196: Řekni, že se mi to zdá

1. února 2010 v 10:08 | Arvari |  Story for those who...
Bylo odpoledne, pár dní před Vánoci. Antti vstoupil do zkušebny Negative.

Upřímně očekával, že tam bude první. Koneckonců, s tím cílem tam taky šel. Zkouška měla začít až za hodinu.
Antti se jen chtěl natáhnout na gauč a kapku přemýšlet. Nebo si prostě jen tak snít. Doma poslední dobou neměl klid.
Nebylo divu. Kdykoliv si kamkoliv lehl, začala malá vřískat. A Antti s ní nic nezmohl. Jen Gabri.
Antti vzdychl.
No, jen štěstí, že mu jeho chápavá ženuška povoluje tyhle vycházky. A Antti ani nemusel mít pocit, že ji tam nechává samotnou s uřvaným děckem. Protože když byla doma ona, to děcko NEŘVALO!
Antti rozsvítil a pomalu došel ke gauči, který ke dveřím stál zadní stranou. Obešel ho a posadil se. Vzápětí zaječel, vyskočil a zadíval se na osobu, na jejíž nohy si právě sedl. Ta osoba na něj taky mírně překvapeně zírala.
"Christusi!" vypravil ze sebe Antti.
Christus zívl a zmateně si zajel prsty do vlasů.
"Antti..." řekl po chvíli. "Kurva, co tady děláš?"
"Co tady děláš ty?!" vyhrkl Antti.
"Ale... ale nic, jen... ale to nic..." mávl Christus rukou a zahihňal se.
"Christusi?" nakrčil Antti čelo a zadíval se na kytaristu.
"Copak, Anttítenko?" naklonil Christus hlavu a znovu se zahihňal. "Páni, to je vtipný... Proč tě nevidim nakloněnýho?"
"Ty vole," opřel si Antti prsty o čelo a zavřel oči. "Ty vole. Řekni, že se mi to jen zdá. Tohle se mi musí jenom zdát. Christusi, podívej se na mě!"
"Pročpak, Anttítenko?"
Antti se obkročmo posadil na Christusův klín a vzal jeho hlavu do svých dlaní. Christus ale okamžitě zavřel oči.
"Podívej se na mě!" vykřikl Antti. "Kurva, koukej se na mě podívat!"
"Nebo co?"
"Nebo Jonnemu rovnou řeknu, že jsi sjetej, i když tomu pořád nechci věřit! Takže se na mě podívej, abych tě z toho neobvinil neprávem!"
Christus zakňučel a pomalinku otevřel oči.
"Prosím. Prosím, neříkej mu to..." špitl.
Antti nemohl potlačit zachvění, když spatřil kytaristovy rozšířené zorničky. Zdrceně pustil jeho hlavu a napřímil se.
"Proboha. Christusi, ty jsi přece jen VŮL! Tak neskutečnej vůl!"
"Prosím. Antti, prosím. Já už to neudělám, jen to neříkej!" chytil ho Christus za ruku. "Anttísečku, PŘÍSAHÁM!"
"Nesahej na mě!" odsekl Antti a vyskočil z gauče. "Jak dlouho jsi v tom zpátky?!"
"Měl jsem jen párkrát! Pár dáveček, přísahám! Antti, nejsem v tom zpátky, můžu s tim kdykoliv zase seknout!" ujišťoval ho horlivě Christus.
"Fajn. Sekni s tím. A rychle!" štěkl Antti.
"A... neřekneš to?" upřel na něj Christus zoufalé oči.
"Neřeknu," slíbil Antti, jakkoliv hlasitě mu jeho vnitřní hlas říkal, aby to nedělal.
Pak se baskytarista posadil zpátky na pohovku a pevně kytaristu objal. Ten si položil hlavu na jeho rameno.
"Děkuju, Anttíku," špitl Christus. "Já slibuju, že už budu hodnej. Já to neudělám..."
"Dobře. Dobře, Chrisi," pohladil ho Antti. "Ale to mi řekni... Co jsi tu dělal?"
"Co? Co asi?" zachraptěl Christus. "Cejtil jsem se pod psa, tak jsem zavolal mámě, že si potřebuju něco zařídit, a ona přišla hlídat Cami dřív. A když jsem si dal, tak se mi udělalo zle... A neměl jsem kam jít... Máma by to poznala. Doufal jsem, že tady nikdo nebude. Že se do zkoušky dám do pořádku!"
"Pořád je ti zle?" zeptal se s obavami Antti.
"Ne. Ne, je to lepší, ale... Antti..."
"Už jsem ti to slíbil," vzdychl Antti. "Tak co? Chceš se ještě na hodinku natáhnout?"
"A co ty?"
"Já tu budu sedět a hlídat tě. Kdo ví, jaký svinstvo jsi do sebe vlastně dostal! Sakra, že jsi to koupil od prvního, koho jsi potkal?!"
"Já jen chtěl dávku. Jen jsem chtěl dávku, nic víc!" rozplakal se Christus.
"Ale no tak. Ne, zlato, nebreč," přitiskl se k němu Antti. "To bude dobrý. No tak, neplač. Brzo to všechno přejde. Ježiš, Christusi. Proč jen máš potřebu si tohle dělat..."

A PŘÍŠTĚ? 197: Potřebuju větší stůl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 hatta hatta | Web | 1. února 2010 v 10:13 | Reagovat

Nééé, ksakru :( Chci vidět jak s tím sekne, pochybuju, že to půjde...Vážně, proč si tohle dělá? :(

2 Arnýsek Arnýsek | E-mail | Web | 1. února 2010 v 10:14 | Reagovat

Fuf... No tak to teda... Blbý je, že já mu nevěřim. Nebudu tu naivně psát, že toho nechá... Myslím, že nemůže, ani kdyby chtěl... A začíná to bejt dost... Dost deprimující... x/ Kurva jak já tohle téma NEMÁM RÁD... x(

3 Alexis Alexis | 1. února 2010 v 16:28 | Reagovat

ty se vyžíváš v tom že tomu chlapovi ubližuješ................tenhle díl se mi teda fak nelíbil Arvari.........naprav toooo

4 Arvari Arvari | 1. února 2010 v 16:41 | Reagovat

Vyžívám? V ubližování Christusovi? Mě moc neznáš, Sasi...

5 Alexis Alexis | 2. února 2010 v 7:11 | Reagovat

dyk co FF likviduješ ho, :-( ikdyž třeba jen chvilkově..................koukej ho z toho dostat!!!!

6 Arvari Arvari | 2. února 2010 v 8:23 | Reagovat

No, někdo trpět musí... Tak to má místo něj bejt třeba... Jannie?

7 Charlottka Charlottka | 3. února 2010 v 8:28 | Reagovat

Chudátečko maličký růžový :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama