6: Larry, proč?

2. října 2009 v 9:53 | Arnýsek |  One Last Shot
"Ty moje malá děvko!" smál se Jonne, když odcházel z pokoje.
Sir Christus se posadil na postel. Hořká chuť konturovací tužky smyté slzami mi uvízla v ústech. Oblékl se, zapálil si a došel do vedlejšího pokoje, kdy se posadil vedle Larryho na gauč. Byl slyšet zvuk sprchy.

"Larry..." řekl tiše a pak se na něj zadíval. "Proč?"
Larry mlčel.
"Proč mi nepomůžeš?"
A zase ticho. Ještě před chvílí bylo do ložnice slyšet jeho tiché brnkání. On je musel slyšet stoprocentně.
"Larry!" zatřásl s ním zoufale.
Ten jen zakroutil hlavou, zvedl se a odešel. Christus za ním zíral. Jak se vůbec může takhle chovat?
"Tak co, Kristýnko, jak se ti to dneska líbilo?" vrátil se Jonne jen v rušníku okolo pasu, pak se rozhlédl. "Kde je Lauri?"
Christus pokrčil rameny.
"Nevím, odešel."
"Řekl něco?"
"Ne."
Jonne se na Christuse podíval, jako kdyby to měla být jeho vina.
"Běž domů, šlapko. Uvidíme se na další zkoušce nebo ti zavolám."
Christus mlčky kývl, vstal a chtěl odejít.
"Nerozloučíš se?" pozvedl obočí Jonne.
"Jak?"
"Polib mi prdel."
Christus chvíli nechápal.
"Polib mi prdel." zopakoval Jonne.
"Cože?"
Jonne spustil ručník na zem. Christus pochopil, polkl a vykonal, co po něm Jonne chtěl. Pak si vzal bundu a spěšně vyšel z Jonneho bytu. Už půlhodinu bezcílně bloumal městem, když zahlédl nezaměnitelnou postavu.
"Larry?"
Postava si ho zřejmě taky všimla a přidala do kroku. Brzy mu zmizel za rohem a tak se Christus rozeběhl, ale v ulici nikdo nebyl. Šel rychlým krokem a rozhlížel se, dokud nedošel k jedné dost temné postranní uličce. Ještě stihl zahlédnout na vzdáleném konci postavu.
"Larry? Larry!" zavolal, ale odpovědí mu byla jen ozvěna.
Šel dál, občas se zastavil a poslouchal.
"Larry?!" zavolal znovu.
Tentokrát zaslechl křupnutí a zašustění jakéhosi igelitu. Došel blíž a už zaslechl i přerývavý dech a... Popotáhnutí? Vytáhl zapalovač a trochu si posvítil za kontejner, u kterého stál. Vážně tam seděl Larry a plakal. Christus ho ještě nikdy neviděl plakat.
"Larry..." klekl si k němu a zíral. "Larry, týká se to..."
Larry kývl a kousl se do rtu.
"Tak mluv, Larry! Co se děje? Proč brečíš ty? Larry, proč?!"
"Já... Já nemůžu. On je všude..."
"Ale ne, Larry, není. Tady ne. Prosím, řekni mi to."
Larry si povzdechl, setřel si hřbetem ruky slzy, čímž si linky rozmázl po celém obličeji a kousek se pousnul, aby si Christus taky mohl zalézt za kontejner. Ten zaváhal, ale pak se posadil vedle něj do prachu.
"Ale potřeboval bych..."
Než to stačil doříct, Christus mu už zapaloval cigaretu.
"Díky, Krisi. Víš, blbě se o tom mluví..."
"Povídej." zaprosil.
"Víš, proč ti nepomůžu? Býval jsem jeho nejlepší kamarád, znám ho moc dobře a dřív jsem ho taky chápal. A když mi řekl, že by to chtěl zkusit s klukem, nebral jsem to zas tak vážně. Vždyť je přece taky na holky, jako já. Poprvý to přece nic není. Ani podruhý, potřetí..." povzdechl si.
Christus chtěl něco říct, ale mávnutím ruky ho přerušil. Nejprve chtěl říct všechno, co měl na srdci.
"A pak si to natočil. Já o tom nevěděl! Ježiš vždyť to byla jen hra! Ale začal mě vydírat, že to pošle mojí přítelkyni a já tu holku fakt miluju, jenže nevím, jak bych jí to vysvětlil a asi by to vůbec nepochopila." znovu si povzdechl a zamrkal, aby tu myšlenku vyhnal z hlavy. "A pak jsi přišel ty a Jonnemu jsi se děsně líbil. Vždyť jste se pořád líbali a tak, děsně ho to bralo. A... No a pak jste se vyspali a on pochopil, že tě dostal. A taky našel tvoje slabý místo. U mě je to holka, u tebe hudba. Jenže já ti pomoct nemůžu a hlavně neumím. Kdybych Jonnemu řekl něco proti jeho počínání, tak jí to pošle a zas nevím, jak ti poradit, když jsem si to ani sám nevyřešil."
Zavzlykal a znechuceně zahodil nedopalek. Odrhnul si vlasy z obličeje a zoufale se na Christuse zadíval.
"Źe mu nic neřekneš?"
"Jasně, že ne! Neboj se, Larry." objal ho.
Larry mu položil hlavu na rameno. Konečně to mohl někomu říct a cítil se tak lehký, ale vysílený.
"Budeš o tom chtít ještě někdy mluvit?"
"Nejspíš ne." zakroutil Larry hlavou.
"Takže se mám zeptat teď? Ale přijde mi to blbý..."
"Ptej se." pohodil hlavou.
Po tom, co to řekl, už jsou mu nějaké otázky jedno.
"Jak tě vůbec nepadlo souhlasit, když jsi heterák?"
"No... Nejdřív mi to přišlo divný, úchylný, ale potom jsem si prostě řekl, že je to jako dvě holky nebo dělání venku... Prostě JEN změna, hra..."
"Jasně, chápu." pokýval.
Ještě chvíli tam seděli, než se Larry vrátil k Jonnemu domů a Christus k sobě.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sine9 Sine9 | Web | 2. října 2009 v 10:42 | Reagovat

Ne on Jonne nevydirá jen Christuse? :O chudák Larry tak proto mu nepomohl :/ Bezva že je další dílek jsem se na něj těšila :)

2 Blacklace Blacklace | 4. února 2010 v 20:57 | Reagovat

To je ale parchant ten Jonne... xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama