177: Ty mi nevěříš, srdíčko?

12. srpna 2009 v 10:20 | Arvari |  Story for those who...
Jonne seběhl po schodech. Pak se otočil tak rychle, až z jeho mokrých vlasů odlétlo několik kapiček.

"Tak pohyb, Jannie! Už chci svůj dort!"
"Ten nikam neuteče, neboj," usmál se Jann.
"A co když jo? Co když Tarja udělala utíkavej dort?" naklonil Jonne hlavu a upřel na Janna, pomalu scházejícího po schodech, své modré oči.
"Víš, Jonníku, někdy bych ti nehádal ani deset," zahihňal se Jann.
"No, tak to je hodně špatný..." zamračil se Jonne. "To by tě totiž někdo mohl považovat za pedofila!"
"Pedo... Proč jako?!" zamrkal Jann.
"No, protože před chvílí jsi mě přímo parádně..."
"Jonne, za těma dveřma je Emily!" varoval Jann.
"Emily to už víc nezkazí," pokrčil Jonne rameny.
"Tak v tom případě je tam tvůj syn."
"Myslím, že Joni z toho ve svých čtyřech dnech ještě vážně nemá rozum..."
"Prostě mlč, ano?" plácl ho Jann, který mezitím už došel k němu, po zadku.
"Za pusinku," našpulil Jonne rty. Když mu Jann jeho přání splnil, Jonne se usmál. "Tak... půjdem dovnitř?"
"Ještě ne," zavrtěl Jann hlavou. "Ještě tě chci o něco poprosit, srdíčko."
"O copak?" pozvedl Jonne obočí.
"Abys zavřel oči, až půjdeš dovnitř. A otevřel je až ve chvíli, kdy ti řeknu."
"Ale... proč?" zamrkal Jonne.
"Protože tě o to prosím."
"N-nevyskočí tam na mě nikdo, že ne?"
"Ty mi nevěříš, srdíčko?"
"Ale... Ale věřím. Jen... Tě znám."
"Zavři oči, lásko, a nebudeš litovat," slíbil Jann.
"Dobře..." zamumlal Jonne. Pak skutečně zavřel oči.
"Tak, lásko," pošeptal mu Jann do ucha, zezadu ho chytil za boky a nasměroval ho čelem ke kuchyňským dveřím. "Emi!" křikl. "Otevři prosím!"
Jonne slyšel stisknutí kliky.
"Mimochodem, lásko," pokračoval ještě Jann. "Dneska ti tu nepřejí jen ti, co bys čekal."
"Já věděl, že něco chystáš, ty zmetku přerostlej," zabručel Jonne, ale nechal se postrkovat dál do místnosti. "Víš, ty jsi tak ODPORNĚ předvídatelnej..."
Pak uslyšel zabouchnutí a lehké kroky, patřící nepochybně Emily.
Jannovy ruce promnuly kůži na Jonneho bocích.
"Otevři oči, srdíčko."
Jonne poslechl.
Rozhlédl se po lidech, kteří stáli před ním. Jistě. Co by taky čekal. Tohle věděl už ve chvíli, kdy Jann řekl, že tu nejsou jen ti, co by Jonne čekal. Takže tu teď před ním stála babi a Ville a táta... a... A...
A blonďatá žena s modrýma očima.
"Mami," vydechl Jonne. "MAMI!"
"Ahoj, Jonne," řekla tiše žena.
"MAMI!" zaječel Jonne, bleskově překonal dva metry, které ho od ženy dělily, a bez sebemenšího zaváhání ji objal.
"Broučku můj maličkej," pohladila ho žena po zádech.
"Maminečko. Maminko..." popotáhl Jonne. Po tvářích mu tekly slzy. "Tohle není možný. To se mi zdá. Ty jsi... Ty jsi tady!"
"Nezdá se ti to, broučku," zamumlala blondýnka. "Jsem u tebe..."
"Mami... Já na tohle čekal tak dlouho..."
Pak se rozvzlykal.
Voněla tak, jako si to pamatoval z dětství. A byla pořád krásná a...
Jeho máma se vrátila...

NÁSLEDUJE: Takže kdo?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Glendora666 Glendora666 | Web | 12. srpna 2009 v 11:06 | Reagovat

jeeeej :D co bude dalej?? rychlooo

2 Charlottka Charlottka | Web | 12. srpna 2009 v 12:38 | Reagovat

Jéééé :) Hezkej narozeninovej dárek, jen co je pravda :)

3 Viileä Viileä | 12. srpna 2009 v 18:25 | Reagovat

Tak jsem čekala,co za blbost zas Janna napadne,ale tohle mě fakt nenapadlo :D Ted už bude rodinka vážně kompletní :)

4 Lucik Lucik | Web | 12. srpna 2009 v 22:39 | Reagovat

Teda to bylo dojemny, sem malem potrebovala kapesnik :D

5 Alex Alex | Web | 13. srpna 2009 v 0:11 | Reagovat

já budu brečet, Arvariiii já chci brečet!!!!! tohle je tak dojemnýýýýý

Wilde jak jsi to dokázal?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama