Kapitola 14/19

29. května 2009 v 9:48 | Arvari |  Náhradní bydlení
Tak jo. Vzhledem k tomu, že už mám zase čas... O=) XD


Neslyšeli. Oni mě neslyšeli. Ani NEPOSTŘEHLI to, že jsem při svém úprku do koupelny převrátil Minninu oblíbenou kytku, nakopl topení a narazil si ruku o dveře. No, prostě jsem od přírody...
MINNINA KYTKA!
Právě to mě napadlo ve chvíli, kdy jsem, osprchovaný a uspokojený, vycházel z koupelny. Zadíval jsem se na ten zatracený banán, o kterém jsem dávno prohlašoval, že nemá co dělat přímo vedle dveří ložnice, protože jinak o něj budu zakopávat pořád, ale který Minna milovala natolik, že každé to zakopnutí pro mě znamenalo minimálně dvě noci bez sexu.
Já tu kytku převrátil! Co když se...
Ale počkat. Vždyť už je narovnaná a nikde není ani sebemenší stopa po rozsypané hlíně. Takže si asi přeci jen všimli...
Přitáhl jsem si župan blíž k tělu a vydal se do obývacího pokoje. Až teď mi došlo, že slyším hudbu. Bože, já jsem dneska tak zpomalenej. Ten gay má na mě přímo vražednej vliv!
Po pár krocích jsem si uvědomil, co je ta hudba zač. Saxík. Saxofon toho ujetýho a na spermatu závislýho magora. Ach bože, tohle mi fakt chybělo. On mámě hraje na saxík. Máma miluje, když jí kdokoliv hraje na jakýkoliv hudební nástroj. Takže Wildík si teď zajišťuje nekonečnou přízeň madam Mikkonenové, což nejspíš znamená, že maminka se nebude bát nechat mě tu s ním přes noc zase samotného, což znamená...
Sex. Další hodiny sexu.
Tak počkat. Proč z toho mám RADOST?!
Ne, radši to nechci vědět. Těch posledních pár dní se moje myšlenky většinou ubírají pěkně zvráceným směrem, což se mi ani malinko nelíbí.
Ehm... Možná by bylo záhodno se malinko oblíknout. Tedy, Wildík by nepochybně přivítal skutečnost, že ho od mojí nahé postavy dělí jen kus látky zajištěný nějakým pochybným a snadno rozvázatelným pásečkem, ale...
Otočka o stoosmdesát stupňů. Dost, dost, dost. Převlíknout. A nepřemýšlet u toho. Hlavně nepřemýšlet!
Natáhl jsem ruku ke klice ložnice. Udělal jsem ten krok, který mě od dveří dělil. Tedy, skoro jsem ho udělal.
"Doprdele!" zakňučel jsem, pokrčil levou nohu a chytil se za palec. S nadávkami jsem otevřel dveře a odhopkal k posteli.
Oni tu zatracenou věc postavili o kus vedle!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alexis Alexis | Web | 29. května 2009 v 9:59 | Reagovat

Ach ach...................tak to vypadá když Někdo mooooooc přemýšlí

Mamá Mikkonenová zřejmě obohatí o svou přízeň dalšího muže........

Pitomej banán co??............banánovník...přesněji :-D

2 Viileä Viileä | 29. května 2009 v 23:17 | Reagovat

Já bych se ho tam taky nebála nechat samotnýho. Ted zbývá mámu už jenom rychle vyprovosit a.... :D jde se na věc :D

3 Charlottka Charlottka | Web | 31. května 2009 v 18:56 | Reagovat

Tedy Matti, že se nestydíš, kopat do kytky :DDD Ještě k tomu se zvrácenejma myšlenkama! :D

4 sweet.pandemonium sweet.pandemonium | E-mail | Web | 8. června 2009 v 16:17 | Reagovat

:D:D
Věta: Proč z toho mám RADOST? Mě dostala :D hele fakt skvěle píšeš :) mohla bych to číst furt a furt :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama