246: Proč já tobě NE?!

26. července 2010 v 8:00 | Arvari |  Story for those who...
A teď se jdu radši někam schovat...


V sobotu ráno se Jonne vzbudil časně. Když otevřel oči, hodiny neukazovaly ještě ani osm.
Zmateně se rozhlédl kolem sebe. Měl dojem, že se nevzbudil tak úplně přirozeně, spíš jako by ho něco násilím vytrhlo ze spánku...
Když uslyšel zvuk tříštěného skla následovaný výkřikem 'hajzle!', začínala celá situace nabírat mnohem jasnějších obrysů.
Jonne vstal z postele, vklouzl do domácích pantoflí a přehodil si přes sebe župan. Dneska bylo zatraceně chladno.
Vyšel z pokoje a mínil rovnou vrazit do kuchyně a zeptat se, co se to tu děje, když si uvědomil, že vedle jeho dveří někdo bezradně stojí.
"Cami?" zamumlal Jonne.
"Hádají se," popotáhla Camilla a přitáhla si k tělu malého růžového medvěda.
"Jo, slyším," kývl Jonne. Tenhle zvuk musel pocházet od talíře.
"Táta po Laurim hází věci," špitla Camilla. "Šla jsem tam, a oni si mě ani nevšimli!"
"No fajn," vzdychl Jonne. "Nevíš, kvůli čemu se hádají?"
Camilla jen zavrtěla hlavou.
"Jonní, já nechci, aby Lauri zase odešel."
"Neboj, neodejde," ujistil ji bezmyšlenkovitě Jonne. "Nedovolím mu to, dobře? Takže ty teď pěkně běž k sobě do pokojíčku. Já tam mezi ně vletím a zjistím, co si zase udělali, ano?"
"Ale co když si tě taky nevšimnou?"
"MĚ si všimnou, mrňousi," usmál se Jonne. "Takže buď hodná a udělej, co jsem ti řekl."
"Dobře..." pípla Camilla a objala Jonneho kolem pasu.
"Utíkej," odstrčil ji jemně Jonne.
Počkal, dokud se za ní nezavřely dveře pokoje. Pak se zhluboka nadechl a vstoupil do kuchyně.
V tu chvíli kolem něj proletěla skleněná miska a roztříštila se o zeď předsíně.
Jonne vytřeštil oči. Tohle bylo o chlup...
Ale rychle se přiměl vzpamatovat se. Jak se zdálo, vážně si ho zatím nevšimli. Christus stál, rudý vzteky, a křičel na Larryho všechny nadávky, co mu přišly na mysl. A Larry se ho snažil překřičet.
Jonne za sebou co možná nejhlasitěji zavřel dveře.
"Neruším vás takhle náhodou?!" zařval.
K jeho překvapení oba na okamžik zmlkli.
"Vypadni, Jonne!" odsekl ale téměř vzápětí Christus. "Tohle se tě netýká!"
"Když musím utěšovat tvoji dceru, tak se mě to týká," odvětil pevně Jonne. "Můžete mi vysvětlit, co se tady děje, zatraceně?"
"Ať ti to řekne tvůj oblíbenej KYTARISTA!" zaječel Christus, popadl nejbližší předmět, co mu přišel pod ruku, neboli vidličku, a hodil ji po Larrym. Ten uhnul, a vidlička narazila do zdi. "Myslí si, že jsem úplně a naprosto BLBEJ! Má pocit, že si nevšimnu toho, že je celou noc pryč, a že když v sedm ráno milostivě dorazí, tak páchne cizím chlapem!"
"Neměl jsem pocit, že si nevšimneš!" odsekl Larry.
"Tak co sis myslel? Že mi to snad nebude VADIT?!" vřískl Christus. "Že se necháš jen tak objebat někym jinym a já nad tim jen mávnu rukou?!"
"Mám ti připomenout naši dohodu, Kristianku?!" frkl Larry a vzápětí se musel skrčit, aby ho nezasáhl letící talíř.
"Neodvažuj se mi ještě NĚKDY řikat Kristianku TAKOVÝM TÓNEM!" štěkl Christus.
"A krom toho, já se objebat nenechal, to ON!"
"Ty zasraný HOVADO!" vykřikl Christus a natáhl se pro další věc, co by po Larrym mohl hodit, ale pak se náhle sesul k zemi a rozvzlykal se. "Ty zjebanej hajzle..."
"Chrisi?" polkl vyplašeně Jonne.
"J-Jukko?" zamrkal Larry a velmi opatrně překročil několik střepů, aby se dostal k sedícímu Christusovi.
"Kurva, já myslel, že jsme na tu pojebanou dohodu dávno zapomněli!" zakňučel Christus. "Myslel jsem, že je nám dobře! Do prdele, Lauri, jak dlouho jsem neřekl, že bych si to chtěl rozdat s někým jiným? Kurva, mě už to s jinejma nebaví, stačíš mi ty, naprosto dokonale mi stačíš ty. Proč já tobě ne?"
"Jukko..." vydechl Larry.
"Proč já tobě NE?!" zopakoval Christus. "Mělo to už bejt všechno dobrý, mělo to bejt krásný, proč jsi to musel zase celý ZKAZIT?!"
"JÁ to zkazil?!" zeptal se nevěřícně Larry. "JÁ?! A nezdá se ti, že by se to nestalo, kdybys se mnou o těhle věcech mluvil? Kdybys rovnou řekl, že chceš tu dohodu zrušit?!"
"A ty bys to snad zrušit chtěl? Když ti zcela očividně nestačím?!"
"Zatraceně, samozřejmě, že mi stačíš!" zavrtěl Larry nevěřícně hlavou. "Já jen myslel..."
"To bude ono," ušklíbl se Christus.
"Bože, tohle není možný," vzdychl Larry. "Po sedmi letech spolu neumíme mluvit. A teď je pozdě na to, abysme se to naučili."
"Pozdě? POZDĚ?!" vytřeštil Christus oči. "Takže ty se chceš rozejít?!"
"Ty nechceš?" zamrkal Larry. "Haló, podvedl jsem tě!"
Jonne se odhodlal promluvit.
"Víte, co bude nejlepší?" řekl opatrně. "Já teď vezmu Camillu pryč."
"Zatraceně, Cami!" vyhrkl Christus a začal se škrábat na nohy.
"Sedni!" okřikl ho Jonne. "Vezmu ji na odpoledne pryč odsud. Vy si tady zatím promluvte. Očividně to potřebujete. A ukliďte ten svinčík tady..."

A DÁL? 247: Pojď sem, mladá dámo
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Arnýsek Arnýsek | E-mail | Web | 26. července 2010 v 8:16 | Reagovat

Není to TAK hrozný, Arvi... Ne pro mě, vyděsila jsi mě včera víc...
Nehledě na to, že já jsem už byl v týhle situaci, přesně v týhle... Ne, že by po mě někdo házel nádobim, to zas ne, ale měli jsme dohodu... A on jí nevyužil, myslel, že se na ní zapomnělo, ale já... No... Jo, byl řekněme naštvanej...
Tady se mi líbí, jak se Jonní stačá o Cami *.* Sladký...

2 hatta hatta | Web | 26. července 2010 v 12:56 | Reagovat

Tohle se mi teda fakt nelíbí! :-(
Hlavně aby se zas nerozcházeli, protože to už si asi fakt pudu hodit mašli... :-D
Ale jo, hodnej strejda Jonne je zlatej :-D

3 Julia Julia | 26. července 2010 v 13:55 | Reagovat

Arvari, vylez!! Žádné schovávání a hezky je zase udobři.. Já to pořád říkám, že tahle Story mě připraví o nervy :-D

4 houston26 houston26 | 27. července 2010 v 9:23 | Reagovat

Ale no tak...Dyť to není zas tak blbý... :-)

5 anju-a-kristianek anju-a-kristianek | 28. července 2010 v 21:05 | Reagovat

Nu, tak tahle se mi teda moc nelíbí, ňuuu snad to s nimi dobře dopadne

6 Mrs. Alajoki Mrs. Alajoki | 29. července 2010 v 16:09 | Reagovat

Už i TY, Larry?!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama