04 – Naše poprvé

22. srpna 2011 v 6:00 | Arvari |  Život s Janim Tuovinenem
Ehm, ehm, ehm... Nemravná kapitola na pořadu dne!



Janiho postoj k erotice je, jako ostatně jeho postoj snad naprosto ke všemu, poněkud svéhlavý. Dalo by se říct, že v některých věcech je poměrně staromódní, hakkoliv se může zdát, že tohle označení prostě NEMŮŽETE použít na někoho, kdo vás bez okolků přiváže k posteli, načež stráví HODINU tím, že na vás kape horký vosk, masíruje vás olejem s vůní skořice, přejíždí vám po hrudníku pavím peřím a kouše vaše bradavky, jen aby na vás pak nasedl a...
No.
Ale o tom naše první sexuální zážitky vážně nebyly. To až postupem času (a především vlivem společného bydlení) jsme dali dohromady takovou sbírku erotických pomůcek, že jsme jim museli věnovat celou ne až tak malou skříňku.
U našich prvních sexuálních zážitků měla rozhodující vliv ta Janiho lehká staromódnost, doprovázená navíc zdaleka ne tak lehkou romantičností.
Můj drahoušek si prostě vzal do hlavy, že nesmíme nic uspěchat.
Takže poprvé, co jsme se navzájem přivedli k orgasmu, oba ještě napůl oblečení, to bylo to odpoledne, kdy jsem se dozvěděl, ta kolik mě koupil od sestřičky. Po skoro dvou měsících známosti.
Poprvé úplně nahého jsem ho viděl dva týdny poté, a tentokrát to přivádění k orgasmu neprobíhalo na gauči v jeho obývacím pokoji, ale pěkně v posteli, ve tmě prosvětlené jen pouličními lampami, přesně tak, abych si v šeru mohl prohlédnout Janiho nádherné tělo. Tohle uspokojování se samozřejmě neobešlo bez spousty polibků, hlasitého vzdychání a vyznávání lásky... A bez opakování hned následujícího dne ráno.
Pak nastal přesně měsíc, kdy se Jani odmítal hnout dál. Pořád říkal něco o tom, že trpělivost přináší růže a že si to pak užijeme mnohem víc. Ten měsíc nechtěl slyšet ani o orálním sexu. Kdykoliv jsem s polibky chtěl přejít níž než k pupíku, zarazil mě.
Po tom měsíci mi došla trpělivost. Uznávám, byl to tak trochu podraz, ale nejdřív jsem Janiho dráždil jen normálně, tak dlouho, než začal ztrácet soudnost. Pak jsem ho rychle vzal do úst. Jeho výraz, když se o pár vteřin později udělal, byl naprosto k nezaplacení.
Pak tak nějak uznal, že už přece jen nastal čas na ten krok směrem k orálnímu sexu, a když já s ním ten názor sdílím, tak... Co na tom, že já měl pocit, že není brzo ani na to přivazování k posteli?!
Ale respektoval jsem ho a následující dva měsíce jsme se navzájem uspokojovali jen rukama a ústy. Ústy především. I když musím uznat, že jsme se za ty dva měsíce perfektně poznali, našli erotogenní zóny, o nichž do té doby neměl tušení ani sám jejich majitel, že jen díky tomuhle naprosto přesně vím, jak Janiho vzrušit během pár vteřin. Třeba líbáním na to mrňavé místečko vzadu na krku, těsně u linie vlasů...
Zároveň se ukázalo, že zatímco v životě je Jani rád, když, no... Prostě zatímco v životě nemá potřebu být až tak dominantní (protože by mě prostě ZABIL, kdybych se ho odvážil označit za slečinku), v posteli tu potřebu má. Nebo na gauči. Kuchyňské lince. Stole. Koberci. Sedadle auta. Postranní uličce v centru města. A podobně.
Jakékoliv přebírání otěží z mé strany, to, že na rande choím vyzvedávat já jeho, to, že mi volá, že potřebuje vyměnit žárovku a neví, jakou koupit, nebo že mu po stropě koupelny leze obrovský (zhruba centimetrový) pavouk, to všechno letí pryč s jeho oblečením.
Takže je naprosto jasné, kdo byl poprvé dole.
A kdo s tím byl, popravdě, dokonale spokojený.
Protože já, ačkoliv jsem v životě zatraceně rád chlap, v posteli se nejradši ze všeho nechám ovládat.
Po té době spolu si občas prohodíme role, jasné. Jsme flexibilní. Ale většinu času jsem já dole a on nahoře. Nebo já vepředu a on vzadu. V určitých situacích JÁ nahoře a on dole. Já na kuchyňské lince a on... Prostě se skoro vždycky nechávám pěkně ošukat.
Ale poprvé to vážně nebylo o šukání. To by Jani nikdy nedovolil.
Naplánoval to, do posledního puntíku. A nedovolil, abychom podlehli nějakému náhlému záchvatu vášně dřív, než on uzná za vhodné.
Mělo to být naprosto bezelstné rande. Zazvonil jsem u jeho bytu, v ruce růži. Otevřel a zase měl na sobě tu svoji průhlednou košili. Nevzal si růži. Vzal mě za ruku a vtáhl do bytu.
Pak mi řekl, co má v plánu.
Málem se mi zatočila hlava.
Vzal růži a položil ji na poličku. V bytě vonělo podstatně víc růží. Jani a jeho záliba v aromalampách...
Políbil mě. Vášnivě.
Pomalu a a ustavičného odhazování přebytečných svršků jsme dorazili do ložnice, do jeho postýlky...
Položil mě na povlečení a líbal mě po celém těle. Využíval KAŽDÉ mojí erotogenní zóny, o které věděl... takže KAŽDÉ mojí erotogenní zóny.
Žádný kýč. Žádné zapálené svíčky. Jen lampa na nočním stolku. Žádné okvětní plátky růží. Jen ta vůně ve vzduchu.
Když se natáhl pro lubrikant, zakňučel jsem nedočkavostí.
Když mě začal připravovat, zakňučel jsem rozkoší.
A když do mě konečně vstoupil...
Dobře, uznávám. Měl pravdu. Ten sex byl prostě lepší. Byl naprosto nesrovnatelný s jakýmkoliv prvním sexem, co jsem kdy zažil. Mnohem vášnivější, mnohem upřímnější, plný šíleného CHTÍČE zároveň plný podobně šílené LÁSKY.
Protože jsem ho tolik chtěl a trvalo to tak dlouho, než jsem ho konečně dostal.
"Jani!" bylo všechno, co jsem za tu dobu řekl, a bylo to ve chvíli naprosto dokonalého orgasmu.
"Henri..." bylo všechno, co řekl on. V podobné situaci.
Ještě nekonečně dlouho jsme se líbali.
Pak jsme se vykašlali na romantiku a dali si druhé kolečko.
Od té doby jsme už přirozeně nikdy nečekali tak dlouho.
Vlastně jen ve výjimečných případech jsme čekali déle než týden...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sharlaid Sharlaid | 22. srpna 2011 v 9:27 | Reagovat

Hmmm... to zní jako recept na dokonalý vztah :-D Asi to někdy vyzkouším :-)
Moc pěkná kapitola!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama