Přese všechno

9. listopadu 2009 v 23:45 | Arnýsek |  One-shots
Autor: Arnýsek
Žánr: Slash drama? Maybe...
Přístupnost: Mírná trocha erotic, ale to dnes máte v telce v kdečem
Postavy: Juha Kylmänen / Whiplasher (Deathstars)
Shrnutí:
Netuším, co napsat...
Poznámka: Neznám nikoho z uvedených tak, abych tvrdil, že chování je jeho, příběh se neodehrál.


"Ale Juho, vždyť tě tu budu otravovat a… Fakt tu můžu zůstat?"
"Ano, Andy. Jasně, že u mě můžeš zůstat, než ti ty výsledky přijdou." pokýval jsem na zpěváka Dethstars, který se mě všemožně snažil přesvědčit, jakou oběť dělám, že ho nechávám bydlet u sebe doma v Oulu.
Nakonec se nechal přemluvit k tomu, aby mi stále neděkoval a několik dní jsme spolu pokojně, ale mlčky bydleli. Věděl jsem, že mě pozoruje při všem, co dělám, ale když jsem se ho zeptal, co se děje, vždycky si mě jen znovu prohlédl, usmál se a řekl, že nic. Došlo mi to až ten večer.
Ten večer, kdy jsme vedle sebe seděli na pohovce a dívali se na film. Otočil se ke mně a dřív než jsem se stačil na cokoliv zeptat, jsem věděl, co hodlá udělat. Nebránil jsem se. Nechal jsem se dlouze políbit a položit na pohovku. Nevzpíral jsem se, jen přemýšlel, jestli je správné mu to oplácet. A uznal jsem, že je.
Líbal jsem ho a nepřemýšlel nad ničím jiným, než nad tím, jak jsou jeho rty horké. Rukama mi pomalu hrnul tričko nahoru a když jsme se konečně oddálili, podíval jsem se mu do očí. Jen jsem na něj tak zíral s pootevřenou pusou, protože jsem nedokázal a ani nechtěl nic říct, dokud mě znovu nepolíbil.
Knoflíček po knoflíčku jsem rozepínal jeho košili a stáhl mu ji z ramen. Usmál se. Moc jsem nechápal, co se se mnou děje, protože jsem se snad ještě nikdy necítil jako teď. Jako kostka ledu na rozžhavené plotýnce.
Pomiloval jsem se s ním. Pomiloval jsem se s ním jako s chlapem a bylo to tak nezvyklé a přitom krásné. Jakmile jsem zavřel oči, usnul jsem. Neměl jsem sílu je už znovu otevřít.
Ráno jsem se ale vzbudil na pohovce sám. Nahý, ale přikrytý dekou.
"Přikryl mě." usmál jsem se, oblékl se a vstal.
Prošel jsem celým bytem, čímž jsem zjistil nejen to, že tu Andreas už není, ale i to, že zmizely všechny jeho věci. Byl pryč, pryč z mého bytu, pryč z města, pryč z tohohle státu.

***

"Ahoj Juho." pozdravil jsem provinile, jakmile mi otevřel dveře. Už to bylo víc jak měsíc od té doby, co jsem... Ano, utekl.
"Andy… Ahoj."
Hned jsem si všiml toho, že vypadá dost zničeně. Ne na povrchu, spíš uvnitř. Měl neskutečně smutné a tvrdé oči.
"Já… Přijel jsem ti vysvětlit, proč… Proč jsem tehdy odjel."
"Pojď dál." vyzval mě hlasem, který postrádal jakýkoliv tón. "Dáš si kafe?"
Posadil jsem se na pohovku.
"Děkuju, ne. Spíš bych si dal něco tvrdšího."
"Dobrá, taky si dám."
Nalil dva panáky, položil je na stolek a posadil se vedle mě.
"Tak jak mi to chceš říct?"
Nevěnoval jsem té větě pozornost a začal s vyprávěním toho, co jsem tehdy cítil.
"Víš… Víš, že jsem tu byl kvůli doktorovi."
"Jo, vím."
"A že jsem čekal na výsledky."
"To taky vím."
"To ráno bylo strašně krásný… Přikryl jsem tě dekou…"
"To si pamatuju." Jeho ústa se usmála, ale oči zůstaly kamenné.
"A pak jsem šel vyzvednout poštu. A ty výsledky mi přišly. Zjistil jsem, že…"
"Že jsi HIV pozitivní?"
"Jak tohle víš?! Já jsem se hrozně bál! Tu noc jsme to dělali bez ochrany a já se tak hrozně bál, že jsem tě nakazil, že jsem ti to nedokázal říct a radši jsem zdrhnul."
Vzal svoji skleničku a vypil ji.
"Teď už je to jedno…"
"Jak jedno? Jak to myslíš? Neříkej, že jsem tě…"
"Ale ano. Nakazil. Nevyčítej si to, já už jsem se s tím smířil."
"Byl jsi na testech?"
"Jo, byl."
"Juho, já…"

***

Očima jsem se díval kamsi skrz něj.
"I kdyby sis to vyčítal, teď už s tím stejně nic nenaděláš."
Napil se.
"Já jsem ti zničil život."
Vjel si prsty do vlasů a pak padl hlavou na mé rameno. Zavzlykal a já na sobě ucítil slzy. Vážně jsem ho viděl plakat?
"Andy…"
Vzal jsem jeho hlavu do dlaní a dlouze se na něj zadíval.
"Netrap se. Teď… Teď už je to jedno."
Políbil jsem ho a o poznání rychleji začal rozepínat knoflíčky košile. Nechápavě se na mě díval, když jsem ji odhazoval do rohu místnosti.
"Neříkej, že se mnou chceš přes to všechno znova spát."
Přiložil jsem mu prst na ústa, položil ho na pohovku a políbil ho.
"Chyběl jsi mi."
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lucik Lucik | 9. listopadu 2009 v 23:51 | Reagovat

aaaa andy :D:D tiikeri jeden :D

2 Sine9 Sine9 | 10. listopadu 2009 v 9:21 | Reagovat

Skvělý párování tihle dva spolu! Andy mě ale naštval jak se s ním mohl vyspat bez nějaký ochrany když věděl na jaký testy čeká chudácek Juha teď :( Andy by zasloužil! :/

3 Charlottka Charlottka | Web | 10. listopadu 2009 v 16:48 | Reagovat

Aaach, Juhík můj :(
Ale je to krásně napsaný...

4 Carol Liimatainen ★ Carol Liimatainen ★ | 14. listopadu 2009 v 14:00 | Reagovat

Spisovateli jeden, je to skvělý! ^^ ♥

5 ★ Dead.Carrot ★ ★ Dead.Carrot ★ | Web | 14. listopadu 2009 v 18:18 | Reagovat

Ty kráso, to je fakt skvělý :)

6 mitsuko mitsuko | 14. listopadu 2009 v 19:25 | Reagovat

krásný....*.* fakt nádherný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama