Den první

22. července 2009 v 12:20 | Arno Rasmussen |  Jann na farmě
Autor: Arno Rasmussen
Žánr: Komedie
Přístupnost: Všem
Postavy: Jann
Shrnutí: Robin odveze Janna na farmu proti jeho vůli. Jak přežije?
Poznámka: Nezám Janna tak, abych tvrdil, že chování je jeho, příběh se zatím neodehrál.


"To nemůžeš myslet vážně! Ihned zastav!" křičel hystericky Jann.
"Neboj, už to bude." řekl se smíchem Robin a odbočil z asfaltovky na rozježděnou polňačku. Jann vytřeštěně zíral na lány kolem sebe.
"Ty sis nedělal srandu?" dodal trochu vyděšeně a zapadl do sedačky.
"Vypadá to tak?" zašklebil se a zpomalil, protože auto v traktorových kolejích sotva skákalo. Po stranách cesty se objevila dřevěná ohrada.
"Robi! Támhle byla kráva! Jsem si jistej, že jsem viděl krávu! Odvez mě hned zpátky!" Robin se jen usmál a jel dál. "Ne, prosím, nevoz mě nikam." To už se ale objevilo nemalé stavení, u kterého Robin zastavil.
"A jsi doma."
"Doma? Zapomeň, jeď hned pryč!" zaječel a sápal se po volantu, když se po dvoře prohnalo růžové prasátko. Robin šmátnul Jannovi do kapsy a vytáhl jeho mobil.
"Co to děláš?" zpanikařil a zcela oprávněně.
"Beru ti tohle." zamával mobilem v bezpečné vzdálenosti od Jannových rukou, otevřel za ním dveře a pracně ho vystrčil ven. Když dveře zaklapl spěšně zpátky, ihned zamknul, nastartoval a otočil auto. Prosvištěl kolem Janna tak rychle, že mu zablátil bílé boty.
"Robi?" pípnul Jann, když mu auto zmizelo z dohledu. Chvíli stál a pak si sedl na kus snad čisté a suché strávy u cesty. Čekal minutu, dvě, pět, půl hodiny, hodinu, dvě hodiny…
"No možná bych tam vážně mohl jít, bude to lepší než spát u tohohle… Plotu?" zkusil pojmenoval ohradu. Zvedl se a opatrně došel ke dveřím.
"Zuj se venku." ozval se hlas, kterého se Jann lekl a hned zacouval zpět na verandu, aby se zul. Vešel dovnitř. V kuchyni stál sice ne moc vysoký, ale určitě silný muž a mazal 2 velké krajíce chleba máslem.
"Dobrý den." řekl nesměle, protože ho vůbec neznal.
"Zdravím." řekl aniž by odvrátil zrak od přípravy jídla.
"Mohl bych u vás přespat…" ale než se dostal k vysvětlení, byl přerušen.
"Ne, ten pokoj pro hosty nahoře je připravenej pro šípkovou růženku." otočil muž oči v sloup a konečně se na Janna podíval.
"Aha." řekl zklamaně.
"Samozřejmě, že je pro tebe!" řekl nechápavě muž na jeho reakci, otřel si ruce do kalhot a přišel až k němu. "Já jsem Rauli." Podal mu pravačku a potřásl si s ním.
"Jann. Jann Wilde." představil se. "Neznáte mě?" Rauli si ho prohlédl od hlavy k patě.
"A odkud?" Jann se zarazil.
"No já… Jsem slavnej." řekl tiše. Rauli se usmál.
"Tady je slavnej ten, kdo sežene stádo krav bez psů." prohlásil. "Běž nahoru, svůj pokoj najdeš. Vidím, že s sebou nemáš žádný věci, takže oblečení je ve skříni."
Jann vyšel nahoru a posadil se na měkkou, ale rozhodně ne luxusní postel.
"Robine, já tě zabiju! Kam a proč jsi mě to strčil." Otevřel skříň a prohlédl si srovnané pracovní kalhoty, kostkované košile, slaměný klobouk a nějaké holínky. "Proboha." Zavřel vyděšeně dveře a vycouval z pokoje. Už byla tma a v kuchyni se svítilo jen plynovou lucernou.
"Tady není proud?" zeptal se, aniž by ho už něco v téhle podle něj chatrči překvapovalo.
"Ne, není." pokýval Rauli.
"Můžu se napít?"
"Skleničky jsou nahoře v kredenci."
Jann neměl problém si skleničku sundat, i když Rauli měl u linky malou stoličku, aby všude dosáhl. S nadějí se rozhlédl po místnosti, jestli neuvidí lahev balené vody. Rauli pobaveně ukázal na kohoutek. Jann si s povzdechem natočil vodu, napil se… Nalil si znovu, napil se a znovu.
"Chutná?" Jann pil a horečně kýval. "To bude tím, že to není ten váš městský vodovod, ale ze studny." Jann vyprskl obsah svých úst do dřezu.
"Cože?" podíval se do skleničky, z okna a pak na Rauliho. "To jako že ta voda sem teče od těch… Zvířat?" vynasnažil se, aby neřekl potvor nebo něco podobného.
"Půda má svoje zvláštní mechanismy, dole ve studni je voda křišťálově čistá a navíc má v sobě tolik vitamínů."
Jann položil skleničku a vyšel do svého pokoje. Na nočním stolku ležely sirky, zapálil si tedy lampu a lehl si.
"Pane bože, prosím ochraňuj mě před vším zlým. Ať se pro mě Robi vrátí, tady přece nemůžu zůstat." pomodlil se, což zas tak obvykle nedělal, ale teď tu byl sám a neměl si ani s kým povídat. Chvíli zíral do stropu, pak zhasl lampu a po chvíli převalování usnul.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Arvari Arvari | Web | 22. července 2009 v 12:35 | Reagovat

Kostkovaný košile. To se mu bude líbit... *smajl pláče při vzpomínce na fotku Janna v košili horší, než by na sebe vzal sám velký Čejchy* XD

2 Skjønn Mareritt Skjønn Mareritt | E-mail | Web | 22. července 2009 v 16:38 | Reagovat

chuďátkoo :D

pěkné, pěkné, su zvědavá, jak to bude přežívat ;)

3 Charlottka Charlottka | Web | 22. července 2009 v 17:11 | Reagovat

Mě by jen zajímalo, co Jannie udělal tak hroznýho, že mu Robinek tohle provedl XD

4 Arnýsek Arnýsek | E-mail | Web | 22. července 2009 v 17:19 | Reagovat

Charli: Choval se moc jako "hvězda" xD

5 Sine9 Sine9 | 23. července 2009 v 12:43 | Reagovat

To začíná dobře Jann se bude starat o zvířátka :DD Mi to připomnělo film Hannah Montana :D Teda sem viděla jen ukázky ne ten film ale to je myslím taky o tom že se chovala moc jak hvězda tak ji šoupli někam na venkov :DD

6 Sine9 Sine9 | 25. července 2009 v 10:32 | Reagovat

Kdy bude další dílek Arnýsku? Nemůžu se dočkat B-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama