Kapitola 14/26

7. března 2010 v 8:34 | Arvari |  Trable s láskou
Tímto se autorka omlouvá za krátké kapitoly, ale... Prostě to tak je, smiřte se s tím, sweethearts!


Vyšel jsem ze zkušebny a hlasitě si oddychl. Tak, dnes jsem úspěšně zabránil rozpadu své skupiny, který jsem ovšem napřed sám téměř zapříčinil. Vážně bych si měl začít dávat pozor na pusu.
Po zádech mě poplácala bubenická ruka.
"Fakt si s náma nepůjdeš někam sednout?" dotázal se Tender.
"Ne," zavrtěl jsem hlavou a nasadil si batoh. "Podívej, už jsem v teplácích. Hezky se proběhnu, pak se doplazím domů, naložím se do vany... A bude mi fajn. Ale ty hlídej Robina. Od toho rozchodu s mladým Liimatainenem má sklony opíjet se do němoty."
"To teda nemám!" zakřičel Robin.
"Promiň, broučku," podrbal jsem ho ve vlasech. "Většinou se opíjíš do bezvědomí, já vím."
"Ty mě nemáš rád!" zakňučel Robin. "Nikdo mě nemá rád..."
"Ale já-"
"Utíkej, Jannie," mrkl Dean. "My už ho srovnáme..."
"Dobře," kývl jsem. "Moc mu neubližte. Tak se mějte, kluci!"
"Sbohem, ty necitlivej zmetku!" odsekl Robin.
Zamával jsem jim a rozeběhl se směrem do parku. Batoh, ve kterém jsem měl uložené svoje normální oblečení, mi poskakoval na zádech.
Brzy jsem se začal zadýchávat. Už dlouho, moc dlouho jsem nebyl běhat. Tak nějak jsem neměl čas. Hlavu plnou rudovláska, penis naběhnutý k zbláznění... Ach BOŽE, už zase myslím na sex. A na to, jaké by to bylo, mít toho kluka v posteli a být v něm a...
Bezva. Fakt SUPER, tohle. Však si zkuste běhat, když vám v kalhotách trčí stožár.
Povzdychl jsem si, vyběhl jsem z parku a poklusem vyrazil domů.
Tam jsem (PŘIROZENĚ!) okamžitě zamířil do koupelny. Můj plán byl zalézt pod sprchu a opravdu důkladně si udělat dobře, to by ovšem...
Jo. to by ovšem nesměl na vaně sedět on.
Zakňučel jsem.
"Jen jsem se přišel zeptat, jestli jsi kupříkladu nezměnil názor," oznámil.
"Nezměnil jsem vůbec nic!" vřískl jsem. "Takže by mě docela potěšilo, kdybys zmizel z mojí vany! Doslova!"
"Ale no tak, Jani. Můžu ti být užitečný."
"Nekecej. Jak?"
"Můžeš mě sledovat, zatímco budeš masturbovat..."
Vytřeštil jsem oči.
"A to jako FAKT?!"
Dlaní si zoufale podepřel čelo a pak... zmizel z mojí vany. Doslova.
"Jasně. To jsem čekal," vzdychl jsem. Pak jsem se zadíval na svůj rozkrok. "No jo, kámo. Zase jsme na to zůstali sami. Tak pojď, dáme si sprchu..."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Enki Enki | Web | 7. března 2010 v 17:50 | Reagovat

"Můžeš mě sledovat, zatímco budeš masturbovat..." U toho jsem proste musela vyprsknout smichy xD

2 Glendora666 Glendora666 | 7. března 2010 v 21:11 | Reagovat

blbec jann :D uz by ho mohol konecne nenechat zmiznut :D

3 Arnýsek Arnýsek | E-mail | Web | 8. března 2010 v 9:07 | Reagovat

Proč mě tohle ještě pořád překvapuje? Píšu si do deníčku: totálně přestat být slušný. xDxD
Skvělá kapitola! ;) Mhm...

4 Alexis Alexis | 8. března 2010 v 11:52 | Reagovat

se z toho jednou poseru, tahle FF mě doženě k zbláznění

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama