhi," usmála se černovláska.
"Bomba. Fajn, Terhi, ukaž nohu. A ty, Christusíčku, šel by sis laskavě opláchnout ručičku? Jak zastavit krvácení už víš. Až skončím s tvou novou obětí, zavážu ti to, ano?"
"Rozkaz, pane," protočil Christus panenky. Pak krátce stiskl Anneli ruku. "Drž se. Hned jsem zpátky. Kdybys pak chtěla, klidně tu můžeš celý odpoledne zůstat. Uvařím ti kafe, popovídáme si..."
"Cami, vzala bys tatínka a šla mu umejt tu jeho zatracenou ruku?" přimhouřila Anneli varovně oči.
"Není hned nutný používat násilí! Už běžím!" zvedl se Christus a odpochodoval.
Anneli se zadívala na mladou černovlásku.
"I když to tak nevypadá," zasmála se, "je docela neškodnej. Holt je to šikulka, no. Ale musíš uznat, že když chce, umí bejt nepřekonatelně sladkej..."
"Jo, to umí," začervenala se Terhi. "Kdyby mě snad chtěl pozvat na rande, okamžitě bych s ním šla... Ježiš, ale to bych asi neměla říkat před-"
"Se mnou si nedělej starosti," mávla Camilla rukou. "Ale bacha. Už pěknou dobu táta neměl babu, se kterou by to myslel vážně... Na druhou stranu, možná má nejvyšší čas se změnit!"
Christus potichu odstoupil od otevřených dveří obývacího pokoje.
Jo, Cami, máš pravdu. Je nejvyšší čas se změnit.
Protože tahle Terhi vypadá jako parádní důvod, proč to udělat.
No, možná se to přeci jen někdy vyplatí, nekoukat tak úplně na cestu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alexis Alexis | Web | 2. dubna 2009 v 18:53 | Reagovat

áááááááááách taky bych se nechala srazit

2 Viileä Viileä | 2. dubna 2009 v 19:21 | Reagovat

já bych spíš srazila jeho... a pak bych se o něj celou dobu pečlivě starala:D VELMI pečlivě O:-)

3 Aina Aina | Web | 2. dubna 2009 v 21:21 | Reagovat

Nechtěla bych skončit jako Terhi sražená Jukkou. Ale kdyby mi někdo vařil kafé a staral se o mě tak bych si to možná rozmyslela :-)

4 hatta hatta | Web | 3. dubna 2009 v 11:23 | Reagovat

Na kole jsem neseděla od desíti, kdy mě srazil nějakej magor na autě, ale kdybych se měla srazit s Chrisem, myslím, že bych si to hodně rychle rozmyslela... XD

5 Charlotte Charlotte | Web | 3. dubna 2009 v 17:24 | Reagovat

Jéé :) A to já bych se zas klidně porazit nechala :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama